atmosféra kolem Čachtického hradu

[Damao]

Vyzkoušel jsem si na vlastní kůži, že je velký rozdíl mezi očistou místa od stop silných emocí, že lze uvolnit energii neodešlých mrtvých (jak se říká, jejich duše), ovšem tam, kde na určitém místě je přirozeně silně polarizována energie - blízko sebe jsou dva proudy energie, jeden vás zvedá, druhý tlačí do země (což bývá v místech označovaných jako patogenní), tam nemá význam se snažit s touto energií manipulovat ani Reiki. Jedním z takových míst je hrad Houska, méně intenzivní zážitky ale můžete mít i jinde - často na místech, kde stojí nějaká kaplička a u léčivých studánek vody. Také tam, kde ve volné krajině uprostřed polí nebo luk uvidíte skupinu mohutných stromů.
Čchtický hrad dobře znám z dětství, mnohokrát jsem ho prolezl a "prozkoumal" jako 10 - 12-ti letý kluk, pak jsem se tam vracel občas ještě v době studia na vysoké. Byla tam místa, kde jsem se necítil úplbně volně, často to bylo takové mrazení v zádech, které jsem připisoval tomu, co o Čachticích a čachtické paní vím; jako vliv obrazotvornosti a představivosti. Samo místo na mě působilo velmi magicky a přitažlivě, spíše jako jedno z těch posvátných míst ozdobených bílými zříceninami. Hůř jsem se cítil potom cestou z hradu do vsi. Spíše bych tedy řekl, že energie odpovídá jiným posvátným místům a hrad zde byl postaven právě pro tuto energii. Odezvy pozdějších událostí a dějů jsem tu cítil méně. Asi si lidé užili dost hrůzy i mimo hrad. Tehdy jsem žádnou z neodešlých "duší" nikde na hradě a v okolí nevycítil.

[lilaa]

To Filio:

Docela jsi mě pobavil s návrhem jít říkačkou poslat toho "astrálního červa" tam, kam patří.
Ona duše té hraběnky to taky nebude mít lehké, až se znovu převtělí, stejně tak ty duše umučených dívek, když si vezmeš, že si to vybraly dobrovolně, aby splatily část svého karmického dluhu... je to jen duše ve výuce, stejně jako my ostatní.
Víš, já si myslím, že "astrální červy" nemusíš chodit vyhánět do Čachtic. Ono by se dost míst našlo i v Čechách, mučírny jsou součástí plna hradů a "uvězněných" duší je tu taky a to nemluvím o koncentračních táborech, vypálených vesnicích, bitevních polích, místech, kde se popravovalo...

[Wendys]

Díky za zážitky, Damao.
Když jsem byla malá, tak jsme byli na Slovensku na dovolené, už si to moc nepamatuji, ale tehdy jsem o hystorii hradu nic moc nevěděla, byli jsme tehdy poblíž na procházce a od tam tud byla zřícenina docela blízko, chtěla jsem tam jít - moc mě to tam přitahovalo, ale na konec jsme tam nešli.
Ještě mě napadlo, Damao, jak jsi říkal, že si se cítil nepříjemně při odchodu z hradu. Čachtická paní údajně nežila na hradě, ale v zámečku pod hradem (ten zámeček tak dneska už není). Tam ve sklepeních prý páchala své činy.


Tak tohle je Elizabeth Bathory (jenom pro inspiraci).

[Damao]

Vidíš, tak to jsem opravdu nevěděl. Místní nás vždycky jako děcka strašili tím hradem, ale mě taky spíše přitahoval než děsil.

[mamka]

Wendy, díky za ten portrét. Nikdy jsem čachtickou paní neviděla. Představovala jsem si ji hrozivě, ale tahle paní na mne působí naprosto opačně. Navíc z ní ani necítím nic zlého.
Nevíš, jestli je opravdu historicky doloženo, že všechny ty hrůzy prováděla ona? Knížku Čachtická paní jsem kdysi četla, ale je to už tak dávno.....a hlavně - není to historický fakt.

mamka

[lilaa]

ahoj mamko,

našla jsem na internetu tenhle článek, možná tě zaujme:

http://ladydraculea.blog.cz/0608/alzbeta-bathoryova

Já o čachtické paní četla nedávno článek, který svými fakty byl podobný tomuto. Psalo se v něm, že své vykonala její zvláštní sadistická sexuální úchylka /prý už ji v rodu někdo měl/ a také to, že se provdala už v 15ti letech,což na ni zanechalo trauma. Údajně však neexistovala železná panna. Druhá teorie říkala, že vše byl jen výmysl nějakého šlechtice, který usiloval o její majetek, a tak si vše vymyslel.

