Fórum - Zobrazit téma - Jak na to? Bojím se krav. - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Manuály
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - Jak na to? Bojím se krav.
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

Jak na to? Bojím se krav.
Přejít na stránku 1, 2  Další
 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 5:39 pm    Předmět: Jak na to? Bojím se krav. Citovat

I zdánlivě blbost může člověku zamotat hlavu.
Stala se mi podivná věc. Jela jsem včera autem a na silnici předemnou bylo stádo krav. Zmocnil se mne neuvěřitelný strach, panika, bezmoc. Pud sebezáchovy velel UTEČ! Zastavila jsem. Stádo se páslo a pomalu se ke mne blížilo. Nechtělo se mi věřit, že vidím, to co vidím. Některé krávy mě zaregistrovaly. V tom začal mozek fungovat a napadlo mne couvat, otočit se. Manžel mi radil, abych mezi nima pomalu projela a nevyplašila je. Byly to jalovice. Tak se mi chvěly ruce, jako teď, když to píšu. Vyhrkla jsem: "Ne, ani náhodou. Bojím se jich. Nesnáším krávy." Začala jsem couvat, protože jsem nebyla v tu chvíli schopná manévrovat s autem abych se jen otočila. Po dlouhé době jsme narazili na odbočku na polní cestu. Konečně jsem se mohla s autem otočit. Já takový flegmatik, jsem touhle reakcí i manžela překvapila. Domů jsme se dostali oklikou přes nějaké vesnice. Cestou se mi vybavily vzpomínky na své ambice ohledně výběru školy a zaměstnání. Ze strachu ke krávě jako takové jsem nešla na veterinu. Koně a ostatní zvířata přitom miluji. Už i dokonce ty pavouky, hady a různé breberky.

O tom strachu z krav vím celý svůj život. Odkud pochází? Co ho vyvolalo? Nejsem schopná dát to do hromady. Když si představím krávu, tak vidím tu masu jak poskočí, odfrkne si, hrábne nohou a běží na mne. Já v té představě stojím za ohradou a moc bezpečně si nepřipadám. Přesně tohle se mi stalo v Německu před 2 roky. Byl to mladý býk. To by jste nevěřili, jak rychle jsem přeskočila svodidla silnice, pod nimi jsem protáhla svého psa a skončila jsem v potoku. Jeho zastavil el.ohradník.
Prozkoumávám tuhle blbost s krávama, vynořilo se to ke zpracování i s emocí. Zkoumám to, zkoumám, ze všech stran. Nejsem si vědoma, že by mi kráva kdy ublížila. Něco cítím z věku 2-3 roky, ale nemůžu to přesně najít. Připadá mi, že to není moje nebo je to zprostředkované. Zdá se mi jen, že si mám přiznat, že na tu školu jsem nešla kvůli svému strachu z krav. Nikdo jiný mi v tom nebránil. Také mě napadá, že bych měla toto zvířátko přijmout s klidem a láskou, jako součást.
Ale jak na to? Teď si to v té hlavě srovnám, ale až budu mít před sebou krávu, nebo zase celé stádo ... Question
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
sunnyi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 15.12. 2004
Příspěvky: 463

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 6:03 pm    Předmět: Citovat

Z mojí zkušenosti se takové věci velice rychle a úspěšně řeší metodou regresní terapie. My bychom Ti s tím mohli pomoci i způsobem, který se nejlépe osvědčil nám. Já jsem si takto zharmonizoval svůj vztah k zubařům. Ke kravám jsem měl vždy vztah veskrze kladný, asi i proto, že jsem je v dětství vodil na prázdninách u prarodičů na pastvu a s klukama jsme hráli karty, zatímco ony se kousek dál pásly.

