Části mé osobnosti

[Alwen]

Stalo se vám někdy, že jste měli vnitřní konflikt - sám se sebou?
Nemyslím ten občasný, krátkodobý, kdy člověk řeší "mám to udělat nebo nemám?" ale dlouhodobý, kdy část vašeho já lpí na nějakém starém vzorci chování a ta druhá část ho má dávno zpracovaný, pochopený a chce jít dál? Ta první část ale dupe tvrdohlavě nožkama, že nikam nejde, ucpává si uši a nechce slyšet, vidět, chápat .. A vy si nevíte nakonec rady sami se sebou a jelikož ta druhá část bez té první jít nikam nemůže, stojíte na místě a nevíte co dál ...
Cítíte někdy něco podobného?

[Mirek]

Ano Alwenko,
stává se to. Řešit to násilím nemá smysl, další kolo pak obvykle bylo horší.
Pomohlo poslat (opakovaně) si Reiki do doby, kdy začal vznikat problém na kterém jsem se teď zasekl. Před časem se mi do rukou dostala knížka pana Lubecka a ještě jednoho pána, souhrn všech možných návodů na aplikaci Reiki. Má fialové desky ale název si nepamatuju.
V hlavě zůstalo poslat 3. symbol na 3. oko a 2. symbol na 4. čakru.
Třetí na třetí jsem nechal a druhý symbol posílal zpočátku na 4. čakru a pak na čakru, které se daný problém týkal.

No, když pak došlo znovu na tu knihu, ukázalo se že to byl původně postup na posílání Reiki snad světelnému tělu, ale zafungovalo to .

A děkuju za to, cos napsala o odkládání nepotřebného v sousedním vlákně.
Mirek

[toora]

[Martyn]

Ahoj Alwen,
zkus to co odmítáš v sobe přijmout.
Ono to pak ztratí sílu a důvod působit.

[Damao]

Alween, domnívám se, že to tak cítíš proto, že ten "vzorec" jak jsi to pojmenovala, je součástí definice Tvé osobnosti, Tvého Já. Jinými slovy - je Tvojí součástí a máš jej nepochybně zapsaný například jako aspekt svého nativního horoskopu. Tím, že vzores pochopíš, nedojde k přepsání těchto aspektů. To znamená, že je zde jediná možnost - naučit se "využívat" tohoto aspektu jiným způsobem ve prospěch života (třeba nalezením protipolarity).
Trochu nám brání to, že většinou takový "vzorec" pojmenujeme a definujeme jako relativně složitou emoci. Vezmi si například pocit viny. Kolik může být motivů k pocitu viny! Jaké různé reakce mohou být za "pocit viny" považovány. Tady pomůže jedině rozebrat tuto složitou emoci na její prapůvodní dílky, pokud možno až na základní přirozené amoce a pochopit, o jakou původní vazbu (transakci) se vzorec opírá. Doporučuji Ti vnímat svoje pocity a reakce, jakobys byla pětileté dítě. Hodně by Ti měla pomoci knížka paní Jordánové - Tvoje dítě, šance pro Tebe.

[Alwen]

Děkuji všem za odpovědi. Jsou to hrozně zvláštní stavy ... když jsou tyhle dvě mé půlky spolu, je mi neuvěřitelně hezky, zažívám pocity, kdy mám nohy pevně vrostlé do Země a rukama se dotýkám Nebe, duší jsem všude rozptýlená a přitom v jednotě .. já nevím jak to popsat, jistě to znáte. Čím víc se tyhle dvě moje půlky (já nevím jestli to jsou půlky zrovna v poměru 1:1) oddalují, tím je mi hůř. Pak tak jedna část, co se posunout nechce, zákonitě stáhne tu druhou, protože prostě nejde jít dál rozdělená, to je prostě to nejhorší. Tak ta druhá část podlehne, udělá krok zpět. A můžu začít znova mi to přijde .. Je mi jasné, že pokud se ta jedna část posunout nechce, tak k tomu má jistě důvod - já bych jen nerada, aby ten důvod byla jen nesmírná tvrdohlavost beranní, kterou občas oplývám .. Budu to dál zkoumat, děkuji za postřehy Knížka od paní Jordánové je už na cestě ke mě

[Damao]

