Fórum - Zobrazit téma - zase vztahy - úvaha - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Manuály
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - zase vztahy - úvaha
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

zase vztahy - úvaha
Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Pelmel
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 12:00 pm    Předmět: Citovat

Evik napsal:
Psychedelic napsal:
já nemůžu najít pořád důvod proč mít partnerku. Asi zima ve mně Idea


Jaká zima ? Proč zima ? Tak důvod nehledej. Až ten důvod mít budeš, tak ho sám ucítíš Wink
A nebo ho nenajdeš nikdy. Nevidím na tom nic špatného. Je to férovější, než se do nějakého vztahu mermomocí nutit . Proč ?

Wink


přesně tak Eviku, nutit se je špatně, ať už to je do vztahu nebo do čehokoliv jiného.... blokuje to energii a to je špatně a hlavně pro nás... v jiných věcech do kterých se ti nechce to jde udělat jinak - lze si to přetvořit.. je to jen energie, která se dá změnit na něco jinýho třeba na lásku... a nebo si nebrat věci osobně, nedělat si domněnky a tak.. Very Happy a jsme zase u toho... jsou to všechno naše strachy a bloky a tím si blokujeme naší energii!!!

a pak... když se člověk má rád, opravdu rád, vše je mnohem lepší... a pokud někdo mermomocí vyhledává partnera, protože ho nikdo nemá rád, měl by se zeptat - a mám se já rád? Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2137

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 12:09 pm    Předmět: Citovat

No právě, že jako hlavní a často jako jediné řešení, na které se spoléháme je "jak někoho najít". NIC nepřichází z venčí! Na toto tvrzení mi kdysi jedna paní řekla: "A co milost Boží?" - I s tou je to ovšem tak, že nejprve musíme udělat mi jeden krok, aby Jeden mohl udělat těch devět zbývajících k nám.
A ten jeden krok znamená, že musíme začít u sebe.
Nedávno v kurzech intuitivního výkladu karet se objevil tento intuitivní podnět: Když začneš "hledat partnerku (partnera)" tak jen suneš nahromaděnou energii zklamání, obav z vlastního selhání ze špatné budoucnosti před sebou - tím si k sobě přitahujeme zase právě takové partnera, abychom se nakonec začali tou hromadou nezpracované energie, co sebou vláčíme životem, zabývat.
Nejde tedy o "najít partnera či partnerku" ale najít, proč nám právě oblast partnerských vztahů nefunguje. Není to o tom, že jsme "nebyli ve právnou dobu na správném místě", ale že namísto toho, abychom hledali jak žít v radosti, hledáme, jestli nás náhodou "nepotká Štěstěna" - naříkáme si, cítíme se jako trpitelé....
Co by se stalo, kdyby na chvíli zákony Vesmíru přestaly platit a opravdu by se ten Pan Dokonalý nebo Ona Úžasná před námi objevili? Zavřete na chvilku oči a představte si to, jak byste teď - ne až za chvilku - teď okamžitě reagovali?
Další podněty pro podobná a možná ještě lepší cvičení hledejte v knize Chuck Spezzano: Jestli to bolí, není to láska (Eminent 2008).
Pro Džarmi: If it Hurts, it isn′t Love (Hodder and Stoughton 1998)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 12:18 pm    Předmět: Re: x Citovat

samanka napsal:
Nerozumím jedné věci: proč je potřeba dostávat vnímána jako něco špatného, nepatřičného. Mám-li ráda sama sebe, je to jako mít rád někoho jiného. I já si zasloužím dostávat. Učíme se ze všech sil dávat, neučíme se dostávat. Na dávání si můžeme najít věčného průseráře a do té černé díry můžeme dávat do aleluja, budeme z toho spokojeni?
Znám sama ty staré vzorce typu nezasloužím si, nejsem dost dobrá, hlavně ostatní, hlavně dávat, braní je sobecké,.... a co já vím co ještě.
Asi jen svatí jsou už na úrovni, kdy žijí jen z nadpozemské lásky, my ostatní potřebujeme tu obyčejnou.

šamanka


Neříkám, že potřeba dostávat je něco nepatřičného . Asi to vyznělo jinak, než jak mělo.
My se bojíme prostě dávat. Abychom mohli dostat, musíme nejdřív dát. Ale ne proto, že bychom za to něco očekávali, ale proto, že nás to těší.

