Fórum - Zobrazit téma - Zvíře a příčina nemoci - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Manuály
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - Zvíře a příčina nemoci
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

Zvíře a příčina nemoci
Přejít na stránku 1, 2  Další
 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Reiki 2. stupeň
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: út leden 27, 2009 11:35 pm    Předmět: Zvíře a příčina nemoci Citovat

Ahoj reikiwebařští,
máme tu koníka,který má již třetí rok (od té doby co byl koupen a přivezen)
každou zimu kašel.Takové to zahlenění,kdy vás to nutí pořád vykašlávat.

To mě již dávno přivedlo k myšlence,jak to mají vlastně ty zvířata.
Mi jako lidé,máme tu možnost se rozhodnout uzdravit a nalézt příčinu nemoci,vedoucí k pochopení a k vyléčení.Můžeme změnit také okolní podmínky a podobně.Často tvrdá práce,ale jde to,dříve či později...

Ten koník má každou zimu kašel a vypadá to ,že závisí na majiteli,jak ho bude léčit a jaké si vyvodí příčiny.Asi ho určitě nebude moci vzíti na kineziologii nebo prožitkový seminář aby si koník vyřešil nějaký svůj neharmonický model smýšlení a vnímání.
Nějak mi vrtá hlavou,proč zvířata nemají tu možnost sami za sebe si vyřešit kořen nemoci. Wink Jak k tomu přídou? Confused Very Happy Je to součástí jejich určení zvířat?Nebo když byli ještě nedomestikované,dostávaly podporu stáda a přírody pokud měli chuť do života?Vím,že divocí koně jsou schopní si v půdě najít lék ve formě minerálů a podobně.

Páček Džarmí

Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Annaka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.12. 2008
Příspěvky: 208

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 11:01 am    Předmět: Citovat

Citace:
To mě již dávno přivedlo k myšlence,jak to mají vlastně ty zvířata.
Mi jako lidé,máme tu možnost se rozhodnout uzdravit a nalézt příčinu nemoci,vedoucí k pochopení a k vyléčení.Můžeme změnit také okolní podmínky a podobně.Často tvrdá práce,ale jde to,dříve či později...

V Buddhismu je inkarnace ve formě zvířete brána jako jedna z nižších.
Právě proto, že jejich utrpení je obecně větší, jejich strach mnohem horší
a schopnost pochopení příčin a následků slabší.
Obecně nejsou vyspělí natolik aby nastoupili cestu k osvícení, a i kdyby byli,
jejich každodenní boj o holý život jim cestu velmi znesnadňuje.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Narya
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.4. 2002
Příspěvky: 934

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 12:31 pm    Předmět: Citovat

No koník je ze své podstaty stádové zvíře, vyžaduje společenství, které ho ochrání. Pro koně není nejhorší bolest, ale vyhnání od stáda, kde je náhle vystaveno nebezpečí od predátorů a je to pro něj velké riziko smrti. Vůdčí klisny ve stádě takhle běžně odhání vzpurné mlaďochy.

Je-li kůň sám, má tendenci se fixovat na jiné blízké osoby,takže na lidi a jestli jeho kontakt s lidmi spočívá jen v občasném podrbání a práci pod sedlem, není to úplně ono, bude na nějaké vyšší úrovni strádat. Moje máma si takhle na sebe nafixovala svoji kobylku, dlouhou dobu byla chuděra sama, teď má juniora, takže aspoň budou koníci spolu 2.

Po čem bych dále pátrala je styl stravy, co dostává, jestli mu nechybí nějaké minerály a podobně, není tráva jako tráva. Důležitý je taky pohyb, jestli má možnost být dostatečně dlouho venku a nependluje pořád jen teplá stáj, studený venek. Samozřejmě závisí i na plemeni. Pro takového haflinga není problém snážet tuhé mrazy a chudou zimní pastvu, jiní konící by měli větší potíže. Moje máma běžně kobylu na zimu připravuje, otužuje. Takže pak máme doma sice malého yettiho (naroste jí pořádná srst), ale ani mráz pro ni není problém, silný vítr už samozřejmě ano.

