atmosféra kolem Čachtického hradu

[BATHORY]

Pár svých minulých životů jsem už viděla, ale Bathory mezi nimi nebyla. Ptavda je, že sem neviděla ještě úplně všechny životy ale už jich bylo dost asi 9. A popravdě když někdo zjistí, že byl právě touto paní, tak mu z toho asi moc dobře nebude. I když, kdo ví, jak to vlastně všechno bylo a co ji k těmhle činům vedlo. To asi težko zjistíme, leda že by někdo fakt zjistil že byl ona a pak o tom mohl vypovídat

[BATHORY]

Damao, souhlasím s tebou ohledně těch špatných pocitů z minula. Jeden s těch životů byl, jak bych to řekla, docela tragický a viny se už nezbavím nikdy. I když mi bylo odpuštěno, tak úplně si já sama odpustit nedokážu, přemýšlím o tom hodně často a myslet na to budu už po zbytek tohoto života.

[Damao]

Cítil jsem, že to tak nějak je. Proto jsem ten příspěvek napsal.
My jsme byli opravdu vším - každým. Nemůžeme se zabývat ani všemi pocity milosti, které si kdo zažil, nemá smysl se zabývat ani pocity viny....
Pocit viny je naprosto destruktivní. Tady lze odpuštění chápat jedině jako přijetí toho, co se stalo s tím rozhřešením, že nevíme, k čemu to bylo dobré. Všechno, co ve Vesmíru existuje, může být současně pro něco zlé a současně k něčemu dobré.
Učíme se tyhle pocity odevzdávat - ale jde to špatně. Proto je na místě být opatrný na svá slova a "nepodpalovat" bolavé myšlenky a pocity.

[BATHORY]

Damao, já vím. Jenže tady je to o to horší, že to má spojitost s mým synem. On se mi narodil už po třetí. A právě v tom jednom životě, který byl opravdu bolestivý, sem byla nucena udělat strašnou věc. Na jednu stranu to chápu, nebyla sem zlá, prostě to jinak nešlo. Ale na druhou stranu, když se teď na svého syna dívám, tak se mi to všechno stále vrací a mám pocit viny, kterého nebudu schopná se zbavit na 100%. Někdy si řeknu, že sem opravdu neměla na výběr, přesto ale...

[Damao]

Bětuško, ono to tak je i není.
Platí to, čemu věříš. Zabývám se regresními terapiemi hodně a proto odpovědně tvrdím, že to, co jsi mi napsala, je i není pravda. Bude to platit tak dlouho, dokud tomu budeš věřit.
Vysvětlím Ti to takto: jakmile uvěříme, že se něco může stát, nebo, že se stalo, jako bychom svojí myšlenkou stvořili vesmír, ve kterém se to odehrává (čas neexistuje) tak, jak věříme.
Těch vesmírů můžeme stvořit tolik, kolik je nejrůznějších možností. Také se můžeme rozhodnout, že něco hrozného bychom někomu, koho milujeme prostě neudělali a můžeme nechat takový Vesmír být. Jakmile byl stvořen, nemůže jen tak zaniknout, ale kde budeme žít my, to si vybíráme.
Pokud jsi ten Vesmír, ve kterém jsi udělala něco hrozného, stvořila Ty, pak to prosím odvolej. Až se na to budeš cítit, sedni si někde v klidu, prociť si to a nahlas řekni, že si nepřeješ, aby dál existoval Vesmír, ve kterém se děje ta a ta hrozná věc. Že se tím dál nebudeš zabývat. Představ si svoji špatnou myšlenku - zvizualizuj si ji jako něco, co k Tobě nepatří a odděl se od ní technikou Reiki 2.
Jestli to není Tvoje myšlenka a někdo Ti ji podsunul, představ si, jak tu myšlenku i pocity s ní spojené vracíš tomu člověku, který Ti ji podsunul.
Ať si s ní udělá, co chce.
Kdybys to nezvládala sama, popros někoho, ať Tě tím provede. Hlavně v tom nezůstávej.