Tím dáváním pochopitelně nemyslím sebeobětování, to rozhodně ne !

Citace:
I já si zasloužím dostávat. Učíme se ze všech sil dávat, neučíme se dostávat.


Já si také zasloužím dostávat. Ale hlavně se učím dávat. Kdybych nechtěla, tak to nedělám. Možná to zní směšně učit se po téměř 30 ti letech nějakému vztahu. Ale ten vztah spadl do takového neskutečného stereotypu, že něco jsem musela začít dělat. Nejprve jsem začala svému partnerovi naslouchat. Potom to samé učím i jeho. Nemusí dělat nic jiného, než vyslechnout mě. Naučila jsem se říct, co se mi nelíbí a nedusit to v sobě. Zrovna tak jsem se naučila chválit, i kdyby to byla maličkost.

Jsem ráda, že toleruje moje zájmy a přátele. Potřebuji je také ke svému životu. To samé dělám já. Jsem šťastná, že i on si našel nějakého koníčka, něco, co ho baví a dělá mu radost.
To neznamená, že se nepohádáme. Ale protože už s tím umím pracovat, vím, že tak, jak rychle hádka přišla, že odejde. Vím,že jeho hněv není určený mě, ale situaci, kterou neuměl řešit a nezvládl.
Dává svobodu mě a já jemu. Těšíme se, když máme chvilku jen sami pro sebe, když máme pro sebe třeba celý den, ale zároveň se těšíme, až zase budeme spolu.
Je toho hodně, co jsem se pokusila v sobě změnit. Dokonce tou změnou došlo i vyřešení mého zdravotního problému, ale to tady nechci psát. Jenom řeknu, že se to týká mého sebepřijetí jako ženy. Nevím, jak se vše bude vyvíjet dál, protože to nevím. Ale myslím, že teď prožívám ta lepší léta svého manželství.

Tohle jsem myslela tím dáváním. A dostávám, kolik dávám.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 2:33 pm    Předmět: Citovat

Damao napsal:
No právě, že jako hlavní a často jako jediné řešení, na které se spoléháme je "jak někoho najít". NIC nepřichází z venčí! Na toto tvrzení mi kdysi jedna paní řekla: "A co milost Boží?" - I s tou je to ovšem tak, že nejprve musíme udělat mi jeden krok, aby Jeden mohl udělat těch devět zbývajících k nám.
A ten jeden krok znamená, že musíme začít u sebe.
Nedávno v kurzech intuitivního výkladu karet se objevil tento intuitivní podnět: Když začneš "hledat partnerku (partnera)" tak jen suneš nahromaděnou energii zklamání, obav z vlastního selhání ze špatné budoucnosti před sebou - tím si k sobě přitahujeme zase právě takové partnera, abychom se nakonec začali tou hromadou nezpracované energie, co sebou vláčíme životem, zabývat.
Nejde tedy o "najít partnera či partnerku" ale najít, proč nám právě oblast partnerských vztahů nefunguje. Není to o tom, že jsme "nebyli ve právnou dobu na správném místě", ale že namísto toho, abychom hledali jak žít v radosti, hledáme, jestli nás náhodou "nepotká Štěstěna" - naříkáme si, cítíme se jako trpitelé....
Co by se stalo, kdyby na chvíli zákony Vesmíru přestaly platit a opravdu by se ten Pan Dokonalý nebo Ona Úžasná před námi objevili? Zavřete na chvilku oči a představte si to, jak byste teď - ne až za chvilku - teď okamžitě reagovali?
Další podněty pro podobná a možná ještě lepší cvičení hledejte v knize Chuck Spezzano: Jestli to bolí, není to láska (Eminent 2008).
Pro Džarmi: If it Hurts, it isn′t Love (Hodder and Stoughton 1998)


přesně... ono také na co myslíš to roste... a pokud mi je na nic, není úplně ok a budu si říkat, že mi není dobře nebo že jsem takovej a takovej ve špatným smyslu, tak to samozřejmě poroste!!! ani se nehodí tvoření energie a myšlenek ve smyslu já nechci tohle, já nechci být takový -> protože na co myslíme? pochopitelně na to negativní a to roste... mysl nezajímá, že je tam já nechci, to už je jen pomocné slovíčko, ale v mysli si sami vytváříme obrazy toho jaký nechceme být a tím pádem jsme vytvořili negativum a to je to co nás ovládá... ať už je tam chci nebo nechci... pozor na to...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 2:43 pm    Předmět: Re: x Citovat