A k té tvé myšlence. Já beru lidi jako nějakou další úroveň zvířat, která má pár věcí navíc, ale jinak ten základní sled úrovní je stejný. Zvířata a zase různá toho mají méně, nebo jednodušší úrovně. Takže o nějaké možnosti volby, myšlenkách, rozhodovacích procesech asi nemůže být pořádně řeč, u nich fungují základnější věci. Rozhodně co s lidma mají společného tak je nějaká fyzická, instinktivní a určitě emoční úroveň. A zrovna co vím od koní, kůň si tě už jen z projevů těla přečte dokonale, umí to velmi dobře. A má velmi dobře vyvinutou tu instinktivní úroveň, která věci posuzuje jako příjemné/nepříjemné, líbí/nelíbí. Malé děti fungují stejně. A kůň je od přírody útěkové zvíře, má-li vůči sobě něco nepříjemného, prostě odejde, zmizí, změní prostředí, najde si pro sebe vhodnější podmínky.
Lidi tyhle signály už dost zapoměli číst, jinak by se třeba nepřejídali, vycítili by, že už je to dost, dokázali by opustit vztahy, které je ničí,... Teď máte koníka, někdo ho vlastní, on nemá moc možností ovlivňovat svoje podmínky, lidi mu je definují, takže se lidi spolupodílejí i na jeho finálním fyzickém stavu, kůň má minimum možností volby.

Hodně bych se zajímala o jeho životní podmínky, nemusí mít zrovna luxusní zateplenou stáj když je otužilý, nemusí mít 5 hektarový výběh pokud s ním každý den někdo chodí (ne v sedle, ale na ruce, případně při výborném napojení na volno), musí mít možnost komunikovat s lidmi po svém, mít i prostor pro svoji svobodnou vůli,...

Zrovna teď jsem mamince zabavila knihy co má o komunikaci s koněm, takže mám hlavu plnou čerstvých nápadů. Jsou to úžasná zvířata uplně jiného druhu než jsou psi, kočky a my s nima moc dobře neumíme komunikovat.
Určitě by jsi sehnala knihy jednak o přirozené komunikaci, (natural) horsemanshipu. Hodně známý je Monty Roberts, ale toho často kritizují za obchodničení s málem, dále pak Pat Parelli, Buck Branagan (nejsem si jistá jménem) a další. Je v těch jejich knihách hodně i o výcviku, ty části o komunikaci pro mě byly zajímavější.
Hodně zajímavá a méně tradiční kniha je od autora K. F. Hempflinga Poznej svého koně. Sám se v knize odvolává i na další svá dílka, jeho přístup je hodně zajímavý, zabývá se tam i dá se říci duchovním růstem člověka. Ještě je kniha od M. Durutya Etologie koní, ale to už je hodně vědecké, asi víc teorie než praktických aplikací.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail Yahoo Messenger
Narya
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.4. 2002
Příspěvky: 934

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 12:46 pm    Předmět: Citovat

Džarmi, našla jsem tenhle zajímavý článek na jednom blogu, myslím si, že stojí za přečtení:

http://www.tomsychra.com/blog/?p=14
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail Yahoo Messenger
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 7:35 pm    Předmět: Citovat

Hoj Naryo,
moc děkuju za úžasnou odpověď a článek,který jsi našla.Velmi nápomocné.

Koník žije ve stádě,kde je jediný kašlavý.Je to taková jemná duše,miluju ho.
Kabátek nosí,pastvina tady v Irsku je celoročně bohatá,myslím,že problém by mohl být se stájí,i když má speciál neprášivou podestýlku.Vloni zůstával přes zimu i přes noc venku a bylo to mnohem lepší.Dostával aj bylinkový sirup do jídla.
Knihu ,,Jak mluvit s koňmi'' jsem si pořídila,snažím se jim porozumět a promlouvat k nim po jejich.Je to krásný vztah s koněm,vážím si jejich spolupráce a oddanosti.Jsou to opravdu úžasná zvířata a těším se,až jednou budu mít moci svého a vytvořit si vztah a podmínky dle svého,tady jsem jen zaměstnanec,takže s našimi koníky přijdu do styku jen ráno,když je krmím a vedu na pastvinu.

