Sem neschopná

[doa]

Tak jsem chtěla něco udělat se svým životem. Nechala jsem si udělat iniciaci do prvního stupně a teď bych se měla začít snažit... jenže problém je, že nevím, co bych vlastně měla dělat - asi jsem na té iniciaci byla trochu mimo, něco jsem nepochopila a nezeptala jsem se...

a zadruhý těch 5 pravidel se mi nedaří dodržovat - například se rychle rozčílim kvůli blbostem a jak udělám 3 kroky si uvědomím, že sem zase něco zbabrala!

Jenže to jako když je na nás někdo hnusnej musíme být na něj milý???

No auž jsou to skoro 2 měsíce, co mám reiki, ale že by se něco v mém životě něják zásadně změnilo.... nebo se začalo měnit...

No řeknu to takhle... celý ty dva měsíce jsem dělala stejný chyby jako před tou iniciací...a teď vážně pochybuju, nevím co dělat.... co když uděláte chybu a pak si to hned uvědomíte, ale už to nejde vrátit

No a před 10 minutama jsem se zase pohádala s mámou kvůli blbosti... už 7 let se zavírám v pokoji, místo abych večery trávila s rodinou - byly nějáký problémy... mámě to vadí, furt nadává, že tam s nima nechci být dole... jenže mě to je na jednu stranu líto a na druhou stranu se tam cítím blbě.

Teď o vánocích jsem myslela, že jí udělám radost a budu víc s nima... před chvílí přijeli z návštěvy, kde byli celej den a tak jsem se sebrala a šla domů a vesele:
"ahoj "
máma: "no ahoj "
-
Máma: "Tos aspoň nemohla vyndat to nádobí z myčky?!!"

Tak jsem se začali dohadovat... no a skončilo to tím, že sem nasraně odešla, že zase první co slyším a vidím je nasranej otrávenej ksicht a výčitky! Ještě mi vyčetla, že to nádobí musela do mičky dávat sama i včera večer... přitom kdyby kvákla, tak sem to mohla udělat já a normálně během roku to i dělám...

No mohlo mě to napadnout to uznávám ---- ale asi nejsem tak inteligentní jako ona abych si na všechno vzpoměla a ten tón, jakým mi to vždycky řekne a ještě mezi dveřma mě s*r* - takže se pohádáme a já zase smrdím tady ve svým pokoji u počítače a je mi mizerně a smutno ještě víc než když bych celej den nepotkala ani nohu!!! Jako teď se mi chce fakt brečet!!

A ještě mi pak řekla:
máma: "no a co jsi chtěla???"
Já:"nic! chtěla jsem tu být chvíli s vámi, ale když sem stčím rypák, tak hned mi všechno vyčítáš, takže zase jdu"
Matka: "jo, tak běž!!"

Nasraně odcházím...

No tak mi řekněte co mám dělat!! A co teda dělám blbě nebo co bych jako podle pravidel reiki měla v tuhle chvíli udělat...!

Jako celej život mi furt jenom něco vyčítá...!! a já jí mám sice raáda, ale jsem radši, když s ní nejsem, stačí mi jí vidět 2 minuty denně a už to mi někdy přijde jako dost a přitom je mi to pak líto... no a vím, že to bude znít hrozně, ale představa, jak se s ní třeba objímám, se mi hnusí!! je mi už jen smutno z toho, že mám tenhle pocit.... no tak teď už fakt brečím, už si nemůžu pomoct...