Můj zubař je moc hodný, to jsou však krávy také. Není proč se jich bát. Cool

Mirek
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 9:24 pm    Předmět: Krávy Citovat

sunnyi napsal:
My bychom Ti s tím mohli pomoci i způsobem, který se nejlépe osvědčil nám. Já jsem si takto zharmonizoval svůj vztah k zubařům.
Mirek

Upřímně, děkuji za odpověď. Je to divné téma - skoro blbost, ale čeho se bojíme, to přitahujeme. Důkazem je i ten býk, kvůli němuž jsem skočila přes svodidla do potoka. Vypadal jako má myšlenka. Jinak ty krávy byly na silnici, kde jezdím opravdu rychle a zběsile. Není to poprvé, co jsem je potkala, minule z nějakého statku utekli býci a jednomu soukromníkovi tu běhali splašené krávy, protože jim nedal vodu a krmení. Jsem opravdu flegmatik, nic mne hned nevyvede z míry. Občas brzy ráno potkám na silnici kde co. I v životě jsem kliďas, ale tohle zvíře je pro mne strašák. (zubař také) Laughing Laughing Laughing Laughing
Zrovna čtení na RW ohledně regresní terapie jsem vynechala. Takže se nejprve pokusím si o tom něco přečíst (no jo, má nesečtělost). Pokud bych do toho šla, měla bych asi ještě jednu věc k dořešení, stále na tom pracuji.
Ještě jednou děkuji. Edy Embarassed
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 9:47 pm    Předmět: Re: Krávy Citovat

Edy napsal:
Pokud bych do toho šla, měla bych asi ještě jednu věc k dořešení, stále na tom pracuji.
Ještě jednou děkuji. Edy Embarassed


Je zajímavý Edy, že Tě hned napadla další věc k dořešení. Jestli ty krávy nejsou spíš takový ,,vedlejší " problém a nedonutily tě řešit to druhé. Možná... Wink .
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
cernoocka
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 17.11. 2007
Příspěvky: 75

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 10:46 pm    Předmět: Citovat

Ahoj Edy,
také to mám se zvířátky divně hozené, ale se všemi. Je mi jedno jestli je to kůň, koza , kráva, kočka, pes. Ještě celkem ujde, pokud je to známé zvíře. Ale pokud je cizí. Rolling Eyes ..historka z minulého týdne, šla jsem s dětma na procházku a dcerka- milovnice koček, zmerčila na plotě kočičku. Já jí také zmerčila, ale už méně radostněji. Děti se k ní rozeběhly a v pohodě, Micka vrněla a byla v klidu. Já se za nimi plížila a čím blíž jsem byla, tím víc se kočka krčila. Když jsem byla na jejich úrovni, tak se mi dlouze zadívala do očí a byla fuč. Mám to s jakýmkoliv zvířetem (ne vlastním).
Sice bych si ho ráda pohladila, pochovala, ale něco mi nedovolí se ani přiblížit a oni to vědí.
Také nevím proč. Ale kdo ví, co se kdysi stalo... Wink


Karol
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 10:57 pm    Předmět: Krávy Citovat

Eviku, děkuji za inspiraci. To mne nenapadlo, dát to dohromady. Idea Na první pohled to k sobě nejde, ale ... má to společné slova lítost, bolest, strach, pevná půda pod nohama, existence - nebýt, nevidět a necítit v tu chvíli, ... Nevím.
Jo, to je pěkně uhnízděné. Najdu to. Chci to najít a vyřešit. Ale proč zrovna krávy? Vždyť některé jsou i hezké a hodné. Laughing Laughing Sama se tomu směji. Laughing Prozkoumám to. Dokonce si vzpomínám na momentky - já na exkurzi v kravíně, kdy se musím šíleně smát. Co jsem tam strachy dělala? Např. Procházeli jsme uličkou. Všechny krávy byly přivázané a spokojeně žraly. Když se na mne jedna kráva divně podívala, dostala jsem takový strach, že jsem celou skupinu svých spolužáků vystrkala tou uličkou až ven z kravína. Pak se na mne divně dívali spolužáci. To pak nevěřil ani ten člověk, co nás provázel, proč jsme všichni tak rychle venku.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Renata
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.2. 2005
Příspěvky: 796

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 11:10 pm    Předmět: Citovat

Kdo nemá rád douhý čtení, vynechte můj příspěvek, prosím, ale nějak mi to nedalo a zavzpomínala jsem Wink Very Happy