Tady je klučina šikovnej hihi


Džarmí
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 8:26 pm    Předmět: otázka Citovat

Annaka napsal:
Právě proto, že jejich utrpení je obecně větší, jejich strach mnohem horší..


Ahoj Annako,
v čem je utrpení zvířat větší a strach horší než je to utrpení a strach člověčí?

Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Annaka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.12. 2008
Příspěvky: 208

PříspěvekZaslal: čt leden 29, 2009 9:57 pm    Předmět: Re: otázka Citovat

toora napsal:
Annaka napsal:
Právě proto, že jejich utrpení je obecně větší, jejich strach mnohem horší..


Ahoj Annako,
v čem je utrpení zvířat větší a strach horší než je to utrpení a strach člověčí?

Smile


Ahoj Tooro,

všimni si, prosím, slova "obecně" které jsem tam napsala.


Utrpení zvířat je obecně horší proto, protože nemají žádné nemocnice,
vodovody, trhy ani pole.
Nemají ani policii.
Každý den bojují o život a každý den mnoho z nich prohrává.

Zajíc, když se vyděsí, tak je to proto, že se bojí, že ho něco sežere.

To u lidí není běžné, ale u zvířat ano.

I styl, jak umírají je často mnohem děsivější, než u lidských smrtí, kde máme léky na tišení bolesti a tak dále.

Pokud je zvíře nemocné, tak ho pravděpodobně jiné sežere.

To se u lidí neděje.

Pokud jsou zvířata v moci lidí, tak jsou často mučena a zneužívána jako otroci c nepřirozených podmínkách- vzpomeň si například na slepice v továrnách na vejce, nebo na vepře, kteří nikdy neuvidí denní světlo za celý život a pak jsou poraveni.

To- obecně- není v lidském světě normální.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 12:30 am    Předmět: Citovat

Milá Annako,

podstata mé otázky míří ke způsobu prožívání.

Způsob, jak prožívá strach a utrpení zvíře, je v podstatě nekomplikovaný, každé „vyděšení“je u něj řízeno pouze jeho vrozenými instinkty. Zvíře vždy reaguje na vnější podnět.
„Netrpí“ tedy, na základě své představivosti, tak jako člověk, který, jak víme, dokáže trpět pouhou myšlenkou na cosi nelibého, nepříjemného, tedy pro něj nežádoucího, v jeho zaběhlých představách, pro jeho život jaksi nepatřičného. Tak, jako je tomu při ohrožení jeho jakýchkoli dosavadních tzv.„životních jistot“, a nakonec tedy i jeho života jako takového.
Pokud se však blíží svému konci zvíře (ať už je příčinou odchodu cokoliv), můžeš v jeho očích číst dokonalé smíření.

Člověk je jediný tvor na Zemi, který je schopen vědomé sebereflexe. Na základě prožitku, zkušenosti (hloubce utrpení) a právě této sebereflexe, je pak také schopen dospět od nevědomého žití (od oné „zvířecí úrovně“) k životu vědomému.

Zvíře samozřejmě bývá také v područí toho, kdo s ním jakkoli necitlivě nakládá, tedy v područí člověka. Proti člověku jeví se býti tedy poněkud bezbrannější, tento fakt, sám o sobě však nemá vliv na samotný způsob (hloubku) prožívání strachu a utrpení. Utrpení zvířete neobsahuje onu luxusní „nadstavbu“ utrpení člověčího - tedy utrpení, dokonalé zoufalství, pramenící z představy o tom, jak by věci měly být tzv. „správně“, a tím jak jsou ve skutečnosti.
Píšeš: „…schopnost pochopení příčin a následků slabší…“
Ano, pokud by zvíře opravdu trpělo (prožívalo utrpení) hlouběji (hůř) než člověk, bez oné „schopnosti“, postrádal by tento způsob prožívání v tomto „kauzálním světě“ jakéhokoli smyslu.