[Mirek]

Doo, tak ty slzičky klidně pus´t ať tečou...
Co se týká Reiki, nepřemýšlej o tom a jen Reiki přijímej. Pravidla jsou sice hezká věc, ale první a nejdůležitější pravidlo je to, aby ti bylo dobře u srdíčka. Alespoň z toho, co děláš. Přijímej Reiki a pak se pokaždé pochval za ty situace, kdy jsi byla se svým jednáním spokojená. Takže na to jdeš z druhé strany: netlačit na sebe ale chválit se. Za čas uvidíš, že tě začínají chválit i ostatní.
Netrap se tí, že se ti neco nepovedlo, pochval se za to, co se ti povedlo. To je ten správný konec k rozmotání Tvého klubíčka. Píšeš jak máš být milá na lidi, co tě štvou: dobrý dotaz. Pamatuj si, že správný rádc eje tvoje srdíčko. Pokud tě někdo štve, zůstaň k němu slušná, pak uvidíš jak se situace vyvine. Někdy je to tuhý nevyletět a nesdělit své názory hovorovou češtinou, ale sptojí to za to. Někdo se chytne hned a někdo potřebuje nějakou dobu hájení.

Kurzem R1 jsi dostala nástroj, možnost. Ale ten se projeví až poté, co ho budeš používat. Sám kurz moc neznamená. Ze začátku ho zkoušej hlavně na sebe.

Měj se a budeš-li chtít tak napiš.

Mirek

[doa]

Děkuji za milou radu, potěšila mě a snad jsme ji i pochopila =)

No a tak mám teď "nástroj" a možná bych potřebovala sirově vysvětlit, jak s tím pracovat... meditovat? jak meditovat? Nebo něco...


Co jste třeba dělali vy - jak jste začínali?

mám kamarádku ta už má dvojku ale říkala že kromě toho, že když má nějáký zdravotní problém. že si dává reiki, tak nic jinýho nedělá... tak je to trochu zvkáštní, že ji to tak satčí...

Tak mě napadá, nechce te mu tu popsat nějáký vaše začáteční úspěchy? třeba i úúúúplně malicherný, ale prostě třeba co jste začali dělat a co se pak změnilo a tak prostě bych asi potřebovala slyšet i rady ze života než jen nějáký zásady:)

Ale dík za každý názor, radu, tip

[Dagmary]

Co tě to napadlo?Mirek to napsal perfektně,není co dodat.Snad jenom tohle:Když jdeš na kurs,nebo si o Reiki přečteš nějakou knížku,všechno prostupuje pozitivismem,láskou ke všemu,vděčností - a zásadami.Moc bys chtěla být taky taková,pozitivní,zářící - a ono to dopadne jinak,všední život sám o soběpotřebuje pořádnou dávku "blbuvzdornosti"(tím nemyslím rodiče,ale obecně) a ty se v tom pak plácáš a připadáš si takhle malinká,protože to nezvládáš a máš dojem,že jsi odpovědná za vše už jenom proto,že máš Reiki.Když zásady,tak ještě jednu:Nezlob se na sebe.A jestli chceš dodržovat nějaká pravidla,tak si něco vyber,nějakou pěknou větu a zkus si jí v duchu mechanicky opakovat.Ono to půjde,časem.Ale nebude to fungovat pořád a kdykoliv,od toho je život,aby nám připravoval nejrůznější překážky a nemysli si,že je nezvládáš jen kvůli tomu,že na někoho vyletíš,neplníš s úsměvem požadavky druhých,nebo nechceš s někým nepřetržitě trávit čas.Prostě buď v klidu,vztah s rodiči se časem úplně srovná a ani oni se nebudou zlobit kvůli tomu,že ses zavírala do pokoje a nesmejčila byt (protože mám takové tušení,že kdybys to nádobí vyndala,dostala bys vynadáno za něco jiného).Víš,že je to taky věkem?A ta chyba je zrovna tak i v rodičích?Ale to bych se rozepsala o něčem trošku jiném.Tak nebuď smutná,jsi hodná holka,poslouchej srdíčko a to stačí.Myslím,že žádný zvláštní meditace zapotřebí nejsou a časem si na nějaké přijdeš sama.Alespoň takhle to probíhalo u mě.Taky jsem se snažila - a ono nic.Pak jsem si na něco přišla,večer před usnutím,ale nemělo to nic společného s opakováním nějakých pravidel,a používám to jen,když mám náladu.Ta "nálada" je vlastně to,co mi řekne intuice,neboli srdce.Taky jsou různé způsoby všelijakých ochran a žádostí o vyřešení situace.Občas to zkusím,prostě poprosím,a hned se dozvím,jestli to půjde,nebo ne.Odpověď je zase intuitivní.Ale asi univerzální rada neexistuje,musí se zkoušet a nějaký čas to trvá.Ale to nevadí,Reiki máš a ono to půjde.Ahoj,Dagmary