Připomnělo mi to moje zážitky ke koňům. Jako malé holce mi strejda slíbil: "Půjdem se podívat do hřebčína, chceš? Můžete se tam i svézt, jestli budete chtít."Bratranec byl se mnou, je o 3 roky starší, mě bylo tak 6 leta byla jsem pěkný prcek. No, já si představila: Hřebřín, to jsou hříbata, no to bybylo hezký, svézt se na hříbátku...A už se mi hlavou honila představa jak pádím na malým hříbátku. No, přišli jsem k vratům hřebčína a já slyšela to ržání....To byl první moment, který mě zarazil. A pak jsme vlezli dovnitř a ty koně všude byly proti mně jako stodoly, jeden u mně zaržál znova a ja začla řvát, že mě ty koně sežerou a že teda dovnitř dál nejdu a čekala jse mcelou dobu venku před hřebčínem. Brečela jsem a bála se, fakt, to byla hrůza. Bratránek se svezl, byl spokojený a pak si celou dobu se strejdoudělali ze mně legraci....Léta šla a já se dostala jako vedoucí na dětském táboře v Německu do jízdárny, kde jsem měli slíbené pro děti okružní jízdy na koních. Hezky po okruhu na dráze, byli tam lidi ze stájí, kteří byli přiděleni na tuhle akci. Byla jsem klidná, koně se mi líbili a na tu vzpomínku z dětství jsem vzpomínala s úsměvem ale s respektem k těm krásným zvířatům. A najednou to přišlo. Vedoucí výpravy přišel s tím, že lidí ke koňům je málo a že je potřeba , aby i my vedoucí jsme pomohli koně s dětmi vodit. Prý žádný strach, koně které nám přidělili jsou klidní a jsou na to zvyklí. něco nám vysvětlili a tak jse mbyla postavena před situaci, ze které jsem měla pocit, že vycouvat nemůžu. To že jsem "musela" a že se mne nikdo neptal jsetli vůbec chci, to byly asi faktory, které zapůsobily že jsem šla. No, s uzdou v ruce jsem chodila vedle koně, ten si vykračoval majestátně a já v duchu česky i německy mluvila koněm a pořád mu v duchu i polohlasně říkala Prosím tě koníčku, jdi v klidu, rovně ,hezky , hodnej, žádný blbosti.." Po prvním okruhu jsem se osmělila a začlo mě to bavit. Křest ohněm byl za mnou. DO té doby než nám vedoucí výpravy řekl: "Za odměnu že jste nám takhle vypomohli si ted můžete taky zajezdit . To se mi zalíbil, půjčili nám ty legrační čapky, pomohli mi vylézt a sednout do sedla a pak, když jsem čekala že mi přidělí někoho kdo mne povede na koni po okruhu mi strčili uzdu do ruky a prý Pojedeš sama, je to jednoduché. Můj dialog s koněm v obou řečech pokračoval ale to vzrušení z něčeho nového, to že jedu na opravdovém koni, já 18letá koza,která v 6 letech řvala že jí koně zežerou, to všechno bylo větší než ten strach že spadnu, že se kůň splaší.....Nádherný zážitek. Od té doby se mi poštěstilo jet na koni jednou, tedy jen jednou a byla jsem na sebe hrdá.Můj šprýmovný švagr mě na tom koni vyfotil a když jsem po něm fitku na památku na mou odvahu chtěla, poslal mi fotomontáž, že jedu na koňozebře. Ale jak Evik píše, velice dobře to zapadá do schématu, který používám ve svém životě. Nejprve mám obrovský strach, vidím věci větší a horší než se zdá. Ze vzdálenostia ve svém čase si dovolím zjistit všechno co můžu a podle sebe pomalu si zvyknout. Nějak beru, že tu překážku zkrátka zdolat musím, že to je výzva a tu nemůžu vzdát, neodpustila bych si to. Já sama sobě. pak zjistím že to je brnkačka, a když mi narostou krovky a házím úsměvy do stran, tak to moje Ego dostane takovou mírnou nebo i větší ťafku, mě dojde že z toho v poměru k Celku tak akorát možná - promiňte "z hovna pára" . Laughing