Jednoduše řečeno - čim komplikovanější „soustava“ (těla a mysli), tím komplikovanější psychika.
Źe se nic něděje „jen tak“, na tom se možná i shodneme.

Ráda bych se Tě Annako ještě zeptala na to, co jsi měla na mysli svojí poslední větou:
"To- obecně- není v lidském světě normální."

Na vyjádření "obecně" a celkové účelové zevšeobecňování, Annako, moc nedám.
Ony pak vznikají různá zbytečná neporozumění, a tak jsem spíš pro ta konkrétní vzájemná upřesnění, toho, co kterým pojmem, každý jeden z nás, myslí.
Protože ono samotné porozumění je vždy individuální, nikoli obecné. Smile

Možná by tedy neškodilo, abychom se třeba zamysleli na tím, co vnímáme pod pojmemem "lidský svět" a "normální".
Jaký je např. rozdíl mezi slovy "normální" a "přirozený"...
a jak se tato "normalita v lidském světě", o které píšeš, projevovala v historii lidstva.

Díky, a dobrou noc přeju.
toora

Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Annaka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.12. 2008
Příspěvky: 208

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 10:07 am    Předmět: Citovat

Ahoj Tooro,

není nad pořádnou debato, co Wink

Citace:
Způsob, jak prožívá strach a utrpení zvíře, je v podstatě nekomplikovaný, každé „vyděšení“je u něj řízeno pouze jeho vrozenými instinkty. Zvíře vždy reaguje na vnější podnět.


Jako třeba když mládě slona zemře, ač má vše, co potřebuje, steskem po matce?

Nebo opice makaka se zblázní, pokud je příliš dlouho sama oddělená od smečky?

Citace:
„Netrpí“ tedy, na základě své představivosti, tak jako člověk, který, jak víme, dokáže trpět pouhou myšlenkou na cosi nelibého, nepříjemného, tedy pro něj nežádoucího, v jeho zaběhlých představách, pro jeho život jaksi nepatřičného. Tak, jako je tomu při ohrožení jeho jakýchkoli dosavadních tzv.„životních jistot“, a nakonec tedy i jeho života jako takového.


Netrpí, když pokaždé, když vidí něco se pohnout, v tom dravce, který je přišel zabít?


Citace:
Pokud se však blíží svému konci zvíře (ať už je příčinou odchodu cokoliv), můžeš v jeho očích číst dokonalé smíření.


Možná si pleteš smíření se smrtí.
Když vidím vyděšená očka králíka v tlamě lišky, tak mi moc smířená nepřijdou.


Citace:
Člověk je jediný tvor na Zemi, který je schopen vědomé sebereflexe. Na základě prožitku, zkušenosti (hloubce utrpení) a právě této sebereflexe, je pak také schopen dospět od nevědomého žití (od oné „zvířecí úrovně“) k životu vědomému.


Vědomé sebereflexe jsou schopni i vyšší savci jako sloni, delfíni, kosatky
, gorily, šimpanzi..a i někteří ptáci.

Citace:
Zvíře samozřejmě bývá také v područí toho, kdo s ním jakkoli necitlivě nakládá, tedy v područí člověka. Proti člověku jeví se býti tedy poněkud bezbrannější, tento fakt, sám o sobě však nemá vliv na samotný způsob (hloubku) prožívání strachu a utrpení. Utrpení zvířete neobsahuje onu luxusní „nadstavbu“ utrpení člověčího - tedy utrpení, dokonalé zoufalství, pramenící z představy o tom, jak by věci měly být tzv. „správně“, a tím jak jsou ve skutečnosti.


A to můžeš říct proč?

To se tolik dokážeš vžít do zvířecí mysli?

I člověk si zvykne, jak se říká, na šibenici, a i zvíře má deprese.

