Kdy možno harmonizovat druhého?

[mamka]

[Zbultran]

[Zbultran]

[mamka]

Zbultrane, mně by to taky nevadilo .
Já tu větu vnímala jako že to Rendy pojala jako takovou tečku nebo podtržítko za terapií. Jestli ne, tak tuhle připomínku, Rendy, klidně vypusť

[blankas]

No, já když jsem dostala celkové ošetření reiki od jiného a bylo to samozřejmě až po práci, večer, tak jsem byla vždy úžasně nabitá vitalitou a elánem, takže se mi nechtělo jít spát.
Je možné,že ta paní se asi příliš vitálně necítila, když tě požádala o reiki, po ošetření třeba také nemohla usnout a málo spala, takže pak mohla cítit velký rozdíl mezi svým pocitem vitality ten den a další den. V každém případě se přikláním k tomu, co píše mamka (že to tak paní měla mít, a má si třeba pořádně odpočinout). Určitě to není tvoje "chyba".
Navíc ošetření mají být opakovaná, aby zapůsobily...Já cizí neléčím a sebe a bližní ty tlapkám opakovaně, takže já už další moudra nemám

[rendyy]

Omlouvám se, já jsem to špatně napsala. Ono to bylo takhle. Ráno jsem jako první četla příspěvek od Damaa v tématu o křesťanství, který na mě zapůsobil manipulativně, rozhodilo mě to a vyvolalo to ve mě pocit viny. Napsala jsem tam asi dva příspěvky, které jsem následně smazala, protože se už na tohle téma vyjadřovat nehodlám, každopádně jeho příspěvek na mě působil tak, jak působil. Byla jsem tedy taková divná už od rána.
Ta otázka, co jsem napsala do tohohle vlákna, souvisela s únavou. Ptala jsem se, jestli je v pořádku cítit únavu další den po terapii, jestli únava může souviset s očistným procesem. To byla celá, stručná otázka. Nenapsala jsem, kdo cítí únavu. Damao mi na to napsal příspěvek, který neodpovídal na mou otázku, ale říkal něco o dobíjení baterek, "léčení" energetického systému místo člověka samého, o páchání dobra a o žlučníku a pečeném koleni. Taky o tom, že reiki vede k harmonizaci, ale člověku nemůžeme předat to, co sami nemáme, čímž jsem pochopila, že míní právě tu harmonii.
Ono to první léčení bylo pro mě něco, jako když prvně vyznáte někomu lásku a čekáte na odpověď. Já jsem ukázala Bohu svůj přístup k léčení, odvedla jsem tu nejlepší práci, jakou jsem mohla. S láskou jsem Mu ukázala, jak bych chtěla pracovat a co mám opravdu ráda. Aby věděl, že když za mnou pošle někoho dalšího, tak ti lidé budou v dobrých rukou... A čekala jsem na odpověď...
Jenže jsem od rána byla unavená, hodně unavená a nevěděla jsem, čím to je. Zaváhala jsem, jestli to nemohlo být z reiki, proto jsem se zeptala na otázku o únavě, protože i pro mě to byla terapie. Navíc ta paní za jednu ze svých nejvíc promarněných životních šancí považuje to, že jí zdejší lékař nabídl spolupráci, ona dřív také léčila a diagnostikovala, vzdala se té šance, ani to nezkusila a vlastně časem přestala léčit úplně. Proto si takhle pomáháme vzájemně myslím mnohem hlouběji, než by na první pohled kdo řekl. No a na otázku o únavě jsem dostala odpověď takovou, jakou jsem dostala. Jelikož jsem byla unavená a z onoho ranního příspěvku mi bylo taky na nic, tak tohle mě úplně položilo. Vím, že Damao má spoustu zkušeností, tak jsem si to vzala osobně a chtělo se mi plakat... Taky ta moje únava mohla mít spoustu jiných příčin. Třeba tu, že jsem spala skoro na zemi, protože nemáme postel. Nebo že se občas snažím o jakousi očistnou kúru, kde většinou první dva dny bývají euforické a ten třetí kritický. Dnes je ten třetí... Zkrátka důvodů mohlo být mnoho a já chtěla reiki vyloučit.
Tak mě ta celá situace dostala tak trochu na kolena a v tom nejhorším mě reiki nezklamala. Znovu se zevnitř objevil ten krásný pocit a cítila jsem ho za tou vší únavou. Než jsem dojela autobusem domů, tak po únavě ani památky.
Uvědomila jsem si, že "páchání dobra" vypadá opravdu jinak. To, co jsem udělala já, bylo "plout s proudem". Paní odpočívá na chatě a prý se cítí přímo fajn.

[mamka]

Rendy, mně nejdřív napadla tvoje únava, už jsem měla rozepsáno na tohle téma, ale pak jsem si řekla, že jsem to špatně pochopila .

