Fórum - Zobrazit téma - Úcta k rodičům - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Manuály
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - Úcta k rodičům
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

Úcta k rodičům
Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: út srpen 12, 2008 9:29 pm    Předmět: Úcta k rodičům Citovat

Ahoj reikiwebaři,
poslech rozhovoru s Damaem v pořadu Nokturno nejen pro osamělé,kde si povídali o rodině, mě inspiroval k zamyšlení jak to mam s úctou k mým rodičům.
Zjistila jsem,že přes vše,co jsem si ke svým rodičům už zpracovala,tak se nedokáži oprostit od hodnocení a stále je tam neúcta.
Nevím,jak si prožít vděčnost,že mi dali život a starali se o mě.Že tu pro mě byli a jsou,i když to třeba nesplňuje mé představy.
Zajímala by mě vaše zkušenost s rodiči a jak jste si k nim našli cestu a hlavně,jak jste dosáhli úcty k rodičům,pokud nebyla přirozená.

Zde je odkaz na rozhovor z 20. července,pokud by jste si rádi poslechli Damaa - Karla Daňka a jeho povídání o vztazích a rolích v rodině.

http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=2103


Džarmi
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2137

PříspěvekZaslal: út srpen 12, 2008 9:56 pm    Předmět: Citovat

Džarmi, Jarmilko, jen připomínám, že úcta k rodičům především znamená, že je neposuzujeme z toho lidského hlediska. Pro jejich osobní a lidské vlastnosti je můžeme a nemusíme mít v lásce, ale vždy bychom měli najít cestu k tomu, abychom je měli v úctě.
To se Ti určitě podaří, prostě odděl od sebe to, co se Ti nelíbí a nauč se vážit si toho, co pro Tebe udělali. Toť vše. Hovořím z vlastní zkušenosti, protože jako kluk jsem měl dost svých důvodů pro to, abych si myslel, že jsem "odložené" dítě. Ten dojem vytvářelo moje mínění, můj pohled na rodiče - dokud jsem o tom s maminkou nepromluvil. Pak už to bylo jen otázkou odpuštění sobě samotnému, co že jsem to natropil. S otcem jsem si musel tyhle věci vyrovnat už jen virtuálně, protože než jsem dostal rozum, otec zemřel.
Dokázal jsem to a proto můžu dnes směle pomáhat druhým, aby se jim to také podařilo, protože JE TO důležité. Však to víš ze semináře o vnitřním dítěti.
Very Happy Very Happy Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
samanka
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2002
Příspěvky: 1727

PříspěvekZaslal: st srpen 13, 2008 11:14 am    Předmět: x Citovat

Dzarmi: mě v tomto hodně pomohly jak rodinné konstelace, tak přemýšlení a pochopení toho co a proč se stalo nebo jak se dělo, zamyšlení nad další generací babiček a dědečků, z toho co si o nich z dětství pamatuju, jak se oni chovali k nám nebo svým dětem (mým rodičům), jejich vzorce chování, co jsem podědila a pod. Výbornou nápovědou mi kdysi byla klasika - paní Hayová. Byla to dlouhá a náročná práce a dneska je prostě beru takové jací jsou. Hodně jsme o naší rodině začaly povídat s mojí báječnou sestrou, která je o hodně mladší a věci k mému překvapení vidí zase z jiného úhlu. Ještě mám brášku o 2 roky mladšího a ten rodiče bere vůbec s klídkem a nemá potřebu se v ničem orientovat. Prostě je takový krapítko flegmatik a bere věci tak jak jsou, zase má odlišný pohled na věc.

Myslím, že to co asi myslíš pod pojmem úcta, se nedá vynutit nebo předstírat. Bud to cítíš nebo třeba k tomu dospěješ. Nebo si najdeš jinou (možná záleží na tom jak si to pojmenuješ) formu vztahu k rodičům. To, co mají přírodní národy ve své povaze a tradicích my máme postaveno trochu jinak. Alespon v součastnosti.