Citace:
Píšeš: „…schopnost pochopení příčin a následků slabší…“
Ano, pokud by zvíře opravdu trpělo (prožívalo utrpení) hlouběji (hůř) než člověk, bez oné „schopnosti“, postrádal by tento způsob prožívání v tomto „kauzálním světě“ jakéhokoli smyslu.


Jejich utrpení má smysl, alespoň podle teorie karmy, jako každé jiné utrpení.
Karma se tím velmi účinně pročišťuje.



Citace:
Źe se nic něděje „jen tak“, na tom se možná i shodneme.


Každopádně.



Citace:
Ráda bych se Tě Annako ještě zeptala na to, co jsi měla na mysli svojí poslední větou:
"To- obecně- není v lidském světě normální."


Obecně není v lidském světě normální, aby nás někdo zavíral po desetitisících do malých klecí, ve kterých bychom se ani neotočili, abychom produkovali, nikdy nepustili ven a nakonec zabili.

Oprav mě, jestli se mýlím.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 12:00 pm    Předmět: pozorné čtení Citovat

Annaka napsal:
Jako třeba když mládě slona zemře, ač má vše, co potřebuje, steskem po matce?
Nebo opice makaka se zblázní, pokud je příliš dlouho sama oddělená od smečky?

Annako, kde říkám, že zvíře netrpí?

Annaka napsal:
Netrpí, když pokaždé, když vidí něco se pohnout, v tom dravce, který je přišel zabít??

Netrpí, prostě se lekne a následně se zase zklidní.
Napsala jsem: „reaguje na vnější podněty“, příčina je v tomto případě bezprostřední.

Annaka napsal:
Možná si pleteš smíření se smrtí.
Když vidím vyděšená očka králíka v tlamě lišky, tak mi moc smířená nepřijdou.

Nepletu.
Existuje i zde, jen ho lze v takové situaci hůře postřehnout.
Ona zvířátka mají to napojení na Pánaboha poněkud přímější než je tomu u lidí, a je tomu tak také v okamžiku jejich smrti.

Annaka napsal:
Vědomé sebereflexe jsou schopni i vyšší savci jako sloni, delfíni, kosatky, gorily, šimpanzi..a i někteří ptáci..

TaDY by to možná chtělo, upřesnit si to, co která rozumíme pojmem „vědomá“ sebereflexe.

Annaka napsal:
A to můžeš říct proč?
To se tolik dokážeš vžít do zvířecí mysli?
Ičlověk si zvykne, jak se říká, na šibenici, a i zvíře má deprese...

Do zvířecí mysli jsme v podstatě „vžití" neustále, rozdíl je jen v tom, zda si to uvědomujeme, či nikoliv, Annako. Tahle animalita nás ovládá víc než jsme si ochotni připustit.

Z čeho soudíš Annako, že snad mám za to, že zvíře neprožívá následky toho, co prožilo v minulosti? Depresi jako pojem bych v tomto případě použila výhradně u člověčí tzv."tovřivé" mysli. Smile

Annaka napsal:
jejich utrpení má smysl, alespoň podle teorie karmy, jako každé jiné utrpení.
Karma se tím velmi účinně pročišťuje...

Ano utrpení má smysl, není samoúčelné, což by při nemožnosti uvědomování sebe sama, bylo.
Inkarnace do tzv. „nižší“ fomy života je také pouze koncept, i když buddhistický, tedy, jak si sma napsala "teorie".
Záleží tedy spíš na tom, je-li Ti tento koncept blízký, nebo nikoliv.
Za sebe v tomto bodě pouze říkám „nevím“....

Annaka napsal:
Obecně není v lidském světě normální, aby nás někdo zavíral po desetitisících do malých klecí, ve kterých bychom se ani neotočili, abychom produkovali, nikdy nepustili ven a nakonec zabili.
Oprav mě, jestli se mýlím.

