Zasvěcení a učení

[TomasKl]

to t-alva

pokud máš tak velké pochybnosti, že sem napíšeš takový dotaz, je docela možné, že Tě budou brzdit aby sis to užil na kurzu (na druhou stranu, pokud by se tam tvoje pochyby rozptýlily bude zážitek o to silnější). Takže já na Tvém místě bych udělal zkoušky a pak by se vidělo. Ale je to samozřejmě Tvoje volba...

[TomasKl]

LW "a Zeto, který z nich jsi ty?"

Milý LW, Zeto je přece Mistr, jako jsme my všichni, jak jsi tady psal. Není to přeci jen trochu moc ironie vůči Mistrovi???

[Lightworker]

[TomasKl]

čtu jen co mne zajímá
a i z toho mi v paměti utkví jen co mne nějak zaujme silně
nevím jak to je a nezdá se mi to nijak, jen mne zajímalo, není-li to příliš mnoho irone vůči Mistrovi, nic víc, nic míň...

[Lightworker]

[zeto]

[Babun]

UŽ ZASE? JAK MALÍ KLUCI.......

[Lightworker]

Zeto

Je to myšlený tak, že všichni jsme Mistři, že všichni máme to vědění uvnitř nás, jen se na něj musíme rozpomenout. Není to zase až tak vzletný, ale co na to říkáš? Logika by v tom mohla být, ne?

Pokud se někdo cítí být pořád jen žákem, pak odevzdává tu svou moc na někoho jiného. Je to samozřejmě pohodlnější být někým veden už jenom proto, že jsme na to byli celý život zvyklý. To je ta nová paradigma tohoto času - jsem Mistrem svého života v každé situaci. Je to o sebepoznání a pak i o vědění, co "já jsem".

[zeto]

Já se pokouším logice vyhýbat.

To co popisuješ mi dává smysl, jen dokud to neprožiju nepochopim.

[TomasKl]

Parafráze starého známého příběhu
"byl jednou jeden klášter, kterému se dařilo stále méně, mniši byli na sebe oškliví, pomlouvali se místo aby meditovali, nikomu už se nechtělo studovat staré texty atd.
Nešťastný představený kláštera vydal se do pouště, kde měl údajně žít moudrý poustevník. Opravdu ho našel a ten, ještě než představený cokoli řekl, povídá "v Tvém klášteře žije v přestrojení Mesiáš. Ale vy jste ho nepoznali a za to jste trestáni úpadkem. Ale on tamn ještě poořád je a tak máte ještě pořád šanci"
Představený se vrátil, zveřejnil co se dověděl. Kdo to může být, přemýšleli všichni, to že je jako ostatní, že se zdá, že má různé chyby, může být součást přestrojení... a každý se ke každému začal chovat jako k Mesiášovi. Atmosféra se úplně změnila a klášter vzkvétal..."

Nejspíš jste to četli (napsané mnohem líp, než to umím já...)

Takže ta vize LW že všichni jsme Mistři je podle mne super a moje otázka byla o tom, jestli se podle toho chová. Byl by stejně ironický jako vůči Zetovi i vůči Budhovi nebo Ježíšovi?

Myslím, že základem vztahu k Mistrovi není fanatické obdivování, ale úcta.

A Zeto Tvůj názor, že jsi žák je podle mne taky super - já myslím, že se tím žádné odpovědnosti nezříkáš, jen vyjadřuješ svou pokoru.

Představte si, že by každý viděl sám v sobě pokorného žáka a v ostatních Mistry a že bychom se podle toho chovali. Třeba všicni muži ke svým manželkám a ony ke svým mužům... všichni dospělí k dětem... politici ke svým voličům a k sobě navzájem... novináři (to už si představuju těžko)... právníci (nepředstavitelné... :o) atd.

[Narya]

T-alvo, svůj příspěvek si psal na konci prosince, jak je teď?:)
Já bych ti poradila jediné "pusť starosti o čištění z hlavy, zaměř se na úspěšné zvládnutí zkoušek, hodně pij, dlabej vitamíny(nejlip v přírodní stravitelné formě), dohlížej na to aby si nejedl těžká, ale naopak přiměřené výživná jídla,pravidelně a taky si dopřávej dostatečný spánek.

To vše ti může pomoci, aby se tělo dostalo do pohody. Reiki je jen další impuls, který směřuje tělo k tomu, aby bylo v pohodě a nejen tělo. Takžě obavy o čištění pust z hlavy, chovej se k sobě hezky, hledej co je ti příjemné a co tě uklidňuje nebo povznáší.

Ostatně první "pravidlo" Reiki "Nebudu se zlobit, nebudu si dělat starosti" je právě o překonávání pochyb jestli člověk dělá něco správně nebo co se vlastně bude dít.
Pointou není to, že musíme věci dělat dokonale. Ale pokaždé když tu samou věc opakujeme, se v jejím provádění zlepšujeme. Je naprosto v pořádku že začátečník tápe. Tohle "pravidlo" ukazuje, že nic není špatně a neměl by se člověk rozptylovat pochybnostma. Věci se dějí a mistrovství dosáhneme postupným opakováním. Měli bychom činnosti věnovat plnou pozornost a nerozptylovat se, nevadí, že to není dokonalé, každým pečlivým opakováním se zlepšujeme a je to tak naprosto v pořádku.

Tak hodně stěstí ve zkouškách. Také s nimi bojuju. A na jaře mě čeká ta zkouška nejzkouškovatější.

[t-alva]