šamanka
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: čt srpen 14, 2008 2:13 pm    Předmět: Citovat

Hmm je pro mě těžké ,,překousnout'' pár vlastností u mých rodičů,protože bych je nesnesla u nikoho.Asi bych měla pocit neúcty vůči komukoli,kdo se staví k lidem okolo sebe způsobem jako moji rodiče.A asi je to tak silné,že nejsem schopna přes to vidět to,co pro mě udělali.Je to zastíněné....vidím to na kus papíru a popřemýšlení a vypsání si toho pěkného.Stále se mi po semináři Vnitřní dítě,otevírají vzpomínky na dětství a stále sleduji,co už je zpracováno a jak se to projevuje v mém životě.Byl to nejúžasnější seminář,jaký jsem kdy navštívila.On stále pokračuje,mam pocit......
Je to téma asi na celý život a věřím,že jsem na správné cestě,abych vztahy v naší rodině vylepšila.Nějak nechci přivézt děti do rodiny,kde se nikdo s nikým nebaví a panuje tam neúcta a neláska.
Rodinné Konstelace jsou opravdu příjemný druh terapie v rámci rodiny,mam v plánu v nich pokračovat.

Přeji hodně síly na cestě k rodičům

Džarmi Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2137

PříspěvekZaslal: čt srpen 14, 2008 2:23 pm    Předmět: Citovat

Džarmi, je to už tak s námi lidmi, že nám nejvíce vadí u druhých to, k čemu sami máme sklon. Jenom ten fakt, že sis od rodičů něco nezbytně musel převzít vytváří pravděpodobnost, že Ty sama jednou - možná bezděky - můžeš také dělat. Proto bych Ti poradil, abys nechala rodiče jací jsou, nehlídala to, co oni dělají. Spíše přenes pozornost na to, abys neopakovala to, co se Ti nelíbí. Prvním důležitým krokem nalézání úcty a přijetí svých rodičů je uvědomění si, co všechno v nás samotných "jsou oni".
Jednou se Ti pak stane to, co jsem si zažil před lety, že si uvědomíš velkou vděčnost za to, že jsi to, co jsi a pak tuto vděčnost snadno přeneseš vůči rodičům, protože od nich jsi to (co jsi) dostala.
Pak s tím můžeš něco udělat. Aniž bys přicházela o svoji celistvost. Prostě můžeš cokoliv z toho, co jsi, použít novým, lepším způsobem. Nakonec zjistíš, že všechno, co jsi, je také k něčemu dobré. Very Happy Very Happy Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Evik
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2007
Příspěvky: 690

PříspěvekZaslal: pá srpen 15, 2008 11:01 pm    Předmět: Re: x Citovat

samanka napsal:


Myslím, že to co asi myslíš pod pojmem úcta, se nedá vynutit nebo předstírat. Bud to cítíš nebo třeba k tomu dospěješ. Nebo si najdeš jinou (možná záleží na tom jak si to pojmenuješ) formu vztahu k rodičům.



Tohle je zajímavé téma. Já asi k úctě k rodičům musela dospět. Myslím, že jsem si dostatečně nevážila toho, co mi dali. A hodně dlouho jsem všechno brala jako samozřejmost. Táta zemřel dřív, než jsem mu úctu dokázala projevit. Snažím se vynahradit to mamince, dokud je čas.

Úctu chovám i k starším lidem, i když se říká, že stáří není žádná zásluha.A nevím, zda ten člověk je úcty hodný. Ale to už zase souvisí s posuzováním.Bohužel se mi stalo, a není to tak dlouho, že jsem projevila neúctu ke svému učiteli.Než jsme si to vyjasnili, uběhlo několik dní a můžu ti říct Džarmi, že patřily k nejhorším dnům v mém životě.
Téma úcta není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: ne srpen 31, 2008 12:08 am    Předmět: Citovat

Myslím,že je i těžké mít úctu k někomu,kdo ji sám moc nemá vůči sobě.Proč někteří lidé ve mě vyvolávají váženíhodnost a někteří mi přijdou jen jak kus hadru?Na tohle mam nos jak vlčák a pak toho někdy i dokážu pěkně využít pro své dobro.