Tedy tím „lidský svět“ jsi měla na mysli to, že by to někdo (člověk, kdo jiný?) páchal na druhých lidech?
A jsme zase u toho slova „normální“. Jenže ono to se to v jisté době bralo lidskou společností jako „normální“ (přijato za normu), a nemuselo to být ani kvůli jakési produkci-vykořisťování (jako např. u otroků), ale dokonce přímo kvůli likvidaci jedné skupiny lidí skupinou druhou. Takže „obecně“ je to v lidské přirozenosti neustále přítomno, ale naštěstí je tu u taky touha po svobodě, ale hlavně jistá individuální schopnost „postoupit“, právě v důsledku hlubokého utrpení.

A když jsme u toho „obecně“ Annako, tak obecně neexistuje jakýsi „lidský svět“ a „zvířecí svět“, a …kdovíčí ještě, ale tohle jistě víš.

Děkuju Ti Annako za to, že ctíš diskusi.
Většinou to totiž bývá jen jakási nálepka na něčem, co s diskusí nemá nic společného.

Hezký den Ti přeju. Smile

toora
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Narya
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.4. 2002
Příspěvky: 934

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 1:45 pm    Předmět: Citovat

Jeje, ještě si tu jednu vaši diskuzi přečtu, ale něco mě i napadlo.

Zvířecí svět je syrový, přímý, krutý z našeho lidského prohledu. Je otázkou co zvíře opravdu vnímá, cítí, prožívá. Když to vezmu z materiálního pohledu, co nám říká co vnímáme, co je okolo nás, co nám dává signály o tom jestli ještě máme všecky nohy a tak?

Začali jsme tomu říkat nervová soustava, nebo používáme pojmy různých energetických polí, ale tak jako tak výsledkem je nějaká hmotná struktura. A zvířata se liší svými smysly, takže tím jaké a jak přesné informace o tom co se s nima děje jednak dostanou do sebe a pak se liší tím, co s tím jsou schopni udělat. Člověk je v tomhle nejvyvynutější, v tom zpracování informací, i když to, co mu říkají smysly často není tak dobré, on těží z toho že umí informae kombinovat. Kočka těží s toho, že výborně umí využít i sebemenší zbyteček světla, zajíc má vysoké uši a umí využít i sebemenší zašustění. Takoví koně mají i jakousi společenskou citlivost, rozvinuté emoční pole, protože pro ně je stádo a komunikace s ním, další užitečnou vlastností.

Takže každé zvíře má své kvality a své zpúůsoby zažívání tohoto světa, jsou jiné než ty naše, i když my se jim snažíme naše hodnoty vkládat, polidštujeme si je. Co cítí mravenec když ho někdo zašlápne? Co myš, kterou prudkým úderem srazí k zemi kočka, co králík, který má prokousnutou krční tepnu? Ne, rozhodně necítí to, co lidi, cítí to, čeho jsou schopni. Často jsem pozorovala zraněná zvířata, některá byla neklidná, jiná se i přes velmi vážné zranění snažila chovat jako normálně, jiná instinktivně pečovala o své rány. Trpěla? Nebo jen neustále dostávala ze svého těla signály to je špatné, pro tebe nebezpečné, dál už to nejde udržet, tělo a celá bytost se snažila fungovat dál a byly nastartovány uzdravné procesy tak dlouho, dokud se buď zvíře neuzdravilo, nebo organismus definitivně neselhal.

Myslím si, že máme li chápat zvířata, musíme se "snížit" k jejich úrovni, chvíli "být v jejich kůži". Samozřejmě jinou rovinou je vztah zvíře - člověk, mezidruhová komunikace, ale i ta funguje různě, s mravencem si asi nepokecáte, maximálně vám bude zkoumat ruku, jestli na ní není něco co by stálo za odtáhnutí do mraveništěSmile

Ps: myslím si, že umírající zvíře nemá ani trošku potřebu se smiřovat, prostě se chová jak mu to jeho síly dovolují. Pravda některé skupiny zvířat, těch hodně sociálních tohle vnímají, je ale otázkou na jaké úrovni, o slabé členy se dle svého stylu nějak postarají.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail Yahoo Messenger
Annaka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.12. 2008
Příspěvky: 208

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 4:54 pm    Předmět: Citovat

