Nebezpečí vesmírných iluzí

[Bootlog]

[Damao]

Jediným kriteriem je zkušenost. Nezkušený se snadno nechá chytit do těch hříček typu Kdo má lepší vibrace nebo Ten tomu ještě nemůže rozumět atp.

[Narya]

Jak možná většina z vás ví, jsem dosti skeptická k humbuku kolem důchovních průvodců, osvícených mistrů, channelingů a jiných newage učení. Nebudu zde psát jak je to hrozné,matoucí a zavádějící Nechci se ani dohadovat, ani opakovat. Jen připojím to, co mě napadlo včera večer když jsem si povídala s kamarádem, který mě ukázal nějakou novou metodu. Minulý týden jsem byla na veletrho Esoterika i tam jsem viděla hodně inspirace.

Takže, myslím, že jsem přišla na zdroj mého názoru. Já to vše cítím jako ohromný informační chaos, spousta slov a označení. A hluboce v sobě cítím intuitivní nespokojenost. Moje racionální uvažování a psychologické vzdělání se k tomu připojuje až druhodně. Ten můj základní postoj vychází odjinud,ne z mysli. Cítím ohromné oddělení, jakoby roztříštění jednoho velkého zrcadla na mnoho oddělených kousků a mysl těká od jednoho k druhému, hledá, zkouší a vůbec nevidí, že jde o jedno zrcadlo o jeden vzájemně provázaný celek.

Co mi to říká a co já osobně hledám. Hledám pevný stabilní základ pro každého duchovně hledajícího. Kolem nás je ohromný a neprozkoumaný prostor a vesmír a my máme vědomí, které může zkoumat. V tom všem duchovním chaosu jsou společné základy mnoha učení, když je člověk pozorný vnímá překrývání, společné cesty, základní principy. Takže jsem proti neustálému těkání mysli, proti tvoření nových pojmů a cest, ale naopak aby v tom vodnářském chaosu, kdy každý chce šířit tu svoji jedinečnou duchovní cestu, existovaly společné principy, společná řeč a cokoliv co je sdělováno a učeno dál bylo podloženo hlubokou zkušeností, ne jen pouze částečnými zkušenostmi a povrchním pochopením, které se dost často váže pouze na slovní označení nějakého fenoménu nebo metody.

Vesmír je jednoduchý, základní zákony jsou jednoduché, kolem nás je mnoho neznámého a slova mohou být velká past na mysl, je nutná hluboká zkušenost. Takže asi tak:)

Narya

[TomasKl]

Na Tvém vyznání se mi Naryo moc líbí upřímnost a opravdovost, které z toho cítím. A to přirovnání mysli skákající ze střípku na střípek je super.

Jako zpětnou vazbu - chceš-li zamysli se, chceš-li odmítni - bych se zeptal, zda si

[samanka]

Neřekla jsem ani slůvko, že neexistuje něco mezi nebem a zemí. Měla jsem na mysli channeling a dneska moderní verze vesmírných lidí. Ano, taky jsem viděla fanaticky zářící pohledy lidí upřených ke slibovanému ráji. Největší nebezpečí vidím právě v té spoustě slibujících blábolů. Lidi jsou prostě v jádru lenošní, co si budeme povídat, známe to každý ze své osobní zkušenosti. Takže volba jednodušší, lákavější, blýskavější cesty vždycky přitahuje víc. A tajemno, samozřejmě bez rizika zklamání nebo nebezpečí. I nebezpečí sebepoznání nebo ztráty vlastních iluzí.
Velice legrační je, jak jsou tyhle teorie pružné. Když se něco konkrétního řekne a zjistí se, že to není pravda, ejhle hned se vynoří nová verze proč se nestalo co mělo. Za pozornost taky stojí spiklenecké teorie mezinárodních tajných politických domluv a tak tajného zlepšování a růstu lidstva až je tolik utajeno, že není nikde vidět.

Prostě to ze mě muselo ven, protože se mi nakumulovalo pár čerstvých zkušenosti nad kterými mi spadla čelist údivem.

Jak je léčivé si přečíst pár slov někoho nebo něčeho moudrého - osvědčeného než jeden channeling kdoví z jakého zdroje vyrobeného za kdovíjakým účelem.