Evik napsal:
samanka napsal:
Nerozumím jedné věci: proč je potřeba dostávat vnímána jako něco špatného, nepatřičného. Mám-li ráda sama sebe, je to jako mít rád někoho jiného. I já si zasloužím dostávat. Učíme se ze všech sil dávat, neučíme se dostávat. Na dávání si můžeme najít věčného průseráře a do té černé díry můžeme dávat do aleluja, budeme z toho spokojeni?
Znám sama ty staré vzorce typu nezasloužím si, nejsem dost dobrá, hlavně ostatní, hlavně dávat, braní je sobecké,.... a co já vím co ještě.
Asi jen svatí jsou už na úrovni, kdy žijí jen z nadpozemské lásky, my ostatní potřebujeme tu obyčejnou.

šamanka


Neříkám, že potřeba dostávat je něco nepatřičného . Asi to vyznělo jinak, než jak mělo.
My se bojíme prostě dávat. Abychom mohli dostat, musíme nejdřív dát. Ale ne proto, že bychom za to něco očekávali, ale proto, že nás to těší.

Tím dáváním pochopitelně nemyslím sebeobětování, to rozhodně ne !

Citace:
I já si zasloužím dostávat. Učíme se ze všech sil dávat, neučíme se dostávat.


Já si také zasloužím dostávat. Ale hlavně se učím dávat. Kdybych nechtěla, tak to nedělám. Možná to zní směšně učit se po téměř 30 ti letech nějakému vztahu. Ale ten vztah spadl do takového neskutečného stereotypu, že něco jsem musela začít dělat. Nejprve jsem začala svému partnerovi naslouchat. Potom to samé učím i jeho. Nemusí dělat nic jiného, než vyslechnout mě. Naučila jsem se říct, co se mi nelíbí a nedusit to v sobě. Zrovna tak jsem se naučila chválit, i kdyby to byla maličkost.

Jsem ráda, že toleruje moje zájmy a přátele. Potřebuji je také ke svému životu. To samé dělám já. Jsem šťastná, že i on si našel nějakého koníčka, něco, co ho baví a dělá mu radost.
To neznamená, že se nepohádáme. Ale protože už s tím umím pracovat, vím, že tak, jak rychle hádka přišla, že odejde. Vím,že jeho hněv není určený mě, ale situaci, kterou neuměl řešit a nezvládl.
Dává svobodu mě a já jemu. Těšíme se, když máme chvilku jen sami pro sebe, když máme pro sebe třeba celý den, ale zároveň se těšíme, až zase budeme spolu.
Je toho hodně, co jsem se pokusila v sobě změnit. Dokonce tou změnou došlo i vyřešení mého zdravotního problému, ale to tady nechci psát. Jenom řeknu, že se to týká mého sebepřijetí jako ženy. Nevím, jak se vše bude vyvíjet dál, protože to nevím. Ale myslím, že teď prožívám ta lepší léta svého manželství.

Tohle jsem myslela tím dáváním. A dostávám, kolik dávám.


v tom dávání je to tak... co zaseješ to sklidíš... takže pokud budeš dávat budeš dostávat... ono je to taky dost o tom, být nad věcí a v poho a pak tím pádem si i člověk všimne kde dostává, protože někdy přehlíží, že dostává a myslí si, že furt dává a nikde nedostává...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 3:39 pm    Předmět: Citovat

Dzarmi napsal:
No hezké mi to téma,stále mě provázející,hlavu si lámající nad vztahy každý den......
Všimla jsem si,že se stále honím za nějakým ,samozřejmě skvělým a harmonickým vztahem,aniž bych si pořádně ukončila poslední a odpojila se s porozuměním co mi měl přinésti za poselství.Hehe,naposled jsem si říkala,však Džarmi,buď v klidu a sama,makej na sobě jak to jde,třeba ještě pár let a pak si někoho přitáhni,někoho kdo ti odpovídá a protože už budeš docela uvědomělá a budeš mít toho spousty zpracovaného,už se s tím mužem bude dát žít.....hehehehehehe.Nu velmi vtipné.

