Nečekaní přátelé

[Narya]

Ono je to velmi jednoduché. Jedna věc je zásady a tradice myslivosti, dobré hospodaření, péče o přírodu, i k tomu patří braní si z ní jejích plodů. Viděli jste někdy opravdový myslivecký hon, se vším všudy, seřazení úlovku, vzdaní cti padlým zvířatů, vždyť to je hotový a silně duchovní rituál. Včetně toho, že zvěřina je navíc ještě ne tak časté jídlo, sváteční, hodové, ...

Jenže, pak jsou tu prachy německých turistů, touha po adrenalinu dobrodružství, vyřizování si vlastních účtů, zábava k zabití nudy, pocit všemocnosti, mrtvá zvířata v tom hrají vedlejší roli. Tohle není pro jídlo, to není pro dobré hospodaření v krajině. Už tu nemáme tolik šelem, kdo si myslíte, že bude naprosto přirozeně regulovat stavy zvěře? Už ani pořádný zimy teď nejsou aby vyřadily ty slabší. Takže tu budeme mít plný trpící les, plný trpících úžasných hladových srneček, trpící okousané stromy. Nejde o týrání stromů?

Bohužel tu nejde o to kdo má pravdu, nebo extrémní názor. Souhlasím plně s Ayou, souhlasím plně s Renatou. Tenhle svět není ideální místo, to chce mít hlava a duchovní představy. Tak ale co s tím? Možná z textu cítíte moje vlastní rozladění, tak ale kudy z toho, kde v tom najít tu božskou krásu a duchovnost?

Si tam říkám, že ti staří šivaističtí sadhuové asi moc dobře věděli proč svoji duchovní praxi prováděli na hřbitovech a vůbec se tak jako zabývali méně líbivými věcmi.

A k těm právům, takové spíš rýpnutí, ale platí nám všem. Když má každý právo vyjadřovat své pocity a názory, pak by se nikdo z nás neměl čertit, když ke mě někdo přijde a řekne svůj pocit, že já tu plácám naprosté nesmysly a jako psycholog a Reiki mistr bych měla být vlastně duchovně uplně někde jinde... Kde je duchovnost v tomhle?

Přeju všem poklidné Vánoce:)
Martina

[Lomikamen]

Zdravím Vás,
nemám sem psát rozhovor, jen mám tady dlít,
diskusi nevedu
jen JSEM Tu, mezi VÁMI.

Slova prý mají činy objevit,
tak foukám teď na Všech Vás
duších Vaše rány.
Bolest se nedá jen tak přehlédnout,
ni povznést se nad ni duchovním předpokladem.
bolest je třeba v sobě uzdravit,
nelze ji nechat v sobě ležet ladem.

Co za činem, který odsuzuje nekonkrétno,
tam kde bolest hnisá z konrétních bytí,
tolerance není ústupem a stálým vyvažováním
cizích dějů, tolerance je platformou vědomí
vlastního nevědomí.
Nesloučíš naráz úhly pohledů, tak jak lištičky
honíme se za ocásky, a úhly pohledu se sekají
navzájem - ne, jen děj to je, jen děj.
Podvědomá touha, řízni, řízni můj příteli,
ten vřed je tam už dlouho, napadni mne
čepelí z oceli, to místo ukazuji a je to mojí touhou.

Líbám Vaše rány, by se zahojily.
Řezejte se jemně a vždy v pravou chvíli.
A když pochopíte, že jste vlastně sobě
navzájem si takto zvaně nezvaní
chirurgové bolu co ležel v ústraní,
pak pobudete spolu, u jednoho stolu,
napřed ve jménu operací , a pak už jen oslava
moudrosti boží - hody v jeho jménu - budou Vaší prací.