šamanka

[Mirek]

pro TomášeKl:
Otázka je na Naryu, ale snad můžu. Tome neprotiřečí si. I když jsou základy jednoduché, je třeba je pochopit a přijmout za své. Při tom je třeba přiznat si i to, co raději tiše obcházíme. A při tom přiznávání si věcí sám sobě to s námi občas pěkně mlátí a my se učíme - získáváme zkušenosti.
Mirek

P.S. jeden kamarád vnaší firmě pečuje o počítače a má stejná začáteční písmena příjmení i křestní jméno:), nepečuješ o počítače náhodou v centru Prahy?
M.

[Renata]

Mirku, pěkně napsané. Myslím, že pro mnoho lidí je snadnější hledat odpovědi na svoje otázky kdekoli jinde než ve svém nitru. I když to je nejblíž. Pod svícnem bývá největší tma. A tma je dost velký strašák. Může se tam ukráývat spoustu nedobrého, nehezkého, může tam být ukrytá pravda o nás kterou se bojíme poznat. Ze strachu, že se dozvíme něco, co neodpovídá našemu přesvědčení o sobě sama a nevejde se do kategorie"správné".

Vesmírné zákony jsou ve své podstatě velice jednoduché. Jenže za ně nic neschováme, nutí nás dívat se na sebe a na svět z nadhledu, vnímat realitu i jinak než jen ze svého úhlu pohledu. Takže kvůli tomu, abychom měli omluvu za to všechno co děláme, jak se chováme, tak je pro nás mnohdy jednodušší vymyslet něco složitého, až "fenomenálního" a dát tomu blýskavý kabát. přiláká to dost zájemců. Proč je většina chrámů tak vyšperkovaná? Aby ohromila příchozí. A když si to tak vezmeme-co je na tom chrámu vlastně důležité: To, co se v něm káže nebo prostředí kde se káže?
A ještě jeden pohled. Když chcete někoho zaujmout, přilákat, musíte to co nabízíte nějak odlišit, zvýraznit. A nejlíp nabídnout nějaký bonus a málo námahy, byť s větším vydáním ze své kapsy.

Přesto si nemyslím, že vyšechny ty texty, více či méně duchovní je třeba považovat za blábol. Sama osobně věřím, že mnoho textů a knih bylo napsaáno opravdu díky jakémusi napojení na "duchy" a v dobré víře sepsáno. mě konkrétně velice oslovila kniha A. Kardeca Kniha duchů. Nečetla jsem z této oblasti zatím nic lepšího a obsahově poukazuje na spoustu nebezpečí rádoby napojení a channelingů. ukazuje na rozdílné pojetí jak si představujeme třeba posmrtný život a "poslední soud" my lidé a jak to je "doopravdyů. těžko říct, ale svým obsahem mi přijde natolik zajímavá a a nebombastická, že jí věřím. Stejně tak hezky je napsána kniha Hovory s Bohem. Ačkoli je to dle mého názoru dosti upravené aby se to dobře četlo, obsahuje ta kniha mnoho podnětů k zamyšlení.
Ačkoli čtu všechny ty channelingy a zprávy od andělů a archandělů přepsané na různé weby, tak mnohdy mají některé hodně co do sebe a kupodivu vedou lidi ne k pasivnímu přihlíženía čekání an záchranu, ale k aktivnímu a tvořivému přístupu při tvorbě života.Takže mi je celkem jedno kdo se pod to podepsal ale hodnotím obsah. Jistě, nic nového pod sluncem, ale ono je to potřeba mnohdy opakovat, aby dobrá myšlenka nezapadla. Tím ale nemám na mysli texty "Připravte se, my se vylodíme a zachráníme vás. Hlavně ty, co nejedí maso. a uděláme tady pořádek"atd. To jaksi nee.