Na mé aktivní cestě za ženstvím ,si ujasňující co to je a jak se to žije se pídím po jakékoliv informaci dopomáhající mi nalézt hledané a to krásnou,spokojenou ženu v sobě,protože mam pocit,že právě tohle je základem dobrého vztahu.Díky tomu zrovna čtu knihu MUŽ nebo ŽENA od Zdeňky Jordánové a tam věnuje kapitolu tomu,proč lidé raději žijí sami,bez risku dalšího nevydařeného vztahu.

Píše :

Tak jak to doopravdy je?Jsme donuceni žít ve věčných sporech,nenaplněni a nepřijati,nepochopeni a nemilováni?Kde jsi ty můj jediný či jediná,koho hledám?
Prozradím vám tajemství!Ten jediný či jediná,které hledáte jste vy sami.Sebe hledáte!Toužíte po potvrzení sebe sama,toužíte po pocitu jednoty,který jste ještě někde ve skrytu duše nezapomněli,a chcete ho dosáhnout skrze prožitek přicházející z vnějšího světa.Domníváte se,že když najdete někoho,kdo bude stejný jako vy,dosáhnete tohoto zatraceného pocitu.Ano,ale i ne.

Dále píše,že i pokud dosáhneme dokonalému porozumění sami sobě a z toho by mohlo plynout dokonalé porozumění s partnerem,tak nás to nebude dlouho bavit.

Vidí to nakonec asi tak,že je dobré aby jsme si k sobě dle svého vlastního druhu,jako jsou různé druhy zvířátek,nalezli partnera svého druhu.
Takže želvička si hledá želvičku,ježeček ježečka......Pak se želvička nediví ,že jí ježeček píchá bodlinkami a jí to otravuje......

Snaží se nasměrovat nás ženy a muže,aby jsme došli k poznání svých potřeb,životních postojů a pak si najít někoho podobného do páru.
Nemusíme pak tedy spolu bojovat o své přežití a to,co se nám líbí,ale můžeme spolu růst.Základní postoje máme vyřešené a možnost nekonečné tvorby leží před námi.

Nu samozřejmě je toho na té cestě za příjemným partnerstvím mnohem více a rozhodně stojí za to si to projít,protože sklizeň může být přece jenom velmi sladká.

Jak tak na to koukám,co jsem tu napsala,tak ta moje první vtipná úvaha nebude zas až tak od věci.Nu ještě se k ní vrátím a trochu si s ní pohraju,hehe.

Tak zdárek a hodně štěstí ve vztazích Džarmí





hmm džarmí Smile to zní zajímavě Smile něco na tom bude...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 3:41 pm    Předmět: Citovat

Evik napsal:
Krabas napsal:
já jsem si vždycky partnerku našel, když jsem ji zrovna nehledal a byl spokojený se stavem volnosti.

Když jsem hledal, tak nic moc výsledky.

Prostě to tak funguje.


To si také myslím. Kdo usilovně hledá partnera, je jako v křeči. Upne se na tu jednu myšlenku, očekává nějaký výsledek a ten když se nedostaví, tak ten člověk je z toho frustrovaný a trápí se. Je z toho třeba nešťastný a vytváří kolem sebe atmosféru, která moc lidí nepřitáhne.

Braní a dávání ...hm. Možná ti lidé se bojí milovat jako první. Moc lpí na tom, co za to dostanou.


to máš pravdu Evi Smile nelpět a hlavně to pořádně nefunguje... a když bude člověk spokojený a v pohodě, líp k sobě někoho přitáhne.. atd.. atd...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 6:21 pm    Předmět: Citovat

Tady jsem našla Romanovu ,,upoutávku" na zajímavou knihu. K tomuto tématu pasuje jako stvořená .

Citace:
Zrovna jsem dočetl "Tajemství přitažlivosti srdce" od Ruediger Schache. Je to ve stejné úpravě jako Tajemství a je to opět PECKA!!!!

