Jak posílit sebevědomí

[Martik]

Ahoj, sice to nemá asi s Reiki moc společného, ale chtěla jsem se zeptat, jak mám posílit své sebevědomí? Nqkdy to jde, a mám se ráda, vidím se pěkně a jdu třeba do města odhodlaně a sebejistě... Ale přijde mi, že většinou se podceňuju, nevím jak zjistit jestli v něčem vynikám, jestli vůbec! Je toho víc co mě trápí, ale myslím, že pro teď bych potřebovala poradit s tímhle. Kdybyste byl někdo tak hodný a poradil, byla bych vám moc vděčná a doufám, že moc neotravuju. Mějte se všichni krásně a přeju pěkný den

[ilumauir]

Můžeš zkusit třeba meditaci. Téhle říkám Oshova meditace před zrcadlem, podobně jí popisuje v Oranžové knize.

Stoupni si před velké zrcadlo, třeba v koupelně a zajisti, aby tě alespoň 10 minut nikdo nerušil.

Podívej se do zrcadla na toho člověka, kterého tam vidíš a dívej se na něho, jako bys ho viděla poprvé v životě. Vlastně ho neznáš, nevíš ani co si myslí, co cítí, jaké má záměry, nehodnoť ho. Možná tě na jeho těle zaujmou tvary, které se ti nelíbí, ale není tvou starostí je hodnotit, nech to být. Možná dělal něco, co se ti nelíbilo - nech to být. Možná měl myšlenky a pocity, které se ti nelíbily - nech je být. Prostě si ho jenom prohlížej, bez hodnocení, bez odsuzování. Vždy ve chvíli, když tě napadne myšlenka, která toho člověka hodnotí, řekni si: "Nechávám to být."(nahlas)

Ačkoliv toho člověka vidíš takto poprvé v životě, zaujal tě a ty jsi zaujala jeho. Všimni si, když se usměješ na něho, on se usměje na tebe, zkus to, neboj se, nestyď se, třeba má ten člověk ten samý ostych před tebou, jako ty před ním, zkus prolomit tu barieru. Zamávej mu, určitě odpoví. Řekni mu: "Ahoj" (nahlas). Ale proč ten člověk tady vlastně stojí? Proč se na tebe usmívá? Určitě od tebe něco chce, zkus proniknout do jeho pocitů a myšlenek, i když je to cizí člověk, použij empatii a soucit. A možná i on se snaží proniknout do tvých pocitů a myšlenek. Ten člověk něco potřebuje, možná je osamělý a chybí mu láska, bolí ho srdce, že jí nemůže najít.

Co myslíš, může být ten člověk milován? Určitě ano. Mohla bys třeba ty toho člověka milovat? Co musí udělat, aby si zasloužil tvojí lásku? Musí opravdu něco dělat, abys ho mohla milovat? Láska není něco, co si musíme zasluhovat, ale to, co máme. Máš v sobě jen kapičku lásky a bojíš se jí dát zrovna jemu? Ale když budeš milovat ty jeho, možná bude milovat i on tebe. Daruj mu veškerou svou lásku, nenech si ani kousíček napotom, udělej ten nejstatečnější čin ve svém životě, překonej svůj strach. Nečekej, až se ten člověk zlepší, až bude dokonalejší, až bude dělat to, co chceš. Miluj ho tady a teď, takového jaký právě je. Řekni mu to, řekni: "Miluju Tě." (nahlas) Podívej se na toho člověka znovu, vždyť on tě taky miluje, právě ti to řekl. To je skvělé. Je do tebe stejně bláznivě zamilovaný, jako ty do něho, i on ti dal veškerou svou lásku, dal ti všechno po čem toužíš, dal ti lásku, proudí přímo z jeho srdce do toho tvého.

Už nemáš v srdci jen ubohou kapičku lásky, ale už se ti do něj valí příval lásky, tvé srdce je plné lásky, přetéká láskou. Protože ty jsi láska. Jsi s člověkem, který tě miluje a kterého miluješ ty. Vychutnávej si tu lásku. Představ si paprsek světla, který spojuje tvé a jeho srdce, tvá láska proudí k němu a jeho proudí k tobě a čím víc lásky mu dáš, tím víc on dá tobě. A ty jeho lásku dostáváš bezpodmínečně, on nečeká, až se změníš nebo zlepšíš, příjímej jí s radostí a úsměvem, máš jí tady a teď.

