zrcadlení alias snadná obrana

[Houbik]

Ahojky Jarmilko,
tédy, já tě jěště chvilku poslouchat, snad i zpychnu.
Nebýt těch superlativů, snad Ti i věřím
Řekněme tedy, že to není se mnou tak zlé.
Děkuji Ti však za injekci sebevědomí, kterou cítíš, že potřebuji.


Vše ostatní již bylo napsáno, Howgh.

[fdh]

[Connie]

Roso, teď mě tak napadlo. "Stejné přitahuje stejné" - teda nic proti duchovním zákonům, ale jak je to v partnerských vztazích - jejich vytváření s ohledem na funkčnost? Taky si říkám, že ideální je žít s partnerem, který je "stejný", ale je to možné? Co rčení "Protiklady se přitahují"? Dva cholerici by určitě vedle sebe dlouho nevydrželi. Stejně tak flegmatici a melancholici. Snad mají ještě tak šanci sangvinici. To je ale dost málo. Není to zrcadlení v partnerském vztahu spíš něco jako "Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá"? Tj. když mě naštveš, můžeš očekávat adekvátní reakci...? Teda v případě zdravého vztahu. Ale co tam, kde jeden je silně submisivní? Žena zahrnuje láskou a pozorností partnera, který jí nejen že nic neoplácí, ale má naopak tendenci ze vztahu uniknout, nebo se může projevovat až agresivně... kde je tam to zrcadlení?

[Roso]

Já to vidím asi takhle.
Nejde jen o to jak se chováme navenek ale taky to co máme v sobě. A právě to co máme v sobě, k nám přitahuje partnery a situace, aby to mohlo vyplout na povrch. Abychom se z toho mohli poučit a nemuselo se to opakovat. Potíž je v tom, že někteří přitahují pořád dokola ty stejné partnery a situace a diví se proč. Točí se pořád v KRUHU. A budou se točit tak dlouho dokud nepochopí proč se to děje. Dokud nezmění pohled na danou situaci či partnera, dokud si neodpustí. Dokud nepochopí, že partner zrcadlí jejich vnitřní stav. Že není na vině partner ale on samotný. Do té doby nás to bude zraňovat.
Tím že jsme si odpustili a v sobě rozpustili dané situace tak nás to přestane zraňovat. A teď. Buď chování, které nám u partnera vadí tím to u něho vymizí. Nebo pokud je to dáno nějakým jeho povahovým rysem, který je mu vlastní, tak jeho chování zůstane ale jelikož nás to už nezraňuje tak s ním můžeme žít dále. Nebo si najdeme nového partnera ale toto chování se u něho už nebude objevovat, protože to už máme zpracované.
Proto cílem je pracovat na sobě, stát se ideálním partnerem pro druhého a tím přitáhnout ideálního partnera pro sebe.

Vrátím se k tvému poslednímu příkladu, kde je to nejzřetelněji vidět.

[Connie]

Ano Roso, přesně jsi interpretoval další zákon. Karma funguje, tak jak píšeš. Ale já chtěla vědět, jak je to s tím zrcadlením. Protože mám pocit, že ne vždy a za všech okolností stejné přitahuje stejné a nestejné se navzájem odpuzuje... Nejen v partnerských vztazích. Jednoduchá fyzika: magnety se k sobě přitáhnou pouze když jeden má kladnou a druhý zápornou polaritu, stejné se naopak silně odpuzují.

[Roso]

Zrcadlení neboli rezonance. Když máš v sobě zlobu, tak k sobě zlobu přitahuješ. Když máš v sobě lásku, tak lásku přitahuješ. Mluvím ale o lásce bezpodmínečné, o lásce k Bohu, o lásce ke všemu. To "máš v sobě", mám na mysli v karmických záznamech. Proto se protiklady přitahují. Až budeš harmonická bytost, tak budeš přitahovat do svého okolí jiné harmonické bytosti.
Druhé vysvětlení proč nás protiklady přitahují, je to, že nám právě ta vlastnost chybí a ten partner příšel právě proto abychom tuto vlastnost získali. Když to tak píšu, tak si uvědomuji, že to zase souvisí s minulým životem, kde tato vlastnost převažovala. Ale toto plácám a nevím jestli je to tak.
Platí ale všechny zákony současně a ne jenom jeden, který si člověk vybere. Proto se k tomu člověk musí dopracovat skrze vlastní pozná sama sebe.