Anotace:
Téměř každý z nás v sobě nosí své touhy a otázky, které se sobě navzájem podobají. Toužíme po smysluplném a naplněném životě. Snažíme se porozumět dění kolem sebe, hledáme pravdivé odpovědi na skutečnosti, které před nás staví život. Chceme milovat a být milováni. Mnohdy se však zdá, že právě získat lásku se nám daří tím obtížněji, čím víc o ni usilujeme. Láska se řídí zákony vesmíru. Srdce je jako magnet, který jednotlivé lidi a situace přitahuje nebo naopak odpuzuje. Tato kniha odhaluje existenci tajemné síly vyzařování a přitažlivosti, která v nás všech působí a určuje náš život. Veškeré znalosti objasňuje v deseti tajemstvích, která dokumentuje na skutečných příbězích. Každé tajemství v sobě skrývá prastaré poznání. Kdo se jím řídí, sám určuje, co se stane, a s tímto novým vědomím přitahuje ty, po nichž touží.

Roso


Mnohdy se však zdá, že právě získat lásku se nám daří tím obtížněji, čím víc o ni usilujeme. Láska se řídí zákony vesmíru. Srdce je jako magnet, který jednotlivé lidi a situace přitahuje nebo naopak odpuzuje.

Tak nějak jsem to psala i ve svých příspěvcích, ale ne tak hezky.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Narya
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.4. 2002
Příspěvky: 934

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 6:47 pm    Předmět: Re: zase vztahy - úvaha Citovat

samanka napsal:
.
Co vy si o tom myslíte?
šamanka


Chceme všechno hned, instantně, automaticky očekáváme, že na druhé straně, je člověk co o nás všecko ví, máme o něm svá očekávání, jsme zvyklí chtít, brát si kupovat, ale ne dávat, nebo se vzdávat svých představ a názorů. Kdo nám nepasuje do krámu je automaticky špatný partner.

Taky nám život v téhle společnosti umožňuje partnera nemít. K čemu když makáš v práci, pondělí fitko, úterý středa hospoda s kamarádama, čtvrtek zase fitko, pátek Angličtina, víkend kamarádi nebo jiná zábava. Trochu jiný člověk s jinými zájmy tam prostě nepasuje. Jaképak přizpůsobování se, nevaž se, odvaž se, máš svá práva. Rodiče tě nevedou k tomu mít partnera, za komunismu si byl exost, vnější tlak tě donutil si ho hledat, mít partnera a rodinu byla ceněná hodnota... a teď? Jak kde, jak pro koho. Vědomí si toho, že mít vztah je i dost práce dost chybí.

Ono kdoví jestli zamilovanost a celé to chemické přeladění se, není fígl přírody jak nás donutit jít k sobě, odstavit na chvíli myšlení, protože jinak by se ty lidi k sobě prostě nedostali.

Neučíme se překonávat společně problémy, spolupracovat ve chvíli, kdy si zrovna nerozumíme, neumíme si o věcech říkat, není v nás žádný duchovní princip, který by byl tak pevně usazený v našem vědomí. Vztahům se učíme, nejdříve v původní rodině, v dospívání mezi vrstevníkama, pak na nás hupsnou hodnoty, zábavy, lákadla společnosti a je to ...

Kdo hledá vztah, najde ho, pro mě osobně je to velká hodnota, já si věci neužívám když jsem sama. Takže se snažím na vztahu pracovat = aby on znal mě, a já mohla znát jeho a společně jsme znali místa, kde jsme spolu, kde nejsme, ale toho druhého v tom podporujeme a kde je to věc každého znás. Každá z těch oblastí, by měla být obsazená. Zážitky, porozuměním, klidem, nápady, humorem a schopností nebrat věci vážně.

Ps: uplně jiná rovina je pak jaké možnosti téhle společnosti používáme k seznamování, jaké rituály a přetvářky při tom děláme... skoro stejná šílenost jako výběrové pohovory. Zalíbit se, prodat se. Chybí tomu troška přirozenosti, zvědavosti a uvolněnosti.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail Yahoo Messenger
fdh
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 25.4. 2008
Příspěvky: 275

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 8:14 pm    Předmět: Re: zase vztahy - úvaha Citovat

Narya napsal:
samanka napsal:
.
Co vy si o tom myslíte?
šamanka


Chceme všechno hned, instantně, automaticky očekáváme, že na druhé straně, je člověk co o nás všecko ví, máme o něm svá očekávání, jsme zvyklí chtít, brát si kupovat, ale ne dávat, nebo se vzdávat svých představ a názorů. Kdo nám nepasuje do krámu je automaticky špatný partner.

