Energie v místech výskytu starobylých civilizací

[mrtvybrouk]

Zajímalo by mě, zda někdo z vás, kteří jste vůči okolním energiím vnímavější, byl někde, kde se dříve vyskytovala starobylá civilizace (Egypt, stř. Amerika, Tibet, apod.), co jste tam cítili..?

Popřípadě jestli máte i nějakou "historku" s energií na nějakém méně významném místě, třeba v ČR nebo kdekoliv

[Marteen]

Já jsem byla kdysi (je to už nějakých 8-9 let) na dovče na Blízkém Východě a při objíždění památek jsem také navštívila Jeruzalém a Betlém. V Betlémě jsem byla v kostele, které je na místě, kde se měl narodit Ježíš a já jsem ze zvědavosti šla a jako všichni ostatní jsem se sklonila k té zlaté hvězdě a abych měla nějaký zážitek a památku, tak jsem políbila tu zlatou hvězdu... V tu chvíli jakoby mnou projela neuvěřitelná elektřina, úplně to mnou otřáslo, protože jsem to vůbec nečekala. Možná to byla nahromaděná energie všech těch věřících, kteří sem proudí. Nicméně to byl vlastně můj první zážitek s energií.

[ageus]

Byl sem někde tuším u Loun na starem keltskem místě,kterému se říká Kamenné řady-asi proto,ze to jsou kamenné řady:) a bylo to moc příjemný,vřele doporučuji

[Silenec]

Já zase byl v jednom starém kostelíku v noci v den jednoho pohanského svátku (Tak dobře bylo to letos na Beltine a kostel je kostel sv. Jana na Modré ) a bylo to velice zajímavé takové hřejivé...

[okenko]

Ahojenky, asi by pro mě bylo nutno jasně stanovit, co si představit pod časovým horizontem označující
´´starobylé´´. Na mě velice silně působí procházka či bytí na Vyšehradě.
Cítím tam velmi příjemnou energii. Pravděpodobně předci znali ta místa,
která jsou pro nás přínosem. Co Vy a Vyšehrad? M.

[Damao]

Okenko, myslím, že Vyšehrad rozhodně patří k těm starobylým místům. Je tam místy nádherná energie. Podobnou a možná ještě silnější jsem našel i na Karlově mostě. Pro mě byla nejbližší energie Velké Moravy u základů kostelíků nad Uherským Hradištěm, na vykopávkách v Mikulčicích, kam jsme jako starší školáci často chodili. A Velehrad.
Letos jsem zažil nepopsatelně krásné pohlazení v chrámu Petra a Pavla ve Vatikánu, v kapli vyhrazené pouze pro modlitby... Procítil jsem si prosycení svého ega Bohem. Šlo původně mi o odevzdání, ale bylo mi vše vráceno. Cítím od té chvíle přítomnost Boží ve všem kolem mě i ve mě ještě silněji než kdy jindy.

[saman]

Ahoj.Trochu bych mněl závidět.Já jsem zatím nebyl nikde venku abych se mohl dotknout cizích starobylých civilizací.ale sylně jsem cítil energii třeba jednou v zimně v lese.Bylo to před vánocemi,mrzlo cca -7 stupnů a já po vstupu do lesa jsem se svlékl a přesto mi bylo stále teplo.Není důležité něco hledat,zkoumat, ale jak říkáte,je to milé překvapení,když někam přijdete, nic nečekáte a přesto to silně prožijete.Já si myslím, že když něco čekám,tak to dostanu,ale nemusí to být objektivní pravda,jen můj dojem.Je to lákavé,něco někde cítit, poznat ta, sílu předků, ale je to to nejdůležitější.Já jsem letos zažil na hoře Říp také takové procítění, ale daleko nejdůležitější pro mne byl zážitek, kdy jsem koukal na pamnětní cedulku, že tam byl odebrán základní kámen na stavbu národního divadla.Nikdo mi to ve škole neřekl, ale tam v tu chvíli jsem chápal své předky,jejich úctu k této hoře a toto zjištění mně spojilo s nimi a s úctou ke své zemi.Nevím, jak to napsat, ale to bylo poselství předků pro mne.Pro někoho jiného to může být zřeba ten kostelík, nebo ta energie, ale musiš mít otevřené srdce. Ta energie tam může být, ale i když není, přece to může být naše posvátné místo.Šaman