-- V tom zrcadle vidíš jen to, co máš sama. To zrcadlo je každý člověk, kterého potkáš.

Tohle si nestačí jenom přečíst, aby to fungovalo, musíš jít před to zrcadlo a udělat to. Třeba si můj text nahraj na kazeťák a pusť si ho k tomu. Možná se ti to napoprvé nepovede dotáhnout do konce, emoce bývají u téhle meditace obrovské, tak to zkus příště, a až jí dokážeš prožít až do konce, opakuj si jí a opakuj.

[Bootlog]

Nebo třeba tohle. Je to určitě rychlejší, účinnost porovnat nedokážu.

Druhý a třetí prst jedné ruky položit nad horní ret, pod nos (tam jak je takový ten žlábek) a druhý a třetí prst druhé ruky na kostrč (to je to, co zbylo člověku po jeho opičích příbuzných z ocasu). Držet, dokud je to příjemné. Pak ruce prostřídat.

[toora]

Martiku,
ať už použiješ jakoukoli techniku, žádná nezabere na moc dlouho, dokud se nevydáš tou cestičkou sebepoznávací.
Můžeš se zbavovat starých programů, můžeš se pře- programovávat, můžeš tak vyměnit masku nesmělé osůbky za osobu sebevědomou. Okolí tě možná bude považovat za suverénnější, ale uvnitř se nic podstatného nezmění. Ty reakce možná budou pro tebe příjemné, něco nového, neokoukaného, a dá se na tom na dlouhou, velmi dlouhou dobu zaseknout - myslet si, že to, jak mne druzí vidí je moje doopravdická vnitřní skutečnost....ale jen do určité doby. Berlička, co snadno přiroste k ruce natrvalo. Můžeš úplně cokoliv, ale o transformaci tohle nebude. Vnější pozlátko se bude zářivě blyštit a uvnitř toho Světla jen ještě ubude.

Pokud ti půjde přeměnu doopravdickou, je třeba začít tu cestičku k sobě šlapat a tím prvním nakročením je, že se přestaneš s kýmkoli srovnávat. Všechny naše "nedostatečnosti"
pramení z toho, že se sami, nebo někdo nás srovnává s někým dalším.
A to už od dětských let - tam se to zapisuje nejsnáze a nejhloubš. Ale při tom jsme naprosto nesrovnatelní - každý jsem originál, nezaměnitelný, prostě jedinečná bytost.

Martiku, zkus začít například tím, že jakmile svoji mysl nachytáš při jakémkoli srovnávání s někým, něčím, tak si tohle prostě zakázat. A kdybys k tomu ještě dokázala pozorovat, co při této změně (od počátku po "puštění" myšlenky) navyklého způsobu uvažování budeš pociťovat, tak to ostatní přijde časem samo. Někde v průběhu tohohle počínání totiž přijdeš na to, jak jsme sice každý jiný, a při tom - z hlubšího pohledu, vlastně úplně stejní. A tohle uvidět - zcela zřetelně to uvidět, to už je potom rázem po všech možných mindrácích.

Martiku, podívejme se na podstatu toho slovního spojení "posílení sebevědomí".
Sebe-vědomí být si vědom sám sebe čeho, kohože tedy?
....Když vlastně ani pořádně nevím co, nebo kdo jsem


Ať se ti to teda daří.