Z krav ve stádu bych měla taky respekt, i strach. Nejde jen o symboliku, myslím, že je potřeba si připustit, že někdy je lepší se stáhnout a nebrat to jako prohru, jít tempem které je moje osobní a ne těch druhých, nebrat to jako prohru. Vědět na co stačím. Protože pak bych pracovala pod stresem a nedokázala se soustředit na to co dělám, ten strach a pocit že na mě okolí tlačí, očekává něco, ten by to přetloukl.

Regresní terapie si proštuduj a v klidu se rozhodni. Jsou fajn, pomohou ale je to hodně emotivní prožitek. Wink Bát se toho nemusíš, ale jakmile se do nich dostaneš tím, že tě do nich dotlačí někdo druhý a ne že ty to sama opravdu cheš, nevezmeš si z toho žádaný užitek, budeš zklamaná, to platí samozřejmě pro všechny terapie. Vždy cokoli děláme, dělejmě to kvůli sboě a ne kvůli druhým. Pak nám to pomůže. Vždycky. V takové míře, v jaké jsem ochotni za své zlepšení převzít sami zodpovědnost. Smile
Hodně štěstí
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
sunnyi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 15.12. 2004
Příspěvky: 463

PříspěvekZaslal: čt červenec 02, 2009 11:35 pm    Předmět: Citovat

Jo, Renata to pěkně napsala. Kdybys měla zájem o naši metodu, tam to tak emotivní není, pro někoho vůbec. I když s hodně vnímavými lidmi to taky někdy pěkně zacvičí. Ale tím, že terapie probíhá zprostředkovaně, na úrovni duše, tak je oproti regresní terapii daleko rychlejší a bezbolestnější. A věřím, že i účinnější.

Regresní terapii nabízíme obvykle jen skeptikům, kteří si to potřebují sami přetrpět, aby byli vůbec schopni něčemu takovému uvěřit. Víc by Ti to přiblížily naše stránky. Ale samozřejmě, každému toto není blízké. Jak píše Renata, rozhodnutí, jak a zda vůbec to řešit, musí vycházet od Tebe.

Mirek
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 12:00 am    Předmět: Krávy Citovat

Renato, děkuji.
Co dodat, nemám slov. Popřemýšlím i nad možnou spojitostí s něčím dalším.
Píšeš: Ale jak Evik píše, velice dobře to zapadá do schématu, který používám ve svém životě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 12:54 am    Předmět: Krávy Citovat

Mirku, pěkné stránky. Díky za nabídku. Velmi si toho vážím.
sunnyi napsal:
Kdybys měla zájem o naši metodu, tam to tak emotivní není, pro někoho vůbec. I když s hodně vnímavými lidmi to taky někdy pěkně zacvičí. Ale tím, že terapie probíhá zprostředkovaně, na úrovni duše, tak je oproti regresní terapii daleko rychlejší a bezbolestnější. A věřím, že i účinnější. Mirek

Abych se přiznala, jsem hodně vnímavá a obávám se, že by se mnou regresní terapie asi dost zamávala. Proto mám obavy na regresi jít. Embarassed Něco málo jsem si i dnes večer o tom přečetla. Ale to další by snad šlo. Pokusím se ještě nejprve po svém, ale jestli to nepůjde, půjdu do toho.
Jak tak přemýšlím, s čím tu otravuji a co napsat, našla jsem spojitost s tou druhou věcí. Proč mě to tak rozhodilo. Strach zrovna z krav nevím, ale ta reakce na ně. Nemoci postupovat dopředu, lítost, sklamání ze sebe, strach, šok, beznaděj, chybí pevná půda pod nohama, nebýt = to je strach o život. Ty krávy mi to jen ukázaly, že to mám dořešit. Cítím to. Tyhle pocity důvěrně znám. Když jsem se topila, když mě napadl pes a nešel zastavit, když se mi prvně splašil kůň, ... . Ale kráva mi neublížila ani mě nehonila. Jdu to zkoumat.
Ale jsem ráda, že jsem tak pěkně couvala. Také za to, že ta možnost tu byla a já měla na výběr.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 2:27 am    Předmět: Citovat

