Knížka, která mě v poslední době oslovila

[Damao]

No, jo, to jsi mě úplně vystihl, Mirku. Dobré zrcadlo Jen škoda, že mě zas až tak dobře neznáš, protože bys určitě napsal ještě o mých dalších špatných vlastnostech.

[sunnyi]

"No, jo, to jsi mě úplně vystihl, Mirku. Embarassed Dobré zrcadlo Jen škoda, že mě zas až tak dobře neznáš, protože bys určitě napsal ještě o mých dalších špatných vlastnostech."


Hm, ono je pohodlné svádět všechno na zrcadlo, Damao. Ono existuje i něco jako schopnost rozlišovat. Jestliže učitel napomene žáka za pubescentní chování, tak to ještě neznamená, že takový je i on sám.

Chápu, že se Ti moje výtka nelíbí. Přitom jsem Ti neřekl v podstatě nic jiného, než to, co Ty tvrdíš o druhých, kteří nezapadají do Tvojí šablony, do Tvého vidění světa. Kdo chce, tak to tady z Tvých příspěvků dlouhodobě vidí.

Mirek

[okenko]

Pro mě je jednodušší vyjádřit co chci, co si přeju než to, co se mi nelíbí.

[sunnyi]

okénko:

"Pro mě je jednodušší vyjádřit co chci, co si přeju než to, co se mi nelíbí."

Já bych si přál, abychom si tady všichni navzájem naslouchali. Aby, když někdo řekne, že má takovou a takovou zkušenost, aby to druhý hned neshazoval, s tím, že je to ujeté, k ničemu nebo jen pro dobrý pocit ega a podobně. Abychom připustili, že život je natolik veliký, že nikdo z nás nemůže vědět všechno. Že každému z nás je určeno jiné prožívání, odkrývána jiná tajemství. Prostě, abychom měli pokoru před velikostí Stvoření a respekt k prožívání druhých.

Mirek

[okenko]

Amen.

[Renata]

sunnyi:

[sunnyi]

Díky Renato,

já už jsem nad tím přemýšlel. A napadá mě téma. Napadlo mě už kdysi dřív, ale potom jsem na to zapomněl. Tak se mi to zase připomíná. Tím nechci říct, že s Damaovým postojem souhlasím. Na druhé straně:

Damao,

vím, že jsi v jádru velice laskavý a vstřícný člověk. Že máš obdivuhodné znalosti a zkušenosti. A že to myslíš dobře. Že jsi poctivý a že to, co děláš, děláš podle svého nejlepšího svědomí. Bližší cestu k sobě asi nikdy nenajdeme, každý se na život díváme z úplně jiné perspektivy, naše životní zkušenost je zcela