[Mirek]

Doo, když si prolezeš ReikiWeb (a hlavně ten starý, co už je jen ke čtení (www2.reiki-cz.com), tak tam najdeš odpovědi na to co se ptáš a otevřou se otázky další.

Máš-li důvěru v člověka, který vedl tv§j kurz R1, pozeptej se ho.
Jestli se ti chce, napiš alespoň přibližně odkud jsi a možná se tady najde někdo zkušenější ze stejného místa.

ptáš se, jak to bylo?
Po absolvováni RI nastoupil spasitelský syndrom a hlavní problém byl (z tehdejšího pohledu) v tom, kde seženu lidi které budu moct Reikovat. Až časem došlo, že ten první v řadě jsem já sám.

Prostě si sedni, zklidni se, počkej až myšlenky dovíří a požádej o Reiki.
Dej si ruce na to místo na těle kam tě napadne a sleduj co se děje. Možná budeš v klidu, možná se poženou myšlenky... obojí je v pořádku. Pokud se myšlenky poženou, tak to ber tak, že jsi na filmovém představení a sleduješ ho.
Zkus si všimnout, jestli necítíš něco na rukou, na dlaních. Pokud ano, tak počkej až ten pocit odezní a pak poděkuj za Reiki a zůstaň v klidu sedět.

Chceš-li postupovat systematicky, pak si dávej Reiki postupně do celého těla. V ose páteře máme na těle několik důležitých energetických center - čaker. Čakry jsou místa, kde naše tělo mění energie s okolím.
Začni od první čakry (to je ta dole) a dávej si do ní Reiki (dej ruce na čakru nebo je drž kousek od ní, jak ti to vyhovuje). Počkej až Reiki přestane proudit (až se změní pocity v dlaních i v místě které přijímá) a posuň ruce o kosek výš. A celé zopakuj. Tak postupuj tak dlouho až se dostaneš k obličeji. I ten si zaslouží Reiki, tak mu ji dopřej a pak za ni poděkuj.

Počítej s tím,že tohle může trvat tak hodinku, hodinku a půl. Důležité je, abys ruce nechala tam kde jsou dokud Reiki teče. Když ti do toho něco vlítne (třeba návštěva), tak nevěš hlavu, příště se to povede celé:).

A ještě rada: nespěchej s hledáním toho, jak se právě dodaná Reiki projevila. Někdy je účinek znatelný ihned, jindy je to pomalejší.

Dobré je taky trochu si srovnat, uhladit auru(aura je energetická obal hmotného těla, pro první přiblížení).
Požádej o Reiki, stoupni si a ruce dej nad hlavu.
Řekni si, že harmonizuješ své čakry a pak pomalu sjížděj rukama podél těla (levá tlapka podél levé strany, pravá podél pravé strany) až dolů.
Podjeď pod špičkama nohou, ruce překřiž a jeď s nima podél těla nahoru (levá ruka podél pravé části těla, pravá podlé levé).
Nad hlavou se ruce minou a zase jedou pomalu dolů (levá podél levé části těla...).
Když dojedeš dolů. tak dej ruce na zem a představ si, že se energie z tvůch dlaní a z nohou spojuje se Zemí. Chvilku počkej a pak vstaň a poděkuj za Reiki.

Ruka jede podél těla = ruka je kousek od těla tak 5 - 10 cm, jak ti to vyjde. Tady se nehraje na centimenry ale jde o záměr.