Tooro, každá máme svůj pohled a tak to má být...ale našla jsem zajímavý článek o zvířatech a sebereflexi..bohužel je v angličtině, protože v češtině jsem nic nenašla

http://www.strato.net/~crvny/sa03002.htm

Naryo,

Citace:
Často jsem pozorovala zraněná zvířata, některá byla neklidná, jiná se i přes velmi vážné zranění snažila chovat jako normálně, jiná instinktivně pečovala o své rány. Trpěla? Nebo jen neustále dostávala ze svého těla signály to je špatné, pro tebe nebezpečné, dál už to nejde udržet, tělo a celá bytost se snažila fungovat dál a byly nastartovány uzdravné procesy tak dlouho, dokud se buď zvíře neuzdravilo, nebo organismus definitivně neselhal.


Přece musíš vědět, že zvířata trpí.
Neviděla jsi nikdy kňučet psa, nebo křičet kočku, bolestí?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Narya
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.4. 2002
Příspěvky: 934

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 6:47 pm    Předmět: Citovat

To víš, že viděla, je ale otázkou co to je, já bych asi rozlišovala intenzivní prožívání bolesti a utrpení, ale v našem lidském jazyce to bude spíš utrpení.

Je pravda, že jsem sama utrácela umírající králičata, i když jsem je tam mohla nechat ležet a počkat 2 hodiny. Přemýšlím o co mi tím šlo, určitě jsem měla pocit, že jim musím ulehčit.

Zrovna kočka a pes, jsou zvířata co už hodně dlouho žijou pod silným vlivem člověka, to je taky zajímavé téma. Často a hodně zrcadlí lidi.

Te anglický článek si učitě přečtu.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail Yahoo Messenger
toora
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 9.7. 2005
Příspěvky: 1241

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 7:05 pm    Předmět: Citovat

Annako,
díky za odkaz.

Myslím, že autor tohoto článku do jisté míry potvrzuje tvořivost lidské mysli Smile
Ve své bujné fantazii a nemožnosti jiného uspokojivého vysvětlení vytváří dedukce,
ve kterých je trochu přání otcem myšlenky.
Z celkem známého šimpanzího „aha!“ při rozpoznání odrazu v zrcadle, škubání peří u papoušků, podřízeného - či nadřízeného chování zvířete, usuzuje na sebe-vědomí, resp. uvědomování si sama sebe. Toto je tak zaměňováno s původem v zakódovaných vzorcích chování, genetické výbavě a schopnosti reagence konkrétního zvířecího jedince.
Příčinou takovéto dedukce může být dosud neobjevená potencionalita ve schopnosti chápání a chování zvířat.

Ano, existují jistá zvířata, která mají do vínku dána jakousi vyšší schopnost rozlišení a interakce, než kterou disponují ostatní zvířecí druhy, kterou celkem běžně nazýváme tzv. zvířecí inteligenci.

Člověk je tvor domýšlivý, a díky tomu (ale nejenom..) poměrně dlouho neviděl důvod zabývat se zvířecí říší vážně, a odkrývat tak možnosti, tj. schopnosti zvířátek. Proto se pro něj někdy stává tak objevné, když vidí u zvířete reakci, jakou by u něj do té doby jaksi nepředpokládal.
Je to tedy poněkud ode zdi-ke zdi, protože pak za tímto chováním mnohdy hledá něco, co tam prostě najít nemůže.
I když…nakonec, tohle zde není ničím novým, jestliže vzniknul tzv. vědecký názor, že se člověk vyvinul z opice, tak proč ne.