Damao,to je úžasný...najít v sobě tu krásnou formu vlastností rodičů,toho,co jsme po nich podědili a pak to na ně převézt.
Často jsem si říkávala v rámci rodičů,že někdy nám prostě lidé neukazují jak věci dělat,ale jak je nedělat,což je taky školička.Jen to poté přetvořit ve zdravou formu ve svém životě,to je něco! Wink Uvědomuji si toto přetváření silně od doby,kdy začala moje cesta s reiki a když se podívám nazpět,tak jsem už urazila obrovský kus.Často jsem naplněná dojmem štěstí za to jaká jsem.Jen jsem netušila jak až moc na tom mají přičinění moji rodiče.Proč to nehezké tak snadno přehluší to hezké???Myslela jsem si vždy,že jsem taková ta jinak zbarvená ovce rodiny,že je pranic,co jsem podědila.Teď už vidím víc dárečky,které jsem dostala od tatínka a od maminky hi hi hiVždy jsem si myslela,že vděčím bohu za to jaká jsem.Takže za to vděčím opravdu i rodičům?Ale proč jsme s bratrem tak rozdílné verze potom?Někdy mam pocit,že bych se ho nejraději zřekla jako bratra.

Džarmí
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2137

PříspěvekZaslal: ne srpen 31, 2008 8:12 pm    Předmět: Citovat

Napadá mi - třeba je to proto, abychom viděli, co všechno se dá z těch "darů", co od rodičů (od Boha) dostaneme uplést...! Very Happy
Váženěji: přijetí bratrů ev. sester - sourozenců. je zvláštní kapitotlou v procesu přijímání sebe sama.
Nebudu to (vědomě) dále rozvádět, protože tou filozofií, kterou jsi změnila nedary rodičů na dary můžeš dosáhnout sama svými silami potřebného poznání.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Rigi
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 7.7. 2008
Příspěvky: 69

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 8:52 am    Předmět: Úcta Citovat

Myslím si, že mít někoho rád jen proto, že se to "musí", je hloupost. Nebudu milovat někoho jen proto, že je to král, vládce a otec mé země, když je to ve skutečnosti násilnická zrůda, libující si v týrání.
Vlky plky o milování rodičů může šířit jen ten, kdo měl ideální rodiče, to se mu pak lehce radím jiným, kteří takové štěstí neměli.
Můj vztah k rodičům je špatný - mámu nesnáším a vyhýbám se jí. V mládí mě týrala psychicky i fyzicky, zavírala ve sklepě, mlátila vším, co jí přišlo pod ruku, shazovala moje sebevědomí kdykoliv k tomu měla sebemenší možnost. Táta je mi lhostejný - nikdy se mě nezastal, radši koukal na televizi.
Toho, kdo mi pseudohumanisticky doporučuje milovat rodiče, bych přála v příštím životě přesně takové rodiče, které mám já. A myslím, že to bude pro tyto lidi poučení, které potřebují k opravě svých názorů.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Renata
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.2. 2005
Příspěvky: 796

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 10:52 am    Předmět: Citovat

Nojo, Rigi, o to máš tu pozici těžší - pokud budeš chít udělat pořádek sama v sobě, přestat se vázat k tomu co bylo ne tím, že se otočíš a budeš chtít zapomenout ale tím, že už nebudeš mít potřebu se k tomu vracet pocitem křívdy a nemilovanosti, bude třeba dokázat nejdřív pochopit proč to tvoje máma dělala a proč se tak divně choval táta. Až tohle pochopíš, tj. že si uvědomíš, že tví rodiče tu situaci s dítětem -tebou- neuměli líp zvládnout jen tak jak se předvedli (to je jedno že za to dítě nemůže), pak teprv se můžeš svobodně rozhodnout, jestli se oprostíš od těch pocitů křivdy atd, ted toho nepříjemného co tě k rodičům váže a přestaneš to celou dobu tahat za sebou jako zátěž, které musíš zákonitě věnovat část své energie a nebo se tím zaobírat budeš . To je tvoje volba, nikdo tě k ní nemůže donutit. Pokud ti nevadí ta zátěž, která tě bude ovlivňovat i ve vztahu k sobě samé a k dalším lidem, no tak je to tvoje volba. V tom je zodpovědnost. když se k něčemu rozhodnu zodpovědně, musím s tím vzít obě strany mince. Pokud se rozhodneš začít uvolňovat pouta k minulosti abys se k nim pak nemusela vracet, pak tě to bude stát úsilí a holt na začátku tu nepříjenou záležitost, zaobírat se tím bolavým. Příjemná stránka tohohle rozhodnutí je uvolnění z pout minulosti a o to méně bloků teď, tady a do budoucna a směrek k dětem, potažmo s tím i dalším lidem.
Pokud se rozhodneš se na to prozatím vykašlat, , nechat to být, budeš zatím v pozici nevědomí vlastní síly (blokace 1.čakry a spolu s tím další) a budeš v roli "chudinky" ,všechny nepříjemnosti ve všech vztazích tě budou tlačit do pozice bojovníka a nebo chudinky.Bojovník - to je že si něco vybojuješ, vyštěkáš, uhádáš a nakonec zjistíš, že tě to stojí spoustu energie a že ti to nepřínáší to co jsi na začátku očekávala. Chudinak je to to samé, ale z opačného úhlu. Jak bojovník tak chudinka se tak chovají, protže si nejso uvědomi své vlastní síly a hledají tím lásku. Jeden si ji chce vydupat a druhý vyplakat a vylitovat. ALe ani jeden nemá rád sebe.