[Wendys]

Alžbeta Báthoriová trpěla údajně tzn. impulzivním sadismem (zřejmě dědičně), slabou epilepsií, chudokrevností a silnými migrénami, možná měla i lesbické sklony. Byla uzavřená. Trpěla samotou - byla v izolaci (neuspokojivé manželství).
Zajímavý je článek na www.e-stranka.cz/regenerace/2002/11/temna.htm.

Kde se mimo jiné píše, (cituji) že údajně trpěla záchvaty prudkých migrén, jež často končily bezvědomím. V takových chvílích ji bolesti přiváděly až k šílenství. Strádala duševně i fyzicky a lékaři jí pomoci nedovedli. Ale ze všeho nejvíce se bála prchajícího mládí. Toužila zůstat navždy krásná, toužila vrátit zpět ty dva roky po svatbě, kdy s manželem jezdívala na plesy a šlechtické slavnosti a kdy se zdálo, že ji ještě doopravdy miluje. Časem všechno vyčpělo. František se začal věnovat své kariéře, zatímco ona se nudila na čachtickém zámku.
Bylo jí pětadvacet, když konečně otěhotněla. Ale každé další těhotenství jí ubíralo na kráse. Začala se bát sexu a pořád častěji propadala hysterii. V takových chvílích se vybíjela na každém, kdo byl po ruce. Zejména na bezbranných služkách, které trestala za sebemenší provinění. Když trpí ona, ať trpí taky. Tehdy poznala, že utrpení druhých jí samotné ulevuje. Po každé exekuci se cítila lépe. Krutost se jí stala terapií a pomáhala překonávat její vlastní traumata.
Existují však vážné indicie, svědčící o tom, že ona sama se stala zároveň obětí rozsáhlého spiknutí a že mnohé z dochovaných výpovědí byly zřejmě zmanipulované i účelově zaměřené.

V knize pana Bednaříka se píše, že zemřela po čtyřech letech uvěznění v zazděné komnatě na hradě, přičemž jídlo a pití ji podávali dírou ve zdi.

V článku se spekuluje o tom, zda jejím počínáním nebyly pouze dřívější léčitelské praktiky (jež byly k nerozeznání od mučení). Také zda vzhledem k tomu, jakými osobami se obklopila, nepodlehla černé magii.

O počtu zavražděných dívek a žen není jednotný názor. někde se uvádí až přes 600 mrtvých. Proto je tato hraběnka v Guinesově knize rekordů jako největší vražedkyně.
Údajně rod Bathoriů byl zvrhlý - nebyla sama takto postižena (polský král Štefan Bathory - násilnické sadistické sklony, její teta Uršula - lesbické násilnické sklony). Také to bylo tím, že v té době se příslušníci příbuzných šlechtických rodů brali mezi sebou.

[Renata]

V Čachticích jsme byli s celou rodinkou asi před 5 lety, vyšli jsme s dětmi na hrad, dokonce dvěma cestami. Jednou tou oficiální a podruhé obejitím kopce s hradem a jen tak lesem nazdařbůh vzhůru nahoru . Tehdy se nám tam všem moc líbilo. Krajina, rozhled, hrad samotný. Jako holka jsem četla knihy od J. Nižnanského a něco málo dětem vypravovala. Cítila jsem se tam moc fajn a také zbytek rodiny si to pochvaloval. Potom jsem navštívili muzeum v obci Čachtice. Bylo tam pár zmínek o Čachtické paní, ukázka pár mučících nástrojů, zápisy knih. A pak také hodně o obci a okolí vůbec.
Největší zážitek pro mne byly alaje dřínů se svými tehdy jasně červenými plody. U nás v Čechách jsem nic podobného neviděla. Utrhla jsem pár plodů s sebou aby se zeptala svého slovenského strýčka oč se jedná. nyní vím, že to jsou plody bohaté na vitamín C a spoustu dalších prvků a třísloviny. Takže na Čachticích jsem našla vlastně poklad. Dřín jsem pak objevila na procházce kolem Labe a naložený jako kompot chutná výborně. Vitamínová bomba a velice chutná.
Nechci odepírat Čachtické paní její skutky. Jen Bůh ví, co je pravda a do jaké míry.Pravdou také je, že nebyla a není sama, kdo si libuje v podobných praktikách . Takových Čachtických odnoží je kolem dokola fůry.....Možná by paní Alžběta koukala......A jestli někoho proti svojí vůli provdali za někoho, kdo se mu protivil, ať vzheldem, věkem nebo svým chováním, tak se nemůžeme divit blokům keré z toho vzešly.