Brzké oslavy, čisté rány a rychlé celení.
Miluji JSEM - Lomikámen

[Evik]

[Renata]

Víte, myslím že daleko důležitější je fakt, že určitě většina z těch co lezou na rw a píšou nebo si v něm jen čtou a spousta jejich známých, příbuzných se chovají v přírodě ohleduplně, podle svých možností se víc či míň zapojují do různých aktivit spjatých s ochranou životního prostředí, jak umí, jak to cítí a jaké mají možnosti. Tím pádem je těch kteří se chovají ohleduplně a náš společný životní prostor opatrují jak jen můžou, daleko víc, než těch co vidí jen krátkodobé profity, vlastní zájmy. Možná to je blbá útěcha, ale jediná šance jak něco udělat lepší, nebo posunout někam k pozitivu je začít u sebe.Když si předem řeknu, že to stejně nemá cenu, protože nějakej blbec se chová v přrodě jako prase a ve vlastním obýváku má vycídíno a v glancu a vykašlu se na svůj přístup, s tím žře to je stejně na velký kulový, tak zvýším právě počet těch prasat. Protože nic nedělat a sedět a nadávat, to je skoro to samé.

Mějme si svoje názory, važme rychlé soudy ale důležité je, co pro naši přírodu, ať živou nebo neživou děláme a jak se k ní a v ní chováme. Když se navíc naučíme respektovat i to, že občas stojíme v názorové rovině na opačném pólu, tak pak je to přece fajn. Vždyť i my jsme součástí toho všeho kolem.

Přeji všem pisálkům i jen tichým pozorovatelům krásné Vánoce, dobře proudící srdeční čakru i ty další a v novém roce ať to všechno zvládnete co nejlíp. Čáryfukům a čarodějkám, vílám a skřítkům , drakům, andělům v lidském těle co mezi námi chodí , vypadají jako lidi, mnozí patří k našim báječným přátelům a dalším podle toho jak se cítí, pak přeju hodně světla a síly

[saman]

Aya se durdí, jiní ji chlácholí.My sami si vytvoříme vesmír,do kterého se narodíme.I ty Ayo.Třeba v příštím životě se budeš chtít narodit jako velký vojevůdce a kdo je vhodnější než Napoleon.V takových věcech neplatí čas.Můžeš se narodit v budoucnosti nebo minulosti.Pro tebe v nejlépší dobu.To sama jsi se chtěla narodit do toho a toho světa a děje se jen to,co jsme chtěli zažít.A ostatní jsou na tom stejně a jen vyšší moc dala dohromady naše přání a ty která se schodují dala do stejného vesmíru ve stejný čas.Někdo musí zažít násilnou smrt, a je li těch přání tisíce,pak to v reálu nazýváme živelnou katastrofou a nebo je tu válka.A nebo jen já mám zažít násilnou smrt, a proto si jdu najít svého vraha.A někdo jiný v minulém životě strašně moc odsuzoval a nechtěl za žádnou cenu pochopit jednání nějakého zločince a proto si v tomto životě zahraje roli vraha.Koho teď budete soudit.Kdo má právo být soudcem.Ayo vtip je v tom, že ty máš právo se durdit,je to tvoje cesta, ale i ti, kteří by tě odsuzovali a nebo s tebou nesouhlasily, by na konci cesty mněli najít klid na duši,rozhřešení,pochopení,že co Bůh čini dobře činí.Dobře se to říká při pohledu na nádherný západ slunce,ale řekni si to nad rakví svých blízkých.Ale když nedojde ke smíření, k rozhřešení, co Bůh činí dobře činí, zač stál náš život a co jsme se naučili.Hledéjme cestu, pišme co nám vadí a učme se z názorů druhých.Vše co Bůh činí,dobře činí.Naše svobodná vůle je ve vytvoření vesmíru do kterého se máme narodit, ale zde už platí pevná pravidla-Šaman

[Annaka]

Aya se odhlásila, už sem jasně nechce chodit.

Byla nováček a tvrdá slova byla na ní příliš tvrdá.

Rozdávala tady sebe a svojí lásku a vše, co znala.

Kde je hodně světla je i hodně stínu...
pozor, POZOR na ten stín,lidi!

Jinak, krásné vánoční svátky všem a
nechť jsou všechny bytosti šťastné.

[Damao]

To je ale opravdu škoda, že se nechala takhle odradit. Mezi lidmi je to mnohem těžší než mezi zvířaty. Narodili jsme se ovšem právě sem a to má - jak jsem přesvědčen - nějaký účel.
Třeba se někdy po čase vrátí. Možná...

[Draka]

Ahoj všem,

nejprve vám přeji klidné a pokojné sváteční dny, plné lásky, odpočinku a dobré vůle.