Taky nám život v téhle společnosti umožňuje partnera nemít. K čemu když makáš v práci, pondělí fitko, úterý středa hospoda s kamarádama, čtvrtek zase fitko, pátek Angličtina, víkend kamarádi nebo jiná zábava. Trochu jiný člověk s jinými zájmy tam prostě nepasuje. Jaképak přizpůsobování se, nevaž se, odvaž se, máš svá práva. Rodiče tě nevedou k tomu mít partnera, za komunismu si byl exost, vnější tlak tě donutil si ho hledat, mít partnera a rodinu byla ceněná hodnota... a teď? Jak kde, jak pro koho. Vědomí si toho, že mít vztah je i dost práce dost chybí.

Ono kdoví jestli zamilovanost a celé to chemické přeladění se, není fígl přírody jak nás donutit jít k sobě, odstavit na chvíli myšlení, protože jinak by se ty lidi k sobě prostě nedostali.

Neučíme se překonávat společně problémy, spolupracovat ve chvíli, kdy si zrovna nerozumíme, neumíme si o věcech říkat, není v nás žádný duchovní princip, který by byl tak pevně usazený v našem vědomí. Vztahům se učíme, nejdříve v původní rodině, v dospívání mezi vrstevníkama, pak na nás hupsnou hodnoty, zábavy, lákadla společnosti a je to ...

Kdo hledá vztah, najde ho, pro mě osobně je to velká hodnota, já si věci neužívám když jsem sama. Takže se snažím na vztahu pracovat = aby on znal mě, a já mohla znát jeho a společně jsme znali místa, kde jsme spolu, kde nejsme, ale toho druhého v tom podporujeme a kde je to věc každého znás. Každá z těch oblastí, by měla být obsazená. Zážitky, porozuměním, klidem, nápady, humorem a schopností nebrat věci vážně.

Ps: uplně jiná rovina je pak jaké možnosti téhle společnosti používáme k seznamování, jaké rituály a přetvářky při tom děláme... skoro stejná šílenost jako výběrové pohovory. Zalíbit se, prodat se. Chybí tomu troška přirozenosti, zvědavosti a uvolněnosti.


pravda pravda Smile

pravda je to, žednešní společnost je naprosto jiná než dřív... je strašně komerční, materialistická, chybí zde dost duchovní sféra, nějaká idea společnosti... ó pardon - ono vlastně jo, dnešní společnost má svou ideu, naprosto jednoduchou - "nahrab si co můžeš" už i ten komunismus byl na tohle lepší ... podívejte se dneska kolem sebe, jak je celý týden systém postavený, není divu, že tak krachuje... nic jinýho z toho ani vyjít nemohlo a dnešní politiky to ani nezajímá, protože ti jsou u prvních koryt a hrabou co můžou, pač jim za chvíli končí volební období a bůh ví jak to bude dál, takže co ještě můžem to rozkradem, rozeberem a zničíme.. pak my budeme mít dost a co bude potom nám je naprosto jedno! je to na nás, na obyčejných lidech, aby nastolili nový systém a začli se k sobě chovat hezky... tak jak by měli.. je to jediná cesta, jak opět získat nějakou ideu v něčem jiném než v penězích...

je to smutný, kam jsme se to dostali...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
clovek
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 10.2. 2009
Příspěvky: 155

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 9:38 pm    Předmět: Citovat

Ahoj lidičky.Příroda zařídila,že se k sobě neodolatelně přitahujeme.Proto ty stesky a touhy nebýt sám.A to vše smněřovalo a má smněřovat k založení rodiny a zplození dětí.A oba dva pak musí pracovat na splnění této funkce rodiny.Nemyslet na sebe ale na rodinu,aby fungovala a chránila každého zvlášť a taky dohromady.Zákon zachování rodu.Rodina na prvém místě,zodpovědnost za druhé,dát jim vše ze sebe,a třeba se pro ně i bít a zemřít.Všímáte si,nějak jsem nemluvil o sobě ale o druhých z rodiny.Ale i oni nebudou myslet jen na sebe,ale na mne a ostatní.Co dodat.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
smart
Doslova spisovatel
Doslova spisovatel


Registrace: 17.5. 2008
Příspěvky: 288

PříspěvekZaslal: st duben 22, 2009 10:37 pm    Předmět: Citovat

Džarmi: supr příspěvek, moc jsem se nad ním nasmála, máš krásný dar sdělovat věci srozumitelně Very Happy Very Happy

to fdh:
Citace:
... není prostě možný a jak píšeš, když budeš někomu něco vnucovat budou na tebe koukat jak na blázna...

