Albánie

[mamka]

Bětuško,
teď už asi vím, o co tu kráčí a chápu, tvou nechuť tady o tom psát. Reakce by asi vážně byly všelijaké. Ale jak říká Toora, jak tu něco nakousneš, roztočí se debata větší, než když to "vybalíš" .
To je ale naprosto lidské, že?

mamka

[toora]

Milá Bathory,
pojďme tedy po stopě tohoto vlákna.
Ty jsi se mne na něco optala, já jsem ti odpověděla. Navázat, potřebné doplnit a uvést tak vše na pravou míru jsi možná nepovažovala za důležité.

Zřejmě jsem staromódní, ale udržet nit, věcnost a jakous-takous etiku v diskusi je podmínkou k tomu, abychom se k něčemu dobrali - ať už jsou naše názory na jednu věc jakkoli rozdílné, nebo třeba téměř shodné. Bathory, nic proti tomu, když chceš o něčem mluvit a při tom téměř nic neříct, jen to prostě na začátku nešlo rozpoznat.
Tedy mi prosím promiň, že ctím věcnost. Ale už mám takovouhle životní zkušenost, že ta jediná, když je potřeba, může být opravdu nápomocna.

Není potřeba, abys o tom psala něco, co vlastně ani napsat nechceš. Nakonec je jedno, jestli se obáváš případných reakcí, výsměchu, nebo se třeba jen nechceš podělit o to, co by třeba mohlo pomoct někomu jinému, ale jistě na to máš své svaté právo.

Bathory, nehledám v tom žádnou tvoji zlou vůli, ta tam není a přeju ti, ať se vám se synkem daří.
Ahojky.

[BATHORY]

Ahoj Mamko.
Děkuju ti za reakci, a uvažovala sem, že bych napsala úplně nové téma a v něm se zeptala, jestli se tohle děje i někomu jinému, ale napíšu to asi teda narovinu sem

Ahoj Tooro.
Máš pravdu, že bych to říct měla, už jen proto, že to buď pomůže někomu jinému, nebo přinejmenším aspoň mně, pokud mi na to někdo odepíše, že má to stejné, nevím jestli říct vidění, nebo dar, já sem se dozvěděla, že je to veliký dar, kterého si mám vážit a mám být vděčná, že jsem schopná tohle vidět.Takže:
Napíšu to co možná nejstručněji.Můj syn se umí odpojit z těla, prostě z něho vystoupit, na tom by asi nebylo nic tak divného, děláme to skoro všichni, hlavně ve spánku, aniž by sme si to uvědomovali. Co mě vyděsilo, bylo to, že sem ho přitom viděla. Poprvé sem ho slyšela, jak v noci utíká z pokoje, ale zároveň sem ho slyšela, jak spí a nahlas odfukuje, to se ještě dalo, ale potom! On ležel vedle mně a úplně tvrdě spal a přitom ke mně přišel, probudil mně a stál přede mnou, smál se na mně a ještě na mně tak kýval hlavou, jakože co já nato . Teď se směju, ale v tu chvíli sem mněla strašný šok, chtěla sem křičet, ale nemohla sem ze sebe vidat ani hlásku, prostě stál přede mnou a zároveň ležel vedle mně. Strašně mě to vyděsilo, opravdu sem měla strach jako ještě nikdy, možná i proto, že sem v tu chvíli nepochopila, co vlastně vidím, došlo mi to až potom. Druhý den ráno sem měla pocit že se zblázním, ale potom sem se na to ptala a můj mistr mě uklidnil, že nemám důvod mít obavy, ale vlastně si toho mám vážit. Takže se teď snažím zvyknout si na tu myšlenku, že se tohle bude dít častěji. Ptala sem se malýho, jestli se mu v noci něco zdá a řekl mi že ne, ale že za mnou každou noc chodí, ale já spím, takže mě nechce budit, a proto se prochází po domě. A to sem si myslela že o tom vůbec neví. Jen si myslí, že v tu chvíli nespí vůbec. Manžel se ho ptal, když se vrátí znovu do postele, jestli se tam vidí ležet a díval se na nás jak na blázny takže až tak si toho není vědom. Takže bych se ráda zeptala i vás, jestli tohle taky někdo vidíte a pokud ano, tak co to svámi dělá a jak se s tím vypořádáváte. Vím že zvyknot se dá na cokoliv, jen když je to poprvé, tak je to opravdu něco nepředstavitelného a docela tak úplně přesně nejsem schopná vystihnout pocity které sem měla.
Takže asi tak