[ilumauir]

Říkám těm místům čakry matky Země a vnímám je jako víry energie místo obvyklejších proudů. Je to jakoby se v těch místech ty proudy stékaly a točily se dohromady. Tahle místa byla známá už před tisíciletími a byl skvělý nápad je v kraji vyznačovat třeba vztyčenými kameny. Cítím, že se ta divoká krajina stávala krotkou, ty kameny nějak tu energii transformují do "stravitelnější" podoby. Teď na spoustě těch míst stojí kostely a dělají to samé, ale tam vnímám, že někdy svou velikostí úplně to místo zahltí, ochočí ho a veškerou energii použijou pro sebe. Zdá se mi, že dost často pak energetická síla místa velmi klesá, nebo ty energie jsou prostě na frekvencích nevyužitelných lidmi. Vždyť tam také často nikdo nechodí, protože dveře kostelů jsou zamčené nebo přístupné jen někomu. Teď spíš hledám ta "neochočená" místa s tou původní energií. A znám způsob, jak tvořit energetická místa nová, uviděl jsem ho, když jsem poprvé stál v kruhu s lidmi a drželi jsme se za ruce, začala námi proudit dokola energie a tvořili jsme novou čakru Země. Ten vír byl dočasný, zmizel za čas po našem odchodu, ale my příště uděláme nový.

[Silenec]

To ilumauir:
taky jsem tvořil takové "čakry země" a taky zmizely ale bylo to nádherné. Představ si mandalu. Prostý kruh z křemenů. Průměr kruhu 10 m počet kamenů 40. No a představ si co to s tebou udělá, když vejdeš dovnitř byl jsem varován předem, ale musel jsem si to zkusit. 2 dny jsem nemohl spát a pak jsem další 2 skoro celé prospal ale stálo to za to.
Né nadarmo mám nick který mám

[Zbultran]

Jak ted ctu vase prispevky, znovu jsem si pripomenul muj sobotni zazitek ve Znojme v dvoupatrove kapli Sv. Vaclava. Potkali jsme tam pana Antonina (vypadal jako pravoslavny mnich - ostatne kaple je nyni pravoslavna), ktery se o kapli stara a ktery zrovna vytiral podlahu. Po chvili jsme se dali do reci a on nam nabidl, ze nas vezme i do kostnice - karneru.

Cesta tam vedla pres spodni kapli, uzivanou jako zadusni a pres prostory vyuzivane jako marnice. Ve spodni kapli nam predvedl ukazku zpevu a vybidl nas at si zazpivame take. Zazpivali jsme si nejakou lidovku. Pak jsme sli do karneru, byl to takovy vnitrek valcovite veze, kam pronikala prasklinou ve strope trocha slunecniho svetla. Podlaha byla pevna odkryta skala a tedy nerovna. Diky odkryti podlozi bylo ale dobre citit sepjeti se Zemi. Pobyt tam byl velmi zajimavy zazitek, byli jsme v prostorech, ktera po staleti vyplnovali kostmi zemrelych obyvatel Znojma (ty ostatky uz tam nebyly). Nedokazu to dost dobre popsat, ale bylo to velmi silne. Pan Antonin nam rikal, ze nekteri lide se tam dostavaji do tranzu a zapominaji dychat a mohou i upadnout do mdlob, kdyz je vcas "nevzbudi". Tvrdi, ze ti kteri predtim v kapli zpivaji, nemivaji problem, ze zpev uvolnuje bloky a propojuje pravou a levou mozkovou hemisferu.