[BATHORY]

Damao, děkuju Ti. Pokusím se, ale bude to těžké. Uvidíme, snad to zvládnu

[Damao]

Někdy člověku pomůže, když se naštve.
"Proč mám žít s takovým pocitem?! Nechci to!"
Až se očistíš, požádej Vesmír, aby vytvořil nějaký jiný způsob, nebo zrovna více, jak se učit, co se máš naučit ve vztahu ke svému synovi, ale bez těch pocitů viny a bolesti. Jde to. Mám to vyzkoušené na sobě a dnes i v terapiích.

[BATHORY]

Určitou věc sem pochopila.Můj vztah se synem je tak silný, dalo by se říct až přehnaně na sobě lpíme. Po zítřku bude mít už 5 let a stále je na mě závyslý jako malé miminko. Ale já na něm taky, manžel někdy říká, že nejsem normální , mám o něj přehnaný strach, ale opravdu přehnaný! Víc než je zdrávo. Teď už vím proč! Někdy mi i trochu vadilo, že je na mě tak závyslý, ale teď sem to už pochopila a sem mu za to vděčná a šťastná že se ke mě vrátil. Vím že on to taky cítí a bojí se, abych mu někam neodešla. Když se narodí dítě, tak první dny spíš zaostřuje a nevidí ještě úplně dobře. Peťa když se narodil, tak se pár dní na mě díval očima dospělého člověka, až mi s toho mrazilo. Měl hrozně divný váraz v očích, bylo to až nepříjemné, ale trvalo to jen pár dní. Teď už vím, že si mě prohlížel, protože mě poznal. Jsem moc šťastná, že sme zase spolu, a v tomhle životě vím, že konečně můžeme být šťastní. Teď mu všechno vynahradím. Moc ti děkuju Damao.

[Wendys]

Bětuško, ty naše BATHORY, vídíš - článek je o Báthory a zkončil nakonec u tebe a pro tebe. Tak nějak jsem to čekala.



Má vůbec cenu hrabat se v minulých životech, když si tím akorát rozedřež rány?

[mamka]

Bětuško (mohu ti tak říkat?), teď budu psát něco, co nechci, aby sis brala osobně. Určitě to není mířeno na tebe, ale k tématu minulých životů. Mám totiž problém, který se právě regrese týká a snažím se v tom udělat jasno sama sobě.
Víš, zajímalo by mne, co třeba tebe vedlo k tomu, že jsi své minulé životy chtěla poznat. A pak také to, jestli je dobře pro vás oba (tebe a syna), že jsi se něco dozvěděla. Je sice malý, ale pokud bude taková závislost pokračovat a růst, budete nešťastní oba, protože vám to bude bránit v běžném životě. Ty navíc pod tíhou možná bezpředmětného pocitu viny.

Navíc mi připadá naprosto zbytečné přinášet si do tohoto života nějaký pocit viny. Jednak si nejsem jistá, že to, s čím se člověk v návštěvě minulého života setká, jsou fakta. A za druhé jsem zatím přesvědčena, že nejsme při narození zatíženi ani vinou, ani výčitkou. Myslím si, že se do každého života rodíme vybaveni tím, co je nezbytné a zbytek záleží na nás. Naše dušička si pamatuje jen to, co je třeba a na co máme navázat.
Pokud jsi provedla něco, co tě teď svazuje pocitem viny, tak jsi to zřejmě měla zapomenout, právě proto, abys svázána nebyla a váš vztah nebyl tímto zatížen.