Je ještě jiná možnost. Totiž ta, že přestaneš vnitřně bojovat. Přijmeš se v obou svých polovinách. Vnitřní napětí si můžeš představit také jako tětivu napínajícího se luku. Když budeš vědět, kde je cíl, můžeš toho napětí využít ve svůj prospěch - totiž k jeho dosažení. Možná, že to, co chybí, je cíl.!?
Je to jako v tom podoběnství s těma dvěma vlky - bílým a černým. Oba patří
do jedné smečky a kdyby jeden byl utracen nebo zemřel, směčka by přestala být smečkou. Zmizela by síla smečky. Zbyly by jen omezené síly osamocené bytosti.
Kromě - podle konstelací dobře víš, jestli máš vazbu na zepřelé z rodu, nebo nemáš. Pakliže máš, je třeba udělat tu práci s dvojčetem - viz diskuzi "všichni jsme dvojčaty". Můžu Ti doporučit k tomu svoji žákyni, učitelku Reiki Lenku (Suvu). K takové práci bys totiž potřebovala průvodce.

[nemo]

Damao chtel bych se zeptat jak prijmout tu cast meho ja ktera delala jenom chyby, ktera prevladala a delala vse spatne? tedy pokud to ovsem neni jedina cast celku...prosim prosim jde o to zda neni jeden cerny vlk samotar...

[nemo]

a jak psal nekde Lev: A i kdyby jsi zpozoroval něco nedobrého ve svém životě - VŠE SE DÁ ZMĚNIT!!! tak jak to je kdyz pozoruji ze vse na me je nedobre?je tomu opravdu tak?to musim teda zmenit sebe celeho takze to vlastne me puvodni ja odejde pryc a prijde misto me nekdo novy lepsi?

[Martyn]

Ahoj nemo,
zkus přijmout jen to, že můžeš dělat chyby.
A pak pozoruj co se bude dít.
S výsledkem se s námi poděl.
Díky.

[samanka]

nemo: nic přece není jen špatné nebo dobré. V každém člověku jsou obě stránky. Nebudu teď polemizovat na téma že nic není špatně. Jde o to, co si myslíme že je u nás tzv. špatně - tedy co bychom na sobě rádi změnili. Ano všechno se dá změnit. Jen bych byla opatrná s teorií, že jednou budeme jacísi ideální andílci, všechno změníme jen do růžova. Něco změníme dost, něco méně. Změna myšlení které nás vede k chybám je velmi, velmi pomalá. Základ je uvědomit si, kde nás tlačí bota, kde je problém a pak teprve s ním pracovat. Např. přitahuju stejně problémový typ lidí - není chyba v nich, ale já si je vybírám, přitahuju - proč, co mi mají ukázat, jak s tím mám pracovat? Není žádná moje část, která dělá chybu. Já jsem celek i se svými chybami a nedostatky. Nemůžu oddělit část člověka, která je hezká, líbí se mi a můžu se s ní "chlubit". I ta méně krásná, protivná, ostatními kritizovaná, oběcně považovaná za tzv. "špatnou" část mé osobnosti jsem já. Teprve až přijmu tuhle skutečnost můžu s ní něco dělat. Přijmout, nikoliv se od ní distancovat.
Co ze mě zbude když se mi podaří na svých "chybových vzorcích" zapracovat? Začnu potkávat jiný typ lidí, situací a problémů, na dalším stupínkům vývoje. Možná objevím další povahové rysy a "chyby", které se tím vyloupnou na světlo a já mám zase před sebou spoustu nové práce a nové výzvy.
Můj názor.

šamanka

[nemo]

[samanka]

nemo: možná je u tebe problém přesně opačný - připustit si, uvědomit a přijmout svoje "světlé stránky". Zní to jednoduše, ale je to někdy mnohem těžší než ty "temné". Zkus si vzít a představit nema jako někoho cizího a popřemýšlet co je na něm fajn. Nebo se zeptej pár svých dobrých přátel proč s tebou kamarádí, co se jim na tobě líbí,...
Nikdo není jen negativní, možná budeš překvapený. Pak ovšem ty plusy taky přijmout jako realitu. A chválit, chválit, chválit! Mít rád dokonce i ty stránky, které ti nezapadají do tvého momentálního pochmurného obrazu.

šamanka
PS: chyby a blbosti děláme a bohužel asi budeme dál dělat všichni...

[nemo]

mozna to je ten proble,to mi rika spousta lidi ale ja nic nevidim.... mimochodem prezdivka Nemo nema zadny podtext ve vyznamu Nikdo proste je to jen nazev jedne pisnicky od Nightwish co se mi libi

[nemo]

ted jsem se o tom bavil s merlin70 pres icq a uz mozna chapu nektere veci je to tak ze kdybych byl tak spatny tak bych si svoje jednani ani neuvedomoval?