Hoj Edý,
já jsem nikdy až takový strach z krav neměla,ale respekt rozhodně takový,že jsem se k nim nepřiblížila.A protože žiju na farmě a v Severním Irsku,kde je toto zvíře více než často se vyskytující,tak pokud chci jít na procházku či navštívit nějaké zajímavé místo,musím přes stáda a zjistila jsem,že se bojí více jak já.Tedy od té doby co jsem zjistila,že když jdu přímo proti nim nebo jen kolem a neohroženě si to štráduju,unikaj.Jsou to jen velmi zvědaví tvorové,to opravdu ano.Naposled mi obklopili kozu (chodí s námi s pejsky na procházky) a to jsem si říkala,že to snad je její konec,hihi.
Naposled jsme se setkali u místního obelisku,což se tu stává velice často,že se chcete dostat k nějaké památce či zajímavosti a musíte právě skrz zmíněná stáda. Laughing
Baťoh to přežil,jen musel podstoupit očistu a já si jen dávala pozor,abych nešlápla do výkalu. Very Happy

Tak Edý,přeji Ti bravůrné vyrovnání se s kravkami.

A zde názorná ukázka hihi.





Džarmí
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Renata
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.2. 2005
Příspěvky: 796

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 7:52 am    Předmět: Citovat

Neboj Edy , vsadím se že na to příjdeš i sama, y vzorce chování opakujeme celý život, připadá mi to jako nějaké koleje, kterých se držíme, , i když nejsou zrovna nejlepší. Vyjeli je už generace před námi a nám tuto cstu předali. Změna trasy je jako krok do neznáma, může to být lepší a taky nemusí. Má to hodně lidí, já taky. A6 když v té zajeté koleji několikrát upadnu, tak se říkám, dokud jsem vytočená nebo v jiné nepříjemné pozici, že už ted ne. Dřív jsem si vymáchala čumec mockrát a zkoušela měnit taktiku pohybu v té koleji, ale nedalo se, abych na hubu nepadala, musela jsem vystoupit a riskovat neúspěch....brr, ze začátku nic příjemného...Když jsem se smířila i s vidinou toho že "No co, tak to maximálně nedopadne a budu ale vědět a vidět o něco víc než dosud, tak jdem do toho", takse to hnulo a vždycky k lepšímu. Svět se kupodivu nezbořil, fajn lidi mi z života neodešli, víc jsem získala a hlavně pevnější půdu pod nohama.

Ad regresní techniky...Poznala jsem několik způsobů kdy se otevřel příběh nebo jen kus.
Podotýkám, že se nemusí jednat jen o cesty do minulých životů, mnoho drobností opravdu drobností je skryto v příbězích z dětství, které jsme už dávno vytěsnili z paměti, nebo jiné etapy vnašem životě současném, počínaje početím , pokračuje prenatálem, porodem a dál do současnosti. Mnoho postojů během 4 porodních fází, které jsme my jako živé bytosti k této nov a neznámé události zaujali, byť pod vlivem matky a okolí, ovlivní naše postoje k neznámemu, rozhodovýní, osobní tempo při řešení různých životních situací. Je mnoho těch, kteří protože při průchodu porodními cestami šli pomalu,moc se jim obrazně řečeno do toho úzkého, tmavého a neznámého z toho příjeného, teplého a bezpečného, byť trochu těsného a omezujícího nechtělo, má problémy v prostorách, kde jsou zavřené dveře, je tam pocit těsna, že není úniku do bezpečí,...jeden pán potřeboval aby mohl na poradách normálne mluvit, abybyly otevřené dveře. Blbost pro druhé ale pro něj to byla vidina záchrany. Jiný člověk byl pod velkým stresem, když měl jít na zkoušky a věděl, že během zkoušek nebude moci odejít, věděl že potřebuje hodně pít ale ta vidina že co jde dovnitř tak musí ven ho stresovla, protože během testů nemůže na WC. Další člověk, který když se prvními kontrakcemi hlásil na svět, tak se hlásil v době, kdy sestra matky dostala příšerný záchvat a bylo potřeba ji odvézt klékaři. maminka se na mimčo těšila ale říkala "TeDˇne, teD´počkej, teď musíme něco tady se sestrou...." Ten človíček měl pocit, že k čemukoli se v životě rozhodne, tak mu do toho jeho maminka mluví, brzdí ho a nebo to neschvaluje.