Totéž platí například pro Čachtickou paní... i kdybys s ní měla cokoli společného (čistě teoreticky), myslíš, že by tě v současnosti nesvazovalo a neomezovalo vědomí tolika umučených?
Mám pocit, že by jich tam byla pořádná hromada, i kdyby ta chudinka nezabila vůbec nikoho. Tohle by už asi vykreslilo podvědomí na základě získaných informací.
Už tu kdysi na tohle téma byla diskuze a tak se asi budu opakovat, když řeknu, že kdybychom si měli pamatovat pro cestu životem něco z dřívějška, tak bychom si to pamatovali. Nemuseli bychom podstupovat regresi. Navíc to není vždy "pod rukama" lidí, kteří vědí, co a proč dělají.

Pokud je tohle téma pro tebe příliš osobní, nemusíš mi odpovídat.

mamka

[BATHORY]

Mamko, klidně mi tak říkat můžeš Ráda ti odpovím jen by to asi bylo na dlouho tak se pokusím to nějak zkrátit.
Začalo to tím,když mě navštívila moje babička, která je asi 9 let po smrti. Byla moc nešťastná, že bloudí a tak.. Sama sem v té době nevěděla jak jí pomoci, tak sem se obrátila na paní která se tímhle zabývá. Dopadlo to tak, že ( i když sem tam nešla kvůli tomu, že bych chtěla vidět minulé životy) tak sem strávila skoro 4 hodiny v regresi. Babička tam celou dobu stála vedle mě, ale já ji neviděla, až sem si prošla čím sem měla a zvládla určité zkoušky, tak teprve potom se mi babička ukázala a řekla, že je pyšná, že sem to zvládla a že mě má moc ráda, potom teprve mohla odejít. Já sem v ten den pochopila, co je náplní mého života.
Po druhé sem se musela zbavit jednoho co se mi uvelebil za krkem, ale zase sem si nejdřív musela něčím projít, abych byla schopná určité věci pochopit. A právě v tomhle okamžiku sem viděla i tenhle bolestivý život o kterém sem psala. A v moment, kdy se mě ten darebák pustil, tam přišla zase tahleta moje babička a hned si za mě stoupla, že mě bude chránit protože mi to dluží. To mě hrozně potěšilo.
Víš, já tohle všechno beru prostě jako karmu, kterou si máme vyřešit, a když nám tyhle životy byly odhaleny, tak asi být měly.Všechno co má přijít, vždycky v pravý čas přijde. Mě nezbývá, než se s tím smířit a poprat a věřím že to zvládnu. Určitě je hodně lidí, co si něčím podobným prošly. A myslím že i ty,že? Přeju ti, abys to taky zvládla a děkuju ti.
Měj se moc hezky. B.

PS: a neboj, v běžném životě to mě a mému Peťovi určitě bránit nebude, sme úplně normální rodinka , máme jen velice silné ale zároveň krásné pouto.

[mamka]

Bětuško,díky.Jo, tak tohle chápu.
Já zatím ničím podobným neprošla a pravděpodobně se tomu bráním. Možná celý můj postoj vychází z toho, že nechci nic vědět a třeba se podvědomě bojím toho, co bych se mohla dozvědět. Ale kdo ví? Třeba to tak má, v mém případě, být a třeba se někdy taky něco z minulosti dozvím.
Ještě jednou díky, moc!
mamka Dáša

[BATHORY]

Ahoj mamko Dášo
Asi to tak je. Opravdu si myslím, že všechno co má přijít, tak prostě přijde, ale až na to bude ten pravý čas. Mě to už jednou někdo taky řekl, že můj syn mě asi poznal z minula a že byl pravděpodobně dřív můj příbuzný, ale kým byl se dozvím v pravý čas a že pokud to ještě nevím, tak na to asi ještě nejsem připravená. Co se má stát se stane, ale všechno je načasované. Ahoj a ještě jednou dík. B.

Wendys, děkuju za ty, obrázky jsou krásné

Mějte se moc fajn a díky

[Wendys]

Já taky, musím říct, že se bojím duchů.
Čím jsem vnímavějších, tím na to častěji myslím
Taky se tomu bráním.

[Mirek]

Ahoj Bathory,
všechno nejlepší k svátku.

@}->--

Mirek