Všimni si, že mnohdy člověk, který tě rozčílí tak řekne, že ani neví proč to vlastně udělal.Že ho něco k tomu nutí. To něco je právě v nás.

Roso

[blankas]

[Dzarmi]

Také by to mohlo být prosté opakování vzorce našich rodičů.Takže zrcadlo i karma.
Není to náhodou takové trošku zamotané vážení???t

Džarmí

[Connie]

Blankas hezký příklad ze života. To je mi milejší, než všechny poučky světa. Ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že ne vždy a ve všem platí všechny zákony současně. Např. na jedné straně "protiklady se přitahují" (kromě magnetů se určitě najde víc příkladů - také žena + muž, jin + jang), na druhé straně "stejné přitahuje stejné, nestejné se navzájem odpuzuje"...

[Roso]

Platí všechny zákony současně, jenom si je neumíme vysvětlit. Nejsem asi sice ten pravý vykládač zákonů (určitě by se tady našli povolanější) , ale přemýšlel jsem o tom co jsi psala o tom přitahování protikladů a zároveň, že stejné přitahuje stejné a vymyslel jsem následující.

Řekl bych, že rčení, že protiklady se přitahují není pravdivé. Pouze to tak vypadá navenek, podle toho jak se projevujeme. Dovnitř nás ale nikdo nevidí, jen my sami. A proto ve zkutečnosti platí, že stejné přitahuje stejné (rezonance). Vysvětlím

Co je to protiklad? (zákon polarity) Opak toho stejného. Proč jsme si "přitáhli" ten protiklad? Protože je uvnitř nás (rezonuje s námi) a proto jsme si ho přitáhli. Z toho ale vyplývá, že jsme si nepřitahují protiklad ale přitáhli jsme si to stejné. Proto stejné přitahuje stejné a je posilováno stejným a nikoliv, že protiklady se přitahují.

Roso

[Connie]

Roso, opět se vrátím ke mnou výše zmíněným typům: ty myslíš, že když cholerik může žít pouze s flegmatikem (což je slušný protiklad), je to tím, že vlastně vnitřně je flegmatik cholerický a cholerik flegmatický???

[Roso]

Dostal jsem se do oblasti, o které nic nevím a vařím z vody ale pokusím se odpovědět.
Nemyslím si, že by cholerik musel žít pouze s flegmatimem. Podle mně může žít každý s každým, nebo repektive každý žije s tím koho si přitáhl, protože si ho měl přitáhnout. Proto může žít cholerik s flegmatikem, nebo cholerik s cholerikem atd. Každý má nejenom soubor svých vlastností, podle kterých ho psychologové zařadí (cholerik, ....) ale hlavně má každý jiný soubor životních zkušeností, zážitků, jinou karmu. A to se nedá popsat a zařadit jenom slovem cholerik či flegmatik a říct, že ten se hodí k tomu.
Jinou otázkou pak je, jaký tito dva lidé žijí společný život. Jestli jsou takhle šťastní a spokojení, nebo naopak. Je to otázka jejich přístupu k životu. Pokud se berou takovými jací jsou a uchovávají si v srdci lásku tak proč ne.

Roso

[Connie]

Samozřejmě, příklady, které zmiňuji jsou opravdu hraniční, nebo spíš ideální. Stejně jako pro partnerské soužití se také doporučují partneři z odlišných rodin - mladší sestra starších bratrů + starší bratr mladších sester... atd. Vždy záleží na stupni vývoje a vlastních zkušenostech jedince, ale tyto vzorce tvoří základní globální informaci správně fungujícího vztahu (protiklady). Určitě dva jedináčci, nebo dva melancholici spolu také přežijí, ale bude je to stát daleko víc energie.
Prostě, abych shrnula svoje šťourání. Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že ne vždy platí všechny zákony současně (nebo jsou na to, aby se porušovaly )

[smart]

Ja bych spis nez protiklady se pritahuji rekla, ze hledame svuj doplnek

My jsme cast projevena a protoze touzime po tom byt celi, hledame si k sobe to, co je neprojevene, tzn. na prvni pohled jakoby protiklad.

Nerada bych to komolila , je to celkem pekne popsano v knizce zasveceni od Elisabeth Haich.

[Connie]

Jako puberťačka jsem věřila, že hledám druhou polovinu své duše. Jak romantické... Ale kde je praxe? A co na to říkají duchovní zákony?