[samanka]

Souhlasím s toorou: posilování sebevědomí je běh na dlouhou trať. Všechny afirmace jsou jen taková berlička. Dokud se člověk uvnitř necítí silnější a ta sebepodpora nevychází zevnitř je to jen slupka.
Mám pocit, že co jedinec to jiná metoda jak se dopracovat k většímu sebevědomí, každého tlačí bota někde jinde.
Určitě výborné je nejdřív poznat sám sebe a naučit se přijímat tak jak jsem se všemi klady (skutečně se chválit a být ráda za ně) a tzv. nedostatky brát jako součást osobnosti, co mi vadí a je v mých silách, tak na tom postupně zapracovat. Zbytečně se netrápit a NESROVNÁVAT. Vždycky bude někdo lepší, hezčí, chytřejší... Dělat si radost.
Není univerzální rada, každý jsme jiný, v jiné situaci. V každém případě se nic nepokazí dobrou literaturou jako je paní Hayová se svým Miluj svůj život nebo podobné knihy, které dávají praktické rady od čeho se odrazit.
Neboj, stačí začít a nenechat se odradit. Jo a tradiční trpělivost. Protože kořeny můžou být dost daleko, třeba v tom, jak bylo naše sebevědomí posilováno v rodině a co se nám dělo ve vztazích atd.
Hodně štěstí

šamanka

[mamka]

Martíku,
se sebevědomím je to určitě tak, jak ti tu napsali přede mnou. Jen bych ještě připomněla rozdíl mezi zdravým sebe-vědomím a nabubřelou arogancí, která nemá se sebevědomím nic společného. Určitě takové lidi taky znáš. Jsou suverénní vždy, všude a za každé situace.
Když je potom poznáš blíž, tak zjitíš, že jim opravdové uvědomění sama sebe naprosto schází a jen to zastírají.
Že se někdo dovede mezi lidmi chovat jak ryba ve vodě (nejlépe jako štika mezi bělicemi) ještě neznamená, že mají to, o čem tu mluvíme.

Ještě musím říct, co dokáže moje sebevědomí dokonale srazit na kolena.
Jsou to návštěvy obřích supermarketů. Tam jen vejdu, stává se ze mne vyděšené telátko, které zapomene, proč že tam přišlo. Moje jediná myšlenka je, jak se dostat pryč a tak většinou hodím do košíku něco, o co vůbec nestojím.
Je to možná strategie obchodníků, ale přesto obdivuji lidi, kteří s přehledem proplouvají mezi regály a spokojeně odchází s potřebným zbožím.

Přiznávám, že vůbec nemám v úmyslu odstraňovat tenhle faktor, který sráží mé sebevědomí na bod mrazu. Existuje totiž možnost vůbec do supermarketů nelézt (zvláště do některých) a nebo mít průvodce, který mne prostrká mezi regály .
Možná to nemá nic společného se sebevědomím a jen reaguju na energie, které tam jsou?
Ale přecejen - propadnu tomu a zapomenu sama na sebe, kdo jsem. Takže skutečně bez sebevědomí

[toora]

[jitkaz]

Mně hodně pomohly sebepoznávací semináře.
Na http://www.webspirit.cz/index.php5 si určitě časem něco vybereš.
Dělám tady reklamu Damaovi, ale pro mě jeho semináře hodně znamenaly a doufám, že i nadále budou.

[Martik]

Chtěla bych vám všem, kdo mi sem něco napsali poděkovat!! a to moc .... Opravdu jsem si všimla, že se s některými lidmi srovnávám, ale pak jsem si vzpomněla na to, co jsem tady četla a myšlenku jsem zahnala, s tím, že každej jsme originální. Je to cesta na dlouhý čas a je jen na mě jak se s tím poperu, ale už se těším na ty výsledky! A musím se sebou něco dělat, protože už si toho začínají všímat kamarádi! takže jdu na procházku sebepoznáváním Ještě jednou děkuju a všem přeju krásný den

[polgara1]

Tak seběvědomí a spoustu dalších věcí mám již za sebou. Mě pomohla zde již zmíněná kniha L. Hay - Miluj svůj život. Jsem za ni opravdu ráda - seběvědomí ( je to opravdu hodně o tom sebehodnocení a sebekritice), můj postoj k ostatním lidem, radost ze života, tolerance. Díky této knížce a mé chuti na sobě pracovat jsem dnes úplně někdo jiný.

[Bootlog]

[Alwen]

... no to mi povídej ...

[toora]

Neverending Story.
Ale krásný.

[nemo]

a nemusi byt prijemna...

[toora]

Právě v tom je ta jeho krása Nemo.