Nějak se příspěvky na zpočátku pokojné téma ubraly jiným směrem, ale tak to prostě v životě chodí, z toho nejlepšího úmyslu a záměru může rázem být pěkně živo. Mně tato diskuze připomněla příhodu z minulého týdne.

Taky to měla být poklidná procházka po ránu přírodou, stokrát jsme tou cestou prošli a nikdy se nic zvláštního nestalo, kolem v čerstvě napadaném sněhu se krčily chalupy rozházené po údolí, všude klid a mír, takřka sváteční. Najednou se od cesty odpojovala cestička vyšlapaná do svahu mezi husté stromy, nevím jestli to byla zvědavost, ale chtěli jsme se podívat kam ty stopy vedou, horní cesta je od této spodní vzdálená sotva sto metrů, co by tak mezi nimi mohlo v křoví být zajímavého, že tam směřovaly šlápoty. Po pár metrech se před námi otevřela mýtinka, ve spodní části byla bouda stlučená z prken a celtoviny se střílnou a jednou židlí uvnitř, kolem ve sněhu spousty krve, krvavá cestička vedla ještě kousek do svahu, tam byla nasypaná hromada jablek, kolem veliké množství stop od zvěře a také otisk srny ve sněhu a tratoliště, jak jí kdosi číhající předchozí večer v boudě střelil. Svědectví ve sněhu bylo víc než výmluvné, zřejmě dílo pytláka, kousek od obydlené části údolí, chytře schované místo v podrostu.

V pondělí jsem poslala mailík na příslušnou obec, aby upozornili na toto místo myslivce, samozřejmě se ozvala městská policie a ta mi vysvětlila, že na tohle nemají lidi a pravomoce, že to trestný čin a že policie má jiné závažnější věci na práci a v podstatě mi bylo naznačeno, ať to nechám být. Slíbili, že myslivce upozorní, ale moc tomu nevěřím. Chtěla jsem pomoci a teď to vypadá, že o to vlastně není zájem, že tím obtěžuju a přidělávám někomu práci.

Nemám z toho dobrý pocit, nevím proč jsme to měli vidět a nevím jestli bylo moudré to nahlásit, odhalit svou identitu a vydat se tak všanc. Bojovat proti zlu, věnovat mu svou energii, dlouho jsem zvažovala, nakonec jsem se rozhodla, že předám informace a tím jak se hezky říká splním svou občanskou povinnost. Uvidím, co se bude dít dál, ale má víra v "pomahače a chrániče" je zase o kousek menší. Zítra se opět vracíme z města do hor, nu snad mne nečeká osud té nebohé srny

Nu, tolik můj zcela čerstvý zážitek a příspěvek na téma nečekaní přátelé, uvidím co nečekaného mi ještě přinese. Když to dobře dopadne, tak nic

Vám všem přeji v novém roce pevné zdraví (na to máme fígle ), štěstí (nejen ve hře) a (klidně i sebe)lásku.

Draka

[saman]

Ahoj darku.V Osho tarotových kartách je jedna a jmenuje se blázen.Stojí na propastí, na sobě má oblečenou vestu ve všech čtařech barvách jako symbol sjednocení,v ruce bílou květinu jako symbol nevinnosti, nad sebou celý vesmír a jednou nohou již vykročil do propasti a usmívá se a dívá se v zhůru a do dály.Jen tak zběžně popis situace.Ale důležitý je, že on prostě důvěřuje.Ať udělá cokoliv,tak nic neotřese jeho důvěrou.Je jako blázen, ale jen pro nás.On už ví a věří.A je mu přáno.Už žije ještě na zemi ale již v jiné dimenzi.Jde a pomůže lidem a oni toho zneužijí.On jde podruhé a lidé toho zneužijí.On jde potřetí a pomůže.Nic ho nemůže otřást v jeho víře.JE BLÁZEN A NEBO SE NOBOJÍ SNÍT SVŮJ SEN A PROŽÍVAT HO.Taky bych chtěl prožívat svůj sen.I když mí známí mi už taky říkají že jsem blázen.A je to pro mne poklona.Být normální,tak vypadám jak ten pytlák.Brr.Raději budu blázen.Šaman