totální zmatek

[TomasKl]

[nemo]

diky moc Tome ted mi je lip ja to rano a vcera psal ve velke depce, bydlim kousek od brna ale mam par lidi co mi pomahaji, jeden z nich primo silou Lví

[klofi]

[nemo]

Klofi neomlouvej se nic nesnizujes jenom ja prehnane reaguju nejspis zadny problem ani neni jedinym problemem je moje hlava tak ji dame pryc a je po problemu

[klofi]

Přeji vám všem krásný nedělní večer.

Je mi dobře.

Zdaleka si nemyslím, že mám vyhráno, zejména proto, že všechny mé strachy a děsy si na chvilu vzaly dovolenou a teprve čekají, až naberu dost síly a odvahy vyřešit je (a za to jim děkuji).

A mám se čím dál tím víc ráda i se všemi svými podivnostmi a ztřeštěnými reakcemi. Pochopila jsem, že to, co se mi děje, zejména ve vztahu s ostatními, si přitahuju sama, takže dobře mi tak. A začínám se učit napočítat do desíti a pak ještě chvilku přemýšlet o svých pocitech a pak teprv o někom něco říct. Já vím, že tenhle přehled vám asi nic neřekne, jen si v sobě potřebuju tímto způsobem uklidit. Snažím se i na své chyby dívat téměř s dojetím matky nad vlastním, byť zlobivým dítětem. Ne, že bych je obdivovala, ale jsou mou součástí a věřím, že z toho vyrostu.

Reiki je tak příjemné, že mám kolikrát slzím dojetím (fráze jak z prvorepublikového filmu, ale fakt že jo).

Minulý týden jsem si objednala knihu paní Steinové (Mirku děkuji) a i když ji tady často kritizujete, strašně moc mi dává. Hlavně mám ve všem jasněji. Takové informace jsem měla dostat na kurzu.

A co se týče mých snů, občas se skutečně neskutečně vyvedou. Kdybych nebyla lenivka a vždycky si je zapsala, byl by z toho bestseller.

A teď mi dovolte pár vzkazů:

zeto:
moc ti děkuji za první pomoc, napsals přesně to, co jsem potřebovala slyšet a cítila jsem, že je to opravdové a upřímné a z lásky. A i když jsi, podle všech příspěvků, co jsem zatím stihla přečíst pořádný drsoň, budu tě mít ráda.

Alwen:
jsi člověk plný lásky a nejradši bych tě objala, ale spadl by mi počítač Tak se moc opatruj, myslím na tebe.

Tomáš:
určitě se ti ozvu na mail, ještě si to sumíruju v hlavě

Damao:
kamínky mám moc ráda, mám jich doma spoustu, budu se těšit ale nejen na kameny, ale hlavně na osobní setkání

Lylka:
muselo to být drsné a obdivuju tě, že ses s tím vyrovnala. Před osmi a něco lety mi taky umřel táta. Bylo to v době, kdy jsem bojovala sama se sebou, se svými mindráky a bolístkami. Už několikrát jsem se s ním snažila rozloučit a jít dál, ale vždycky si to přitáhnu zpátky. Občas se mi tento problém objeví ve snu, často řeším, že vlastně celou tu dobu žil a jakto, že jsem to nevěděla, nebo že umřel, pak se probral a pak zase umřel. Nevím, kde je, ale komunikovat s ním zatím rozhodně nemůžu. Teda já vlastně nevím. chmmmm...
A na posílání do minulosti - potřebuju znát konkrétní datum? S tím já mám děsný problém, nepamatuju si, co bylo včera. Osobně si myslím, že nejde o datum, ale prostě o situaci, ale nevím, jestli si to myslím dobře.

Lev a Lightworker:
však vy víte děkuji

a všem ostatním taky velké díky!!!!!!!!!

Nikam nejedu, jen mám pocit, že alespoň prozatím můžu, za sebe, téma totální zmatek uzavřít.

Ale rozhodně se budu do vašich diskuzí zapojovat dál, protože taky chci mít u jména tolik hvězdiček jako vy