Když zabrousím do podobné literatury do zahraničí o kus dál, tak slavný Dracula tak jak jej popisuje kniha B.Stokera je velice tomuto ději vzdálen. Dokonce jsem někde četla, že za doby Draculy mohli Rumunskem, konkrétně tedy jen panstvím Draculy , projíždět kupci se svým zbožím i v noci aniž by se báli o to, že je lapkové a pobudové okradou. Dokonce i když někde zapomněli svůj měšec, tak jej v pořádku našli. Vlad "narážeč" totiž všechny chycené zloděje a lapky nechával zaživa nabodnout na kůl, tak jak to ve svém mládí viděl při pobytu u sultána. ALe to jsem trochu odskočila od madam Bathoryové trochu na jih..... Drsný středověk.....

[jc]

jděte se kouknout v lednu na ten film. myslím, že je v něm zajímavý pohled a hlavně otázka, jestli byla, nebo nebyla taková a jestli taková být chtěla, nebo musela. tenkrát si doba moc s nikým nebrala servítky a chránit jako žena tak obrovské panství proti téměř všem, kteří o něj usilovali.... musela prokázat sílu a něčím všechny soky odradit. možná to byl jen její nástroj obrany proti tomu, co proti ní chystali ostatní. nikdo to neví a ani se už asi nedozví. ale je zajímavé se podívat na dostupná fakta a zkusit si sám/sama udělat obrázek. je to poučné i zajímavé

[mamka]

lilaa- díky za odkaz. Po jeho přečtení mám spíš pocit, že to bylo z velké části vykonstruované- tehdy bylo málo zdrojů informací, takže stačilo jen párkrát zopakovat, co bylo třeba a už to jelo.........stokrát opakovaná lež se stává pravdou (alespoň pro většinu).

Bathory - nemáš náhodou něco společného s tou dámou? Třeba potomek ......?

mamka

[BATHORY]

Mamko, teď si mě dostala Nevím jak to mám chápat, máš snad ze mě pocit, že sem vražedkyně? Popravdě, nevím, ale nějak mi tohle jméno asi něco říká, i proto sem si tuhle přezdívku vzala a že neuhodneš jaké je mé pravé křestní jméno?

[mamka]

Bathory, žádná vražekyně . To jen ta přezdívka.
A neříkej, že se jmenuješ Bětuška ?

[BATHORY]

Tak si to uhodla Opravdu se jmenuju Alžběta. To je milý jak si napsala Bětuška, asi tím že si mamka, moje mamka mi totiš neřekne jinak, než Bětuško. I v 50 letech budu pro ni Bětuška

[saman]

Ahoj Alžběto a neskusila jsi si regresi,není šprochu aby na něm nebylo pravdy trochu.Jen si dělám legraci,není vůbec důležité(ale někdy je to hodně důležité) co jsi byla.Tak a teď si z toho vyber.Dám na pocityŠaman

[Damao]

Šamane, prosím, buď opatrnější, i když je to "jen legrace".
Taková myšlenka podporující pocit viny nebo nejistoty se vetře do mysli snadno a co potom s ní?
Když zemřeme a vědomí splyne s Jednotou, každý život je náš minulý nebo budoucí. Každý z nás byl čímkoliv, každým stéblem trávy, stromem, zvířetem i kamínkem. Ježíšem, Martií i Jidášem....