Nevím, Naryo, jak definovat ten stabilní základ pro každého duchovně hledajícího. Většina začne heldat duchovno, až když mu nějakým způsobem teče do bot, zjistí, že to co dosud dělal, že je jaksi v rozporu s jeho podstatou. Takže je jako tonoucí co se stébla chytá. Chytá se toho, co je po ruce a čemu podle sebevěří, že jej udrží. Buď zachová rozum a po tom, co zjistí, že už nebezpečí pominulo, tak začne zkoumat čeho se to drží a jestli to vydrží, začne hledat , kudy z bláta ven a zjistí, že cesta nahoru na břeh je asi to nejlepší co může udělat a že se bude muset chytnout občas jinde, někde lézt po svých a tak. A nebo se upne právě na to první záchranné stéblo a z vděčnosti mu zůstane věrný, vezme to dejme tomu jako za boží znamení, vypne mozek a jako dík za záchranu slíbí naprostou věrnost a oddanost tomu záchrannému stéblu. Pak bych viděla dvě skupiny zachráněných. Jedni, kteří se chytnou, rozdýchají a naberou síly a lezou nahoru, po cestě nahoru poznávají různé další možnosti, cestu a tempo vzhůru volí dle svých možností a přesvědčení a pak ti druzí, kteří jako poděkování za záchranu zůstanou na tom prvním stébélku a možná se sami snaží stát se taky takovým stébélkem a zachraňovat druhé.Jakkoli. Ale je zajímavé, že v podstatě jsou spokojení a přesvědčení o správnosti svého počínání všichni A při pohledu na počínání toho druhého si poklepáváme na čelo a hovoříme o zaslepenosti. NAryo, když někdo něčemu věří, je o tom hluboce přesvědčen, jak jej chceš přesvědčit, že z tvého pohledu je to blábol? MYslím, že je málo těch, kteří dokáží "protstranu" nenásilně dovést k zamyšlení, že to můžebýt taky trochu jinak než se mi to jeví. Tím mám na mysli oba dva tábory. Pak se hledají rozpory, rozdílné pohledy a zesiluje se kalibr v přesvědčování se navzájem. Ale těch, kteří nás dokáží zaujmout, abychom se sami a dobrovolně podívali taky na jiné než svoje stanovisko, těch je setsakra málo. Těch, kteří nám ukáží, že prostě jen existuje taky něco jiného, a nenutí tě měnit barvy na tvém drezu, jen tě nějakými otázkami nutí zamyslet se a objevit, že svět je možná trochu jiný než jsme si ho dosud představovali. A že je také lepší hledat ty společné cíle a hlediska, než upozorňovat na ty rozdílné.

Kolik jste kdo dokázal přimět k zamyšlení se nad nějakými otázkami ty, kteří se zabývají třeba možností záchrany lidstava z vesmíru? Kteří čekají na zázrak? A to k zamyšlení takovým způsobem, aby neměli pocit že z nich děláte blbce? Já sama za sebe o nikom takovém vědomě nevím. Možná třeba je někdo, koho jsem přiměla podívat se na svět taky trochu jinak. Ale fakt o něm nevím, vědomá kampaň to nebyla. Znám člověka, který nenásilně dokázal přimět dva Jehovisty k zamyšlení se natolik, aniž jim vyvracel jejich pravdy, že od této víry sami odešli. Před tímhle člověkem smekám.

[Bootlog]

[Bootlog]

[TomasKl]

[Renata]

[TomasKl]

Hm, Renato, já citoval Bootloga a ne tebe.

Ty jsi napsala příklad a proti tomu nic nemám. Neznám ty lidi ani kontext, takže nemám žádný názor na to, jestli odejít pro ně byl přínos nebo naopak chyba ani nevím nic o tom člověku, s nímž se bavili. Použilas to jako příklad a proti tomu nic nenamítám.

Ale Bootlog to naprosto zobecnil.

Si to porovnej - ty napíšeš

[okenko]

Tome, to je věc, o které často přemýšlím. Povídají si dva a opravdu si rozumí? Píší si dva, čtou to, co ten druhý při psaní myslel? Sladění se na společné je asi nejdůležitější v jakékoli diskuzi. Já, jakmile cítím toto rozpojení, začnu se ptát. Možná kvůli ujištění se, že mluvíme o tomtéž. Klasický příklad: jednota - co to pro Tebe znamená, láska - co to pro Tebe znamená atd. atd. atd. Osho kdysi říkal, že slova nás rozpojují...
Sluníčkový den, M.

[Mirek]

TomášKl