Zdánlivě příjemné je to nechat to být a neřešit nepříjemnou minulost, nepříjemné na tom je, že zátěž bude čím dál větší jak se to bude nabalovat a pro tebe to bude citlivější a citlivější téma. Ale jen ty sama si můžeš rozhodnout kdy, jak něco budeš řešit.
Takže milovat rodiče není třeba nějakým předepsaným způsobem. je to přijetí jich takoví jací jsou a přestat mít potřebu se vázat na to co nám z našeho momentálního života přijde jako křívda.

Tenhle život, co žijeme, je jen určitý výsek něčeho většího, jen dílek. Něco, co na něco navazuje, dodržujíce zákon příčiny a následku. Jak můžeš vědět, jak by celá záležitost z pohledu Celku vypadala, tedy kdyby bylo možno vidět a znát celou řadu životů jak jste se k sobě chovali navzájem ?
Tím, že jsi se rozhodla vybrat si svoje rodiče ,situaci, prostředí, tak sis zvolila způsob zvládnutí svojí lekce. Píšu ty, ale je to tak u nás všech.
Pokud budeš chít, tak k rozuzlení dojdeš a tím i uvolnění toho vztahového kolotoče a nebo chít nebudeš. Soudit a posuzovat tě za to kromě tebe samé nikdo nebude a ani na to nemá právo. Dokážeš vždy jen to, co jsi schopna si dovolit a zvládnout. Na prvňákovi taky nemůžeme chtít , aby mrskal odmocniny a kdovíco. Ale rozhodovat se můžeme vždy jen za sebe. Pokud budeme čekat, že by měl začít druhý, no tak to se načekáme. Laughing On tu celou záležitost totiž většinou vidí a chápe úplně jinak než my.

Velký problém ve vztazích všeho druhu je to, že očekáváme, že nás ti druzí budou mít rádi. Oni nás svým způsobem rádi mají, nejlíp jak v tu chvíli umí a dovedou, jak na to jsou připraveni. Problém je v tom, že my si to mít rád představujeme úplně jinak.

Tyhle litanie nebyly na omluvu chování tvých rodičů ale jen objasnění toho jak se věci mají. Oni za to svoje chování ponesou následky a´t jim odpustíš a nebo neodpustíš, to na to nemá vliv. To odpuštění je to, že ty se osvobodíš od zátěže.
Odpuštění začíná pochopením proč, smířením se s tím něčím , přijetím a rozhodnutím se uvolnit od sebe pocity křivdy a ublížení.
Někdy to v některých situacích jde i tak daleko, že dokonce poděkuješ od srdce za ty lekce, protože nakonec poznáš, že tě to někam dovedlo a posunulo, kam by ses bez té nepříjemné zkušenosti neposunula a nepoznala to. Protože by tě nic nenutilo něco měnit a hledat.