TeD´jsem na%tukal regresní techniky z kineziologie ale ty se otevřou i v případě abreaktivní terapie, který je známá hlavně to že se pracuje s minulými životy. Jakmile podvědomí vyhodnotí ten nejlepší a nejvhodnější zážitek pro uvolnění stresu, tak jej vypustí. Mě se tyhle obrazy otevřely mnohdy jen tak, když jsem na sobě pracovala, na nějkaém problému a měla jsem pocit, že opravdu nevím a přitom bych chtěla pochopit Proč. K naťuknutí mi stačila jen hrubá orentace v situaci, ke tkeré mi pohohly buď postupy kinezky, abreaktivní terapie a nebo třeba meditace, práce s vyšším Já, nebo i průzkum těla podle metody B.Bays Cesta. Je úplně fuk, co vždy po ruce bylo, ale odpověďi jsem dostala. A dostanu. Stává se, že se neotevře obraz nebo situace, ale symbolický výjev, který mi hodně napoví.

Taky provádím odstraňování bloků na úrovni duše, někde je to super a někde patřím jak psal Mirek asi k těm, kteří aby pochopili detaily nebo příčinu, tak to musím prožít na úrovni emocí, které jsem v těle někde zabudovala, zabednila a ještě to hezky nabarvila a nalakovala a pak dělala že to není. Proto se mi spouští čištění emocí a nebo mě napadjí obrazy i během práce s čištěním duše. Je to cvrkot, jako když se ukazují zvláštní obrázky rychle za sebou, jako bych "viděla" jak to s čím pracuju vypadá.
A největší a nejintenzivnější prožitky spojené s regersí a hlavně velkou symbolikou se mi sputily při tom, když jsem absolvovala terapie recconection.
Mám za to, že stejně jako kineziologie , tak i metoda EFT otevře nějakou situaci z minula a jemným způsobem pomůže znovu prožít a tím uvolnit. Nejedná se, aspoň u těchto dvou metod o žádné traumatické průběhy, kdyby se klient topil v emocích a slzách, mnohdy ani slzičky nejsou. Taky i metoda abreaktivní terapie pracuje tak, aby klient uvolnil emoce jemným způsobem, takže žádné horory nejsou. Je to i tím, že u klienta je teraput, který jej vede, je mu oporou a to i energetickou, v situacích je nenechává vymáchat ale vede.

Normálně jsm dřív patřila k lidem, kteří na sobě emoce nedávali znát a za slzy jsem se styděla, neplakala jsem. Teď je to někde jinde, ačkoli před druhými nepláču, tu potřebu nemám. Proto si myslím, že pro typy jako já, je dobré emoce znovu prožít , poznat je, poznat s čím souvisejí, pochopit to a v míře pochopení ty emoce uvolnit. Tím pak moje vědomá cesta a volby odpovídají těm poznatkům a mám pocit že vím proč ty nové volby dělám. Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
mrtvybrouk
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 19.7. 2007
Příspěvky: 85

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 10:29 am    Předmět: Citovat

Taky se přimlouvám za metody jako EFT, Cesta, apod. Řekla bych, že dokážou v takovémhle případě celkem účinně pomoci Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 10:41 am    Předmět: Krávy Citovat

Džarmí, ty lumpice. Nejdříve jsem se těch krav na fotce lekla. To odeznělo, teď si je prohlížím s obdivem. Mám stejně divný pocit, ikdyž je to foto. Shocked Rolling Eyes

Černoočka tu psala o svém podivném vztahu ke zvířatům.
Mám vyzkoušeno, že když se zvířete bojím, vycítí to. Chovám se pak já i to zvíře nepředvítalně, např. vosa to také vycítí a provokuje, pes pokouše, kůň zlobí, ... Ale co udělá kráva, to nevím. Laughing Je zajímavé, že to vycítí i bez řeči těla. Ta to jen potvrdí.
cernoocka napsal:
Ahoj Edy,
také to mám se zvířátky divně hozené, ale se všemi.