A tak tedy - vzhůru do objevování Very Happy Zvířátka za to přece stojí!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Edy
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 4.1. 2009
Příspěvky: 167

PříspěvekZaslal: pá leden 30, 2009 9:45 pm    Předmět: Zvířata Citovat

Zapojím se do diskuse. Mám praxi u koní, miluji vše, co má srst a věnuji se celý život psům. Kdysi mě jeden pes k Reiki přivedl. Byla to fena Německého ovčáka a jmenovala se právě Edy. Nebudu vyprávět dojemný příběh a vrátím se k tématu.
U ní jsem poprvé sama od sebe ještě bez Reiki pochopila, že každá nemoc nebo disharmonie v organismu má souvislost s psychikou a energiemi v těle.
Nedávno mi už zemřela má druhá fena Něm.ovčáka, která mě naučila, že ne každé zvíře (živý tvor) o Reiki stojí. Navíc občas se stalo, že jsem z nějakého důvodu na ní jeden den neměla dostatek času a ona si přede mě stoupla a zírala na mě. Dávala mi tak na jevo, že ji něco je nebo se trápí (deprese, smutno?). Zjistila jsem, že když je to psychika, měla mezi ušima horkou hlavu. Chvíli jsme se k sobě přitulili a ono to ustalo. Když to nebyla psychika, horká nebyla. Ukázala, co chce. Třeba ji jen "honila mlsná" nebo chtěla ven. Když s věkem nemoci přibývali, chtěla jsem použít Reiki. Nechtěla. Jen vyjímečně si sama řekla. To je taky ten odevzdaný pohled, kdy to zvíře majiteli důvěřuje.
Nyní mám nádhernou Rotwajlerku. Ze začátku jsme si moc nerozuměli. RTW jsou takový naschválníčci a pokušitelé. Ona je skvělý obranář a při tom ohromný mazlík. Je plná temperamentu, takže je to živel. Je jí už 6 let a já teprve předevčírem pochopila, proč mi neustále podává packu, když ji hladím. Sedím-li před ní, dá mi packu až na rameno. Ona tím vyjadřuje svou důvěru a lásku. Když jsem jí vzala do ruky a hladila ji tu packu, úplně se mi odevzdala. Schovala si ke mě hlavu a vychutnávala si to. Zkusila jsem to znovu a zas. Je to její způsob vyjádření. Je to úplně něco jiného, než když ji jen hladím. Před tím jsem tu packu sundávala. Umíte si představit, když je po dešti, jak pak vypadám. Druhý den, vlastně včera, kolem mě prolítla jako vítr. Hned se otočila a já myslela, že zase proběhne a ona zastavila přede mnou vyskočila do vzduchu a dala mi tím sametovým čumáčkem pusinku. Pak běhala kolem mě jako ztřeštěná. To nikdy nedělala. Navíc ona pusinky zásadně nedává.
Co se týče působení Reiki na ní, má to ráda. Tenhle pes je živý a neustále v pohybu. Když má náhodou zdravotní problém a použiji Reiki, stojí jako socha a kouká na ty ruce. Dokonce jsme se spolu párkrát tzv.zastavili. Pes na zahradě dovádí s hračkami, běhá sem tam, válí se, skotačí a já se uprostřed zahrady zaposlouchám do zvuků přírody a pokusím se být vědomě součástí tohoto celku, cítím ten příliv krásných pocitů a energie. Umocnila jsem to prvním symbolem. Cítím pevnou půdu pod nohama a příjemnou harmonii v celém těle. V tom si ten pes přestane hrát a stoupne si ke mně. Jen tak stojíme a koukáme doblba. Jsme tam v soukromí jen mi dvě a celý vesmír.
Myslím, že to nejsou jen zvířata. My také nemůžeme říct, že jsme jen lidi. Jak mě učil můj mistr, jsme součástí jednoho celku.
Když si vzpomenu na slovo pejskařka, obvykle si spousta lidí myslí, že pejskaři mají rádi všechny psy. Také si mezi nimi vybírám. Setkala jsem se s povahami jako u lidí, které mi nevyhovovali. Buď je mi přítelem nebo ho jen "znám" a přihlížím. Taky jsem si s jedním psem nerozuměla a on mě. Trefila jsem i na agresivní psy, kterým chyběla láska, něha, jistota, přítel a postavení ve smečce. Byli zmatení. Když se jim tohle dodalo, byli to kolikrát vyjímeční a spolehlivý jedinci.
S láskou Edy.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Reiki 2. stupeň Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Přejít na stránku 1, 2  Další
Strana 1 z 2

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.30 sekund