A nemusí se vůbec nic. Jen může, máme možnost. Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Lendulka
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 6.2. 2009
Příspěvky: 235

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 11:36 am    Předmět: Citovat

Renata napsal:

Tyhle litanie nebyly na omluvu chování tvých rodičů ale jen objasnění toho jak se věci mají. Oni za to svoje chování ponesou následky a´t jim odpustíš a nebo neodpustíš, to na to nemá vliv. To odpuštění je to, že ty se osvobodíš od zátěže.
Odpuštění začíná pochopením proč, smířením se s tím něčím , přijetím a rozhodnutím se uvolnit od sebe pocity křivdy a ublížení.
Někdy to v některých situacích jde i tak daleko, že dokonce poděkuješ od srdce za ty lekce, protože nakonec poznáš, že tě to někam dovedlo a posunulo, kam by ses bez té nepříjemné zkušenosti neposunula a nepoznala to. Protože by tě nic nenutilo něco měnit a hledat.

A nemusí se vůbec nic. Jen může, máme možnost. Wink


Renato, úplně jsi mě pohladila u srdce............. Very Happy

Rigi, neměla jsem takové ošklivé dětství jako ty a tak se nedokážu přesně vcítit do tvé situace. Ale to co napsala Renata jsem "aplikovala" před rokem na bývalého manžela. Odpustila jsem mu ne kvůli němu, ale kvůli sobě!!! Protože ve mě to živilo ten oheň nenávisti a ublížení a motala jsem se pořád na jednom místě. Odpuštění proběhlo na jeho popud z očí do očí a pak jsme si šli každý svojí cestou. Musím říct, že se mi velice převelice ulevilo a můj život dostal jiný "grády".

Vím, že to zdánlivě nesouvisí - rodiče a bývalý manžel. Ale souvisí to v tom odpuštění. To totiž platí úplně na každého, ať je s námi v jakémkoli vztahu.

Určitě to není jednoduché vážit si někoho, kdo nám ubližuje, ale jde to dostat aspoň na tu neutrální úroveň. V případě rodičů možná prozatím.....třeba se tím odpuštěním něco ve vašich vztazích změní a jednou si jich budeš moct i vážit. Moc bych ti to přála.

A Rigi ještě malá poznámečka. Myslíš, že kdybys měla jiné rodiče, že bys byla tam kde jsi dneska? Třeba právě proto jací byli (nebo jsou oni), jsi tam kde jsi a taková jaká jsi. Wink A protože jdeš po duchovní cestě, tak to určitě nějaký význam mělo. Přeju ti moc lásky.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 11:37 am    Předmět: Re: Úcta Citovat

Rigi napsal:

Můj vztah k rodičům je špatný - mámu nesnáším a vyhýbám se jí. V mládí mě týrala psychicky i fyzicky, zavírala ve sklepě, mlátila vším, co jí přišlo pod ruku, shazovala moje sebevědomí kdykoliv k tomu měla sebemenší možnost. Táta je mi lhostejný - nikdy se mě nezastal, radši koukal na televizi.
Toho, kdo mi pseudohumanisticky doporučuje milovat rodiče, bych přála v příštím životě přesně takové rodiče, které mám já. A myslím, že to bude pro tyto lidi poučení, které potřebují k opravě svých názorů.


Rigi,já měla úplně to samý doma a říkám ti

JE MOŽNÉ K NIM NAJÍT CESTU

stejně nakonec pochopíš,že to děláš hlavně pro sebe,pro svou spokojenost a zdraví a že je to ohromně ulevující.

Přeji ti hodně štěstí ,lásky a síly na cestě za pochopením,zodpovědností a láskou

Džarmi
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Zbultran
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 21.9. 2004
Příspěvky: 1274

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 11:41 am    Předmět: Citovat

Hmmm, mozna, ze ti rodice delaji to nejlepsi, ceho jsou schopni ...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
Dzarmi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 30.3. 2006
Příspěvky: 737

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 3:00 pm    Předmět: Citovat

Lendulka napsal:

A Rigi ještě malá poznámečka. Myslíš, že kdybys měla jiné rodiče, že bys byla tam kde jsi dneska? Třeba právě proto jací byli (nebo jsou oni), jsi tam kde jsi a taková jaká jsi. Wink A protože jdeš po duchovní cestě, tak to určitě nějaký význam mělo. Přeju ti moc lásky.