Ale píšeš o pohledu do očí.
cernoocka napsal:
Když jsem byla na jejich úrovni, tak se mi dlouze zadívala do očí a byla fuč. Mám to s jakýmkoliv zvířetem (ne vlastním).
Sice bych si ho ráda pohladila, pochovala, ale něco mi nedovolí se ani přiblížit a oni to vědí.
Také nevím proč. Ale kdo ví, co se kdysi stalo... Wink Karol

Já tímhle způsobem odháním dotěrné psy a kočky. Dívám se jim do očí a zpomalím pohyby. Je to ta řeč těla. Jen strach v tom neni. Je tam dominance a vůle odehnat. Mnohdy takto napomínám svého psa. Nekulím oči ani nekroutím hlavou. Jen se dívám a soustředím se na to zvíře, úplně přirozeně. Když to nezabere, použiji řeč těla. Zpomalím pohyby nebo se úplně zastavím. Je to jako v přírodě. Dva jedinci se pozorují a vyjasňují si pozice. Pak jeden zaútočí. Prudký pohyb mám jako třetí možnou variantu. Zabírá to. Někteří jezevčíci jsou zrádní, na ty si dávám pozor.
Pokud si chci pohladit plaché zvíře, minimaluzuji oční kontakt. Jdu jako malé dítě tzv. za kožíškem. Nejsem strnulá a v obavě že uteče. Respektuji jeho strach, vím co ta emoce u zvířete dokáže, ale můj jde stranou. Pomalu (ale ne moc), uvolněně se k němu přiblížím a dotknu se ho. No, na chycení divokého zajíce v trávě to není, ale vylekaného koníka, plachou kočku nebo bázlivého psa takto chytím. Pak ho ještě chlácholím klidným hlasem (pokud o to stojí). Stejně i tak pozoruji jeho gesta, řeč těla. Pomalu ho s něhou hladím až je celé mé. I v těch dotecích je síla. Poznávání se na vzájem.

Netuším Karol, kde je příčina u tebe, snad ti tohle alespoň malinko pomůže. Nevím. Pokud by to nešlo, nelámala bych to přes koleno. Hledala bych tu příčinu jinde. Zvíře, které se bojí, dokáže ve strachu ublížit.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: pá červenec 03, 2009 11:15 am    Předmět: Krávy Citovat

Jsem celý život v protikladech. Při poznávání sama sebe, jsem z toho byla kdysi nešťastná. Totální chaos. Díky jednomu človíčkovi se mi to krásně letos vyjasnilo. Jsem sice flegmatik, ale hodně vnímavý. Nechci být příliš vidět, ale pořád vykukuji. Je to u mne tak se vším, ale beru to tak jak to je. Pochopení dělá divy. Jsem to prostě já.
Pokusím se tu příčinu (strach z krav) najít a zároveň prostuduji všechny zmiňované metody, které mi zde popisujete a nabízíte.
Tady u těch krav vidím 2 krátké filmy. Jeden je, jak ta kráva (býk) poskočí, .... pak na mne běží. Ten druhý je z věku 2-3 roky, kdy já stojím u máminy postele. Ona leží v posteli a říká něco o krávách. Cítím tam obavu z krav. Pár dní na to ji shodil kůň a ona celá potlučená ležela v posteli. Nějak se mi to spojilo. Tam to asi vzniklo.
Renato, nádherně jsi mi to vysvětlila. Díky, díky a díky. Exclamation Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Přejít na stránku 1, 2  Další
Strana 1 z 2

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.15 sekund