Fórum - Zobrazit téma - Odpoutání od rodičů a naopak - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Manuály
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - Odpoutání od rodičů a naopak
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

Odpoutání od rodičů a naopak

 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Pelmel
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 4:33 pm    Předmět: Odpoutání od rodičů a naopak Citovat

Znamená to, že rodiče udělali pro své děti co mohli, měli, chtěli a uměli a pouští je do světa, aby si ty děti žily vlastní životy.Děti jim za všechno poděkují , rozloučí se s nimi a jdou si žít své životy, protože na to mají právo.

Co když to dítě chce žít svůj život, ale brání mu v tom např. situace jeho rodičů, nebo nemoc jednoho nebo obou rodičů....
Jak se má zachovat ? Může žít svůj život, po kterém touží a na který má právo bez výčitek svědomí a nebo bez pocitu obětování se?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 6:48 pm    Předmět: Citovat

Ahoj Evo.

Dříve než se tady objeví rady typu „každý má právo na...“, se Tě zeptám, co to je vlastně „svědomí“?
A jak poznáme, co je „náš život“ - tj. tohleto „žít svůj život", a jak vůbec rozlišíime to, co do něj, dle nášeho mínění, už tzv. "nepatří"?

Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
lilaa
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 18.9. 2007
Příspěvky: 95

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 8:39 pm    Předmět: Citovat

Ahoj Evi,

mám kamarádku, její máma zemřela, když byla malá a teď je kamarádce 30 a stará se o otce, který měl mrtvici a na polovinu těla je téměř ochrnutý. Pominu teď to, že "vzdal" život a "vrátil se" do role dítěte a "starejte se o mě jako o dítě".
Kamarádka to vyřešila tak, že její v pečovatelském domě. Ona tam za ním 2x týdně jezdí, nakoupí mu, uvaří, vykoupe ho. Ale taky má svůj život. Tím chci říct, že děti nemusí být uvázány k rodičům jen proto, že si rodiče vybrali nějakou nemoc.
Pokud se dítě stará o rodiče a vzdá se tím všeho ostatního, tak tam většinou bývá skrytý prospěch (např. tak teď už mě ten rodič snad ocení, okolí mě ocení a taky já něco nemusím - a mohu se vymlouvat na to, že musím pečovat o nemohoucího).
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 10:01 pm    Předmět: Citovat

toora napsal:
Ahoj Evo.

Dříve než se tady objeví rady typu „každý má právo na...“, se Tě zeptám, co to je vlastně „svědomí“?


Smile

Ahoj Tooro,

pokud mě výsledek mého rozhodnutí nepřivodí nespavost, bolest u srdce , pochybnosti o správnosti řešení tak mám čisté svědomí vůči tomu druhému.To je asi podle mě svědomí. Jednám , jak nejlépe umím, abych tedy neublížila druhému.

Ale co vůči sobě ?
Pokud bych měla pocit nějakého sebeobětování, vyvolalo by to ve mě pocit např, křivdy. Ta by způsobila další sebedestruktivní emoce a ve výsledku disharmonii, pocit zpackaného života, nemoc. Žehrala bych na osud a zapoměla bych přitom, že existuje nějaký zákon příčiny a následku....

Další řešení:
Přijmout své rozhodnutí, ať už je jakékoliv, s tím, že je to jediné správné řešení, které jsem v této chvíli schopen udělat. Neužírat se a nebojovat. Nechat to vše plynout.

Citace:
A jak poznáme, co je „náš život“ - tj. tohleto „žít svůj život", a jak vůbec rozlišíime to, co do něj, dle nášeho mínění, už tzv. "nepatří"?

Smile

To nepoznáme. Všechno je náš život. Přesto si myslím, že máme žít především tak, jak chceme my. Ne tak , jak si to přeje naše okolí.

Rolling Eyes ( zatím si s tou otázkou neumím lépe poradit Embarassed Wink , dík )
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 10:15 pm    Předmět: Citovat

lilaa napsal:
Tím chci říct, že děti nemusí být uvázány k rodičům jen proto, že si rodiče vybrali nějakou nemoc.
Pokud se dítě stará o rodiče a vzdá se tím všeho ostatního, tak tam většinou bývá skrytý prospěch (např. tak teď už mě ten rodič snad ocení, okolí mě ocení a taky já něco nemusím - a mohu se vymlouvat na to, že musím pečovat o nemohoucího).