Zrovinka jsme si o tom psali s kamarádem ( s Otíkem Renčo,hehe,díky Ti moc,konečně mam reiki kamaráda na ostrově),že my co jsme měli komplikované a bolestné dětství jsme velmi silní a krásně na sobě pracujeme a často z nás pak bývají zažehávači světýlek v ostatních.
Jsme citlivý,vnímavý,zodpovědní,plni porozumění....ehm pokud se vyhrabeme z naší nazlobenosti a ukřivdění hehheheehehe.

Ještě bych ti ráda pověděla Rigi.Myslela jsem si,jak mé dětství bylo hrozné,plné smutku a neštěstí a beznaděje......jak mi bylo ublíženo a jak ostatní lidé jsou šťastní,že mají fajne rodiče.No,nevím,jestli ideální rodiče existují......
Vloni jsem se zúčastnila semináře ,,Vnitřní dítě'' za účelem vyléčit svůj vztah k rodičům a sama sobě.Bylo nás tam dvacet různých lidiček z různých prostředí a poměrů,různého věku.
Všichni ,prostě všichni si nesli nějaká citová ublížení z dětství .Všichni měli na čem pracovat a bylo tam pláče,jéjéjéjéjé.
Došlo mi tam,že nejsem ta jediná ,kdo trpěl,ale vesměs každý si projde nějakým tím ublížením během dětství ať má rodiče jaké má.
V závěru jsme všici opravdu vždy došli k tomu,že ti naši rodiče dělali skutečně to nejlepší co uměli a že nás vždy nesmírně milovali.Jen mi jsme tomu nerozuměli.

Myslím Rigi,že u tebe určtě nastane čas,kdy budeš cítit,že se můžeš přenést přes svou zlobu a své zranění si vyléčit,přijmout za svůj celý život svou zodpovědnost a žít klidněji a s porozuměním k tvým rodičům.

S vírou,že to zvládneš Džarmí



Cool
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
samanka
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2002
Příspěvky: 1727

PříspěvekZaslal: čt duben 02, 2009 3:22 pm    Předmět: x Citovat

Musím podepsat co tu bylo řečeno. Mnozí z nás měli svérázné rodiče, kteří měli do romantiky Babičky Boženy Němcové hodně daleko a to, co si z dětství odnesli léčili hodně dlouho. Moc bych ti přála, aby se ti nikdy nestalo, že se po letech ohlédneš a vidíš, žes tu kouli nesla dál, chovala se k další generaci podle vzoru, který jsi měla doma. To pak máš ještě o problém navíc. Znám to všechno moc dobře. Proto je dobře začít s tím vzorem včas něco dělat.

Jediné řešení je poznat o co v rodině šlo, jde. Podívat se do další generace: jaké byly babičky, co dědečkové? Co rodiče dostali z původní rodiny? Proč jednali tak jak jednali? Hodně věcí se dá pořešit a pochopit z rodinných konstelací, ale chce to opravdu kvalitního terapeuta, který je schopný jít citlivě do hloubky. A i když ti to asi bude znít divně, tak odpuštění je ohromně osvobozující. Upozorňuju, že to není lehké a není to otázka hodinky, ale moc, moc, moc se uleví. Tahnout kouli minulosti je těžké a pořád se ti to bude plést do budoucího života. Vztek a nenávist, oba jsou těžké jedy, otravující zevnitř. Málokomu se stane, že by jednoho dne s rodiči podobného typu po pár terapiích seděli na Štedrý večer u vánočního stromečku a držíce se za ruce zpívali koledy, ale určitá forma
usmíření možná je. Alespoň sám v sobě.
Už se to stalo a nic na tom nezměníš, rodiče a příbuzné nevyměníš.
Jediné co můžeš změnit, jsi zase jen a jen ty. Léčit si svá zranění.
Hledat něco jiného a žít jinak než jsi zažila doma. Pracovat s uměním mít se rád a být milován. Ono to dost souvisí.

šamanka
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Strana 1 z 3

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.18 sekund