Kdyz jsme se zase vraceli pres spodni kapli, zacal jsem zpivat mantry a bylo to naprosto uzasne. Je tam dokonala akustika, protoze klenba ma tvar ustni dutiny a dochazi tam k nadherne resonanci. Dokazal bych tam travit hodne dlouho, ale bylo nas vic a nebyl jsem svym panem. Kdyz jsem odchazel, mel jsem podobny pocit jako pri mirnem alkoholickem opojeni ...

(na mych strankach je pan Antonin s potnikem Hrochem vyfocen v clanku "Výlov sektu na Vranovské přehradě 2007" - obr.c. 19)

[Kazalin]

[Silenec]

Zkoušel jsem to asi takhle, všechny kameny jsem si předem připravil. Očistil jsem je a "zenergetizoval". Pak jsem šel na louku za město. A vyrobil z těchto kamenů kruh. Aby to byl jakš takš kruh, tak jsem doprostřed zabodnul tyčku a na ni provázek, který jsem držel a po obvodu jsem dával ty kameny (vzdálenosti jsem odhadoval). Pak jsem si představoval, jak se ty kameny postupně spojují a tvoří kruh (to už jsem ale tyčku s provázkem odstranil). Další představa byla představa světelného sloupu z tohoto kruhu až nahoru (ale kam to nevím ). Pak Postupně to začínalo být zajímavé. Přirovnal bych to tak trošku k tomu, když jsi kousek od táboráku, už tak nehřeje, ale pořád je ještě pocit od něho teplejší než z druhé strany.
Pak jsem se zeptal jestli mohu vstoupit. No a vlezl jsem tam. Pocit to byl nádherný a chtělo se mi tančit (což jsem hned realizoval) a zpívat což pravda není má silná stránka ale chvilku jsem zpíval. Pak jsem si vzal flétničku a chvilku jsem na ni hrál. Měl jsem pocit (možná jsem si to jenom představoval), jakoby se na ně někdo díval. Bylo jich víc a po nějaké době okukování tancovali a zpívali se mnou. Když se mě pak začínala trošku motat hlava, tak jsem radši šel ven. Poděkoval jsem a rozloučil se. Když jsem odcházel, tak jsem ten sloup cítil jako takové hřejivé teplo ze vzdáleného táboráku ještě několik desítek metrů. Za pár dnů jsem přišel a kameny odnesl aby tam nestrašili.
No ale to byla jenom příprava. Mám takový sen, který si (snad) asi nikdy nesplním. Zkusit udělat podobnou blbost, ale s průměrem 100 metrů no jak se znám tak tam nejspíš zase vlezu, i když snad budu chytřejší. No a kdybyste mě našli někde rozšmělcovaného, tak sem tam vlezl

[Kazalin]

Silenec, super. Pokud jsi tam instaloval křemeny, ty mají zajímavou krystalovou mřížku, jsou dobrý přenašeč energie. Také to vyzkouším, a napíšu poznatky. Ale nejprve to zkusím s menším kruhem někde poblíž domu, potom vyrazím na místo, kde ty kruhy jsou už "přírodně" vyznačené.
Příští týden mám zasvěcení do ReiKi2, tak vše až potom.
Také vyzkouším kyvadélkem, jak budou kameny reagovat a co se bude dít.

[ageus]

na tuto tematiku jsou skvělé knihy od Marka Pogačnika

[Violet]

Šílenec napsal:
"... a chtělo se mi tančit (což jsem hned realizoval) a zpívat což pravda není má silná stránka ale chvilku jsem zpíval. Pak jsem si vzal flétničku a chvilku jsem na ni hrál. Měl jsem pocit (možná jsem si to jenom představoval), jakoby se na ně někdo díval. Bylo jich víc a po nějaké době okukování tancovali a zpívali se mnou..."

..třeba tam fakt někdo stál a pozoroval tě, mohla to být fajn podívaná. A to jsi tak jako procítil energii čaker země? Zajímavé.. Fandím šílencům !