[mrtvybrouk]

Bathory, jsem ráda, že ses rozhodla podělit o tvůj zážitek. V současné době dočítám trilogii od R. Monroea o mimotělesných zážitcích a hodně mě tyto věci teď oslovují, ty knížky jsou prostě bomba


Děkuju a pěkný den

[BATHORY]

MB: sem ráda, že ti to trochu pomohlo, jen bych byla ráda, kdyby se ozval někdo, kdo tohle vidí taky, myslím tím jak fyzického, tak i astrálního současně.(omlouvám se pokud astrální není ten správný pojem )

[zeto]

[BATHORY]

Zeto, z toho že se umí odpojit už v tomhle věku radost nemám, ale pokud si to četl všechno, psala sem to už nazačátku, že sem poprosila aby spal klidně tak jak v jeho věku děti spí!!! Od té doby je taky klid. On si to neuvědomuje, myslí si že je vzhůru, když se někdy v noci prochází. A ráda bych tě uklidnila že opravdu má bezstarostné dětství, už jen proto že je a bohužel i zůstane jedináčkem, má lásky habakuk Nejen ode mě ale i od manžela, takže bych v tom žádný problém neviděla. Je to naprosto šťastný dítě, kterýmu by mohli mnozí asi závidět, žádný problém nemá a už vůbec né psychický. Jen trochu nevím, jak si mám vysvětlit tvoji narážku :uspokojení bláznivé matky. Já se nikoho neprosila abych něco takovýho viděla, prostě začínám vnímat věci, o kterých sem ani netušila že vůbec jsou, a pokud je vidět mám, no tak je prostě vidím, ty máš snad pocit že sem magor? Předem děkuju za vysvětlení

[toora]

Ahoj Bathory,
díky za upřesnění celé věci.

Protože s tímhle u někoho bezprostřední zkušenost nemám, mohu vycházet jen z toho co sama uvádíš. Jedna věc je, že si takhle někdo „cestuje“ (ať už dítě, nebo dospělák) a druhá je to, že to vnímá někdo další, v tomhle případě ty, jeho matka.
Že jste „propojení“ to je jasné, a pokud je to takhle, tak tahle vaše vazba s tím bude taky jistě souviset. Pokud je to vaše jediné dítě, a jak píšeš víš, že také jediné zůstane, tím spíš.

Tohle všechno hraje svoji nemalou roli. Faktem je, že se to může promítat i do času, kdy jeden z vás, nebo oba, zrovna spíte. Píšeš, že tohle tě samotnou vyděsilo, prostě jsi vyslovila přání, aby se to už neopakovalo. Je celkem jedno, jestli si mluvila s něčím tzv. „nadpozemským“, nebo prostě ke své dušičce. Důležitý je ten výsledek, to, že nyní můžete oba v klidu spát.

Bathory, co bude kdy v budoucnu řešit váš syn, to nyní nemůžeme vědět, ale s tím, co jste takto společně zažili bych se už nadále nijak nezabývala.

[zeto]

Bathory:

Je to jen tak jak píšu, můj názor. Není láska jako láska, pokud žijeme jinde než v sobě a pokud nežijeme v našem srdci. Jediná cesta je poznat SÁM SEBE, toho našeho málého já uvnitř nás, poznat to NĚCO bez toho všeho.

Není to soud, je to moje vyjádření, v hlavě to nevymyslíš I když tolik si zase nefandim:)

[toora]

Zeto,
ne že by to snad byla lež, ale teď jsi trochu jak teta Kateřina na hausbotu.

[zeto]

[mamka]

Bathory, myslím, že to Toora napsala hezky. Důležité je, že spíte klidně.
Že je něco takového možné, docela klidně věřím a dovedu si představit, co to s tebou muselo udělat. Taky vím, že s dětmi se dějí ještě víc šokující věci....minimálně dvě znám osobně.
Z některých reakcí si hlavu nelámej . Většinou to nejsou matky a dokonce i rodičovství znají jen z pozice potomka .

[zeto]

[toora]

[zeto]