Myslím, že to, co jsi prožívala poslední dny a týdny, by skolilo kdekoho.
Takže nárok na únavu máš a proto si hezky odpočívej

[rendyy]

Mamko, reiki možná modlitbu nepotřebuje, ale lidé ano. Je hezké, když se člověk za druhého modlí. Modlitba nic nestojí, nemusíš do ní být ani zasvěcena. Možná může být reiki něco jako modlitba v pohybu... A také je krásné, když víš, nebo dokonce cítíš, že na Tebe ostatní myslí ve svých modlitbách. Možná i život by měl být neustálá modlitba...

[rendyy]

Mamka: Ono se přece říká, že kdo dává reiki, tak zároveň i přijímá... Proto dle mého laického názoru by neměl být unavený ani jeden...?

[rendyy]

Ještě jsem přemýšlela víc nad tou větou: terapie směřovala k energetickému systému, ne k člověku samotnému. Ta paní byla vůbec první, kdo mě kdy požádal o pomoc. A já jsem se jí mezi těmi všemi pomocnými technikami, jako je třeba právě reiki, snažila předat i to, jak být blíž sobě samé. Taky celý život skoro nic jiného nedělám, než hledám tu Cestu, jak přes všechny překážky odkrýt to, co člověk doopravdy je. A jestli jsem k tomu přispěla byť jen malinko, tak jsem za to nesmírně vděčná, protože tohle je to Povolání. A já jsem teprve na začátku. Nechala jsem se vést a udělala jsem to nejlepší, výsledky vůbec nezáleží na mě. Možná by dobrý terapeut mohl mít více citu také proto, jak nějak laskavě podpořit někoho, kdo se snaží o dobrou věc...
Nebo je také možné, že to teď všechno moc prožívám, ale to jsem celá já. Vždycky jsem až moc upřímná a když něco dělám, tak se to snažím dělat opravdově a pak to takhle vypadá. Jdu si pročistit hlavu na procházku, páč je toho už na mě dneska moc...

[Damao]

Rendyy, prosím neber to tak osobně, obracíš každou moji větu tak, aby z ní byl břit, který Tě zraňuje a nic takového jsem na mysli rozhodně neměl.
Nepochybuji o tom, že jsi to udělala jak jsi nejlíp uměla a pokud jde o výčet chyb, tak jsem spíše měl na mysli ty, které jsem já sám na počátku své terapeutické praxe dělal. To jsou především ta slova o "léčení" žlučníku atd. Ty chyby jsem dělal já sám, nevztahuj všechno na sebe, prosím.
Je zřejmé, že jsi do toho dala hodně své vůle a to také není úplně v pořádku. Tu vůli by měla mít především ta paní. Prostě příště méně chtěj Ty a snaž se vést tu paní, aby více chtěla ona.

[rendyy]

Podle čeho se pozná, že jsem do něčeho dala hodně své vůle? Snažila jsem se být tak, abych pouze "byla", bez vůle, bez chtění, bez očekávání... Ale pokud jsem to toho opravdu dala hodně vůle, ráda bych věděla, jak to příště poznám, abych tu chybu neopakovala...

[mamka]

Rendyy, na to má asi každý svůj vlastní recept. Pokud tě to zajímá, tak já naříklad koukám z okna a pozoruji dění venku a pokud má přijímající chuť povídat si, tak si povídáme a ruce se posouvají samy od sebe.
Jsou ale situace,kdy si to prostě nedovolím a nerozptyluju se ničím. Jenže to se soustřeďuji na informace, které ke mne přichází, ne na to, že léčím a chci pomoci.
Naprosto chápu to, co prožíváš, protože to tak cítil určitě každý z nás, když pokládal ruce na první lidi. Nejsi žádná výjimka a taky nedostaneš stopro funkční návod. To přijde samo ani nebudeš vědět jak.
Jestli můžu, tak ti popíšu svůj "rituál" před tím, než za mnou přijde človíček. Osprchuju se s myšlenkou na "spláchnutí" všeho, co by mne mohlo rušit a vezmu si čisté oblečení. Vyvětrám místnost, zapálím svíčku případně aromasvícen, připravím lehátko a myslím jen na to, aby se u mně človíček cítil dobře a v bezpečí. Vyšlu myšlenku s tím, že pokud je připravena síla - energie, která mi může pomoci při našem setkání, tak prosím o pomoc. Jen takhle jednoduše. Vím, že jsem udělala maximum a pak to už nechám "vyšší síle" a nic dál neřeším. Prostě jako když přijde známý na kafe.
To je samozřejmě ideální situace. Když má např.kolega v práci problém, tak to řešíme za chodu a bez příprav. Jenže tam mám ještě pořád problém s nervozitou z toho, že někdo vrazí do dveří...tohle ještě stále nezvládám, i když se to už lepší.
Až se dokážeš odpoutat od chtění, tak ten rozdíl určitě poznáš

[Renata]

Rendyy, tohle co jsi prožila jsme prožili všichni, protože jak jinak bychom se naučili poznat co to vlastně znamená být jen zprostředkovatelem bez vlastní vůle.....
Je úplně normální,že když začínáme, že se soustředíme, aby to všechno bylo tak jak má, abychom nic nepokazili a aby ten, který k nám přišel s důvěrou, odešel spokojený...To je to, že do toho vkládáme to svoje "chtění", svou vůli.Až položíš ruce na někoho s pocitem že jsi jen v roli jakési "pumpy", řekneš si Tak si ber, jestli chce, vem si kolik chceš a udělej si s tím co chceš a víc tě nezajímá, soutředíš se jen na to, co ti říkají ruce, tak to je odpoutání se od vlastní vůle a nechání tomu volný průběh. Někdo přijede k benzince pro 5 litrů, někdo pro doplnění celé nádrže a nekdo přijede, zastaví a zjistí, že tu nádrž má plnou, jen si přijede prohlídnout jak to na tý benzínce vypadá.A jsou řidiči, že testují, který bezín je lepší a nebudetak ubývat ))) Ale tu pumpu to nezajímá, tý je to jedno, a je jí jedno jestli si to ten kdo čerpá vezme do kbelíku nebo do kanystru, nebo do nádrže, jestli se v tom bude koupat, bude na to jezdit, nebo to prodá dál....Ona udělala jen to co měla - zprostředkovala čerpání...Tož až dojdeš k tomuhle pocitu bez očekávání, tak to je správně. Jak to poznáš na sobě? No právě tak jak to teDˇprožíváš. Právě jsi poznala že to tak úplně bez očekávání a tvé vůle nebylo. A musíš hledat dál, jen ty sama na sobě poznáš, kdy to je ok. Proto se říká, že čím víc chceš, čím větší máš očekávání, tím víc jsi zklamaná, nedopadne to jak bys chtěla nebo se to může obrátit i proti tobě. Platí to nejen v reikování ale i vživotě.Když ti to je celkem fuk, necháváš to na "osudu" a řešíš to podle ptořeby a citu jak to přijde a soustředíš se jen na to co můžeš udělat ty sama (v případě reiki hlídat ruce, kdy přesunout do jiné polohly, kdy ukončit ) a nepřebíráš zodpovědnsot za to co má udělat nebo udělá druhý, tak pak se cítíš ty fajn a druzí taky. Zní to všechno jednoduše, ale díky těm našim přesvědčením a programům v hlavě to děláme složitejší, protože se nám do toho míchá pocit viny, když něco neuděláme, nepomůžeme, nezvládneme a tak sami sebe týráme, děláme si peklo na zemi. Tím, že přijdeš na to, že když tě něco bolí na duši, trápí, máš pocit že ti někdo ubližuje, křívdí,apod, tak vždycky, komu to vadí, tak toho je to problém, ten s tím má něco dělat , protože okolí, i ten kdo je ten kdo tu bolest způsobil, s tím problém nemá. Vždycky se ptej A co s tím můžu udělat já? Jestl se to týká tebe, tak to řeš. Pokud to je problém někoho jiného, nech problém jemu. Tedy i zodpovědnost za uzdravení. K tvým výukovým lekcím bude patřít i to, že k tobě budou chodit lidi, kteří budou skučet, plakat ale reiki jim moc nepomůže nebo na chvilku nebo vůbec. Ale to není že ty jsi něco udělala špatně, léčitelem jsou oni, ty jsi jen zprostředkovatel. Jako pumpa nebere zodpovědnost, jestli má majitel auta prasklou nádrž,nebo jezdí sportovním stylem, že za chvilku zas potřebuje tankovat, tak ty nebereš zodpovědnsot za to, co s tou energií příjemce udělá. Akorá zjistíš, že když k tobě chodí neustále a opakovaně jen dotankovat a že s tím sám nic nedělá, že si jen stěžuje, no tak tě to přestane bavit a jednoho dne mu řekneš, "Já vám člověče pomoct neumím a nemůžu, protože vy čekáte, že všechno za vás vyřeší druzí. A to já neumím. Já vám můžu jen zprostředkovávat sílu, která by vás k tomu dokopala, abyste něco začal dělat sám, ale vy si jen rochníte jak v bazénu s perlivkou. Je to váš život a zdraví, chtít musíte vy, ne já. "A nebo zjistíš, že ten kdo k tobě přišel s bolestí sice o tu bolest nepřišel, ale našel nové přátele, změnil práci, dovolil ve svém životě nějakou změnu. Tož tu energii použil tam, kde je pro něj nejdůležitější......A tobě to může být zas úplně jedno )))))
Tak vítej mezi reikisty a našimi výukovými lekcemi,naším poznáním.

[mamka]

Renato, mistr se prostě pozná na první pohled .
Já do odpovědí pořád vkládám příliš pocit chtění co nejlíp vysvětlit....a vždycky mi unikne, že v jednoduchosti je krása. Díky.
mamka