tohle je jasný, ale když Ti někdo brečí na rameni, tak se mu snažíš aspoň naznačit

Ale jak píšeš, každý máme svoji cestu. Já totiž nedokážu slovy říct, co jsem udělala, že se moje letitá situace "nemůžu narazit na slušnýho chlapa" začala měnit na "ejhle, to je ale zajímavých chlapů kolem". Jediný, co dokážu poradit je padnout na pusu, z hloubi duše poprosit že to chci jinak.....a být otevřená všemu. Třeba to někomu jde i bez toho páda na ústa Rolling Eyes .
A jak píše Damao, člověk opravdu musí začít u sebe, okolí se mu potom přizpůsobí.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Lendulka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 6.2. 2009
Příspěvky: 235

PříspěvekZaslal: čt duben 23, 2009 12:02 am    Předmět: partner Citovat

Ahoj lidi, ráda bych se tu k tématu vyjádřila, protože vím, že hned v úvodu psala šamanka o mě (ta 40letá), ale poté, co jsem si v jiném vlákně udělala ostudu Embarassed Embarassed Embarassed (kdo četl, ten ví), tak než to trochu v sobě zpracuju, nebudu se radši vyjadřovat k ničemu.



Snad jen, že tohle vlákno budu sledovat moc ráda a pak

Džarmí JEŽEČCI A ŽELVIČKY jsou luxusní....... Laughing Laughing Laughing
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
clovek
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 10.2. 2009
Příspěvky: 155

PříspěvekZaslal: čt duben 23, 2009 8:39 am    Předmět: Citovat

Ahoj Lendulko,říci si svůj názor není ostuda ale odvaha,třeba se i mýlit je božské,protože nikdo neví vše,A přijít na to,že jsem se mýlil je důkaz dospělosti,sebekritiky.Jiná otázka ale je,jestli se mýlíme.Z pohledu jiných se to tak může jevit,třeba i já na to přijdu,ale léty možná objevím,že vlastně to byla pravda.A to se mi na tom nejvíce líbí.Nebrat nic absolutně a být nad věcí.Když já veřejně řeknu něco,co není to pravé ořechové vlastně pomáhám druhým,kteří si myslí to co já a vlastně všichni najednou se můžeme učit.Vážím si tě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Ziki
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 29.4. 2008
Příspěvky: 67

PříspěvekZaslal: čt duben 23, 2009 9:11 am    Předmět: Re: partner Citovat

Lendulka napsal:
Ahoj lidi, ráda bych se tu k tématu vyjádřila, protože vím, že hned v úvodu psala šamanka o mě (ta 40letá), ale poté, co jsem si v jiném vlákně udělala ostudu Embarassed Embarassed Embarassed (kdo četl, ten ví), tak než to trochu v sobě zpracuju, nebudu se radši vyjadřovat k ničemu.


Ale no tak, přece se nenecháš převálcovat.....
Tu ostudu vidím úplně jinde než u Tebe...
A NIKDO tu nemá patent na rozum, NIKDO..

Já se 15 let plácala ve vztahu, pořád jsme spolu bojovali o "vedení".
Byly to těžké (a naprosto zbytečné) boje..bez vítězů, se dvěma poraženými a vynervovanými.
Pak jsem naštěstí šla na kurz REIKI. Pomaloučku a polehoučku jsem se měnila a vedle mě se měnil i můj manžel. když se tak ohlédnu, šlo to pomalu, ale jistě (5let), ale hlavně vidím, jak hodně jsem se změnila JÁ.
To moje ženství byl taky problém...teda vlastně ještě je (hledá se fakt těžko), ale už mnohem menší. Bylo by to na knihu, ale co jsem tím vším vlastně chtěla říct:

Myslím si, že už tím, že pracujeme s energiema, ať je to Reiki, Shamballa, RaSheeba,..... se vyvíjíme rychleji a tím správným směrem.A pro každého to může být trošku jiný směr. Naprosto souhlasím s názorem, že musíme změnit nejdřív sebe a ostatní se k nám pak buď přidají, nebo přijdou jiní, se kterými si budeme rozumět.

Laughing Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Pelmel Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Strana 2 z 4

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.19 sekund