[Renata]

No, líp bych to Mirku nenapsala
Milá Doo, k tomu dodám jen to, že vždycky je všechno zrovna tak jak má být, i když se nám to nelíbí.
A to že ti nejdou dodržovat ta pravidla, z toho si dělej houbelec. Vtip je i v tom, že si uvědomíš-"No jo, já se zas nechala vytočit" nebo se budeš trápit kvůli jiným věcem. Už jen to že si to uvědomíš, je první krok. Až bude ten správnej čas, tak ti dojde třeba to, že ti vaděj pořád stejný věci.
A jestli si myslíš, že my, v tvých očích možná pokročilí reikisti jsme za vodou a v pohodě, tak to teda neeeeeeeeeee
I když jsme na sobě zamakali hodně, takže třeba problémy tvýho druhu už nás nepálí, tak nás testují jiný. Ale je nám to stejně nepříjemný.
Víš co je lidí, který mají v nepořádku svoje vztahy s rodiči? A nejsou to náctiletý nebo čerstvě cetiletý lidi ? Jestli tě to uklidní, tak dcery, pokud mají kolem 18. roku rozepře s mámou a to dokonce i takový, že se nemůžou ani cejtit, dcery mají pocit že ať dělaj co dělaj, mámě to není vhod, tak pak je to úplně v pořádku, tak jak to má bejt. Protože pak dcera objeví, že je už dospělá ženská, že si leccos dokáže zařídit sama i bez mámy a začne se to zklidňovat. Prostě musí přijít to vzbouření proti rodiči, kterej se tváří jako mistr světa(to si my rodiče holt dost často myslíme, že máme patent na rozum a přitom sami jsem vůbec neměli rádi, když nám do života někdo kafral a kafrá). Syn musí takhle v sobě udusat tátu (proto si v těchto divokých letech nerozuměj velice často synové s otci a dcery mají to samé s matkami). Pak se to uklidní a většinou člověk pak chtěnechtě zjistí, že ve třiceti se nějak dost podobá svým rodičům a notabene ještě ke všemu dělá to, co se mu na nich vůbec nelíbilo:). Horší to mají ty vzorný děti, který si netroufnou oponovat, patří k těm "hodným", bezproblémovým. Protože jednou to vzbouření prostě přijde. A když přijde dýl než přijít má, třeba v 25 a dýl, tak to trvá taky dýl a je to horší. Spousty let se třeba děti s dříve pohodovými rodiči nestýkají, nepřijedou s vnoučaty a pod. A to je pak problém.
Možná ti napoví to, jaký má vztah tvoje maminka se svou matkou, tedy tvou babičkou. jak se vůči ní cítí. Jestli před babičkou stojí v pozoru nebo jako sebejistá ženská. Možná, že když tvoje maminka byla v tvým věku, že byla nemlich to samý, že o co si babička neřekla, to nebylo. A nebo maminka patří k těm, který si myslej že nejlíp si všechno udělá sama, nebo že nechce někoho obtěžovat a tak nikdo nebyl zvyklej jí pomáhat. A když toho je na ni moc, má starosti, nebo se jí toho sejde dost, do toho třeba i nějaká ta hádka s jinejma lidma, tak najednou čeká, že skorodospělý dceři nebo dospělý dceři-dojde, že tohle a tohle může udělat aniž by jí něco řekla. A dcera nechápe, protože ji nikdo nepožádal,dřív to nikdo po ní nechtěl ,tak co drahá máti vyšiluješ, ty toho naděláš.
Tohle si každá ženská objeví, až když má svoje vlastní děti. pak pochopí svoje rodiče. Dřív ne.
Takže klídek, ber to s rezervou. Máma je jen člověka taky není splachovací. Člověk má kolikrát tendenci vidět jen ty svý bolístky a křivdy, nechce vidět, že ty druhý lidi jsou na tom stejně.Ani oni nezvládají vždycky všechno vyřešit tak jak by to bylo nejlepší ale věř, že v ten daný moment to řeší jak umí nejlíp. Stejně jako ty.

[Lev]

Napíšu svou oblíbenou větu:
Bombarduj otázkami svého mistra.