To je také moc zajímavé. Myslela jsem na to, proč můj spolužák se nikdy neoženil. Pořád zdůrazňoval, že se stará o svého nemocného otce. Ale jelikož si ještě pamatuji jeho plachost, nesmělost, uzavřenost a nulové sebevědomí, mám pocit, že se mu starost o tátu docela hodila. Měl asi větší obavy z nějakého vztahu. Takže asi podobná berlička o které píšeš Ty, Lilao
Wink .
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 10:57 pm    Předmět: Citovat

Evik napsal:
pokud mě výsledek mého rozhodnutí nepřivodí nespavost, bolest u srdce , pochybnosti o správnosti řešení tak mám čisté svědomí vůči tomu druhému.To je asi podle mě svědomí. Jednám , jak nejlépe umím, abych tedy neublížila druhému.....


Díky Evo, vnímám to podobně. Smile
Tedy je to takový ten náš vnitřní hlas, cit, který nám říká, kudy cesta nevede.
Fakt je, že se liší ochota tomuhle „citu“ naslouchat a neustále jej prohlubovat, čím je menší, tím víc trpíme.
V podstatě máme dvě možnosti - buď tyhle „kontrolky“ ignorovat, nebo jim věnovat náležitou pozornost, a v ní jsou všechny odpovědi na naše otázky, jako jsou například i ty, o kterých píšeš, tj. co je v daný čas to nejlepší, nejprospěšnější.

Jde především o to, si náš „stav“ vůbec uvědomit, a chtít něco změnit. Tam vidím „bod obratu“.
Pokud to myslíme opravdu vážně, potom se dají věci vchod, a celý vesmír se spojí ku pomoci.

Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Lendulka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 6.2. 2009
Příspěvky: 235

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 11:03 pm    Předmět: ... Citovat

Evi,
myslím, že na tvojí otázku odpoví každý člověk jinak. Buď podle svých vědomostí nebo podle svých zkušeností, podle toho, jak si myslí, že by to mělo být "správně". Ale co je správně?

Každý jsme jiný a každý z nás tu samou situaci řešíme jinak.
Každý jsme jinak silný či jinak slabý..............

Někdo má třeba sílu na to, starat se staré a nemocné rodiče naprosto obětavě a bez výčitek. Prostě to bere jako samozřejmost a vůbec mu to nevadí.
Někdo má třeba sílu a stará se, ale přitom se užírá, že kdyby to mohlo být jinak, že by si ten život mohl užívat úúúúúúúúúúplně jinak.
Někdo by se třeba o svoje rodiče rád a bez výčitek postaral, ale třeba mu to jeho vlastní zdraví nebo jiná vážná okolnost nedovolují.
Někoho by třeba vůbec ani na vteřinu nenapadlo, že by se o rodiče mohl postarat.
Určitě by se sem těch všemožných variant dalo napsat mnohem víc, ale každý ať si dosadí to, co ho napadne.

A takhle by se to dalo napasovat i obráceně na rodiče vs. postižené dítě.

Každý to má jinak.



A co z toho je správně a co ne? Myslím, že na to neexistuje obecná "poučka".


Jinak se mi moc líbilo, jak jsi napsala o svědomí:pokud mě výsledek mého rozhodnutí nepřivodí nespavost, bolest u srdce , pochybnosti o správnosti řešení tak mám čisté svědomí vůči tomu druhému.To je asi podle mě svědomí. Jednám , jak nejlépe umím, abych tedy neublížila druhému. Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: pá květen 15, 2009 11:30 pm    Předmět: Citovat

Máš pravdu Lendulko, že neexistuje univerzální řešení. Těch aspektů může být mnoho. Teď mě napadá i sobectví, citové vydírání, lpění, sebestřednost....nevím ještě co dalšího. Ale určitě se s tím dá něco dělat. Se vším se dá něco dělat, jenom vědět jak

Rolling Eyes .

Dobrou noc Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2137

PříspěvekZaslal: po květen 18, 2009 9:39 pm    Předmět: Citovat

No, nejlépe je, když si na to člověk přijde sám. Ovšem sám neznamená o samotě. Právě pro takové případy je připraven letní (červencový) skupinový terapeutický seminář "Čas pro vnitřní dítě" v Koutech nad Desnou - nechcete přijet?
www.centrumkruh.cz - letní kurzy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Pelmel Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.24 sekund