Nic si nedělej z toho, že z kurzu si moc nepamatuješ. Je to celkem běžné.
Tady je výtah z "manuálu":

Žádná pravidla nemají smysl, budeme-li se jimi řídit jen z povinnosti. Nejdůležitější je se snažit o to, abyste tato pravidla žili celým svým životem. Pokud se o to budete snažit jen z povinnosti, bude to pro Vás těžká práce, která Vás bude vyčerpávat. Pokud se ale budete snažit žít tato pravidla ze srdce a plně je integrovat do svého života, bude to pro Vás krásná hra, která Vám přinese mnoho potěšení a krásných zážitků. Dojde ke zlepšení Vaší komunikace s okolním světem a budete nositeli světla, které od Vás bude odhánět problémy a vy budete mít možnost prožívat svůj život lépe a krásněji. Práce s těmito principy je práce náročná a to nejen časově, proto se na sebe nezlobte, když Vám to nepůjde hned všechno. Je téměř nemožné vypořádat se a integrovat tato pravidla do svého života v krátkém časovém období (krátké časové období = jeden lidský život). Proto si dopřejte dost času na tuto integraci a nedělejte si více starostí než je nutné. V tomto případě použijte pravidlo "Dnes zapomenu na všechna svá trápení a nebudu si dělat starosti ".

Málokdo na sobě pozná velké změny hned po kurzu, takže záleží na tom, kolik z těchto zásad sis osvojila v minulých životech. Pro pochopení vztahů v rodině i jinde můžu doporučit knihu Celestýnské proroctví. Mají ji téměř všude.

To co psala Renata je svatá pravda. Dokud jsme na Zemi, máme každý spoustu práce sami na sobě. Čím jsme "dál", tím je toho víc. Ale není kam pospíchat. Když se moc pospíchá, většinou něco přehlédneme a musíme se k tomu "vrátit".

[doa]

Nebudu se teď moc už rozepisovat, jen Vám všem chci poděkovat za reakce - myslím, že to všechno chápu a zatím asi nemám další otázky. A musím říct, ž je mi teď líp o dost - taky včera jsem to psala bezprostředně po tý hádce, teď už jsem zase calm, ale radu jsem potřebovala tak jako tak, takžé moooooooooc dík

Vaše rady a názory si beru k srdci



Jinak přeji veselý Silvestr a šťastný nový rok 2007

[samanka]

Doa: je dobrý si přečíst knihy: Už se zase opakuju ale zatím mě nejvíc přesvědčil Walter Lubeck, který je srozumitelný a čitelný i pro začátečníka.
Hlavně zasvěcení není mávnutí kouzelného proutku, který změní život v růžovou zahradu a nás ve všemilující a zachraňující andílky. O tom to není. Ale to už ti napsali ti všichni přede mnou.
A největší neuspěchy? Když jsem se začala vrhat v začátečnickém spasitelském komplexu na celou rodinu, že je musím vyléčit a oni si mysleli že jsem se naprosto zbláznila. Někteří z nich si žádají občas reiki až teď po letech. Jiní to neberou dodnes.
A druhý? Když jsem se nechala zblbnout a před jistým kolektivem lidí dělala nejchytřejšího reikistu na světě, odborníka co mu ledva oschnul papír z jedničky. Co já tam musela plácat za blbosti! Dlouho jsem se pak za to styděla.
šamanka

[Lightworker]

Milá Doa,
líbíš se mi a jseš opravdovým přínosem tohoto fóra

Renato pěkně jsi se rozepsala, je vidět zkušenost

Mirku pěkný!!

[TomasKl]

Doa
prd jsi neschopná, naopak máš evidentně talent popsat jak se cítíš a docela pronikavou sebereflexi. Což jsou velké dary, ale někdy je trochu těžké je vlastnit.
Rada - dávej R sobě. Často. I když se Ti nebude chtít a budeš mít pocit, že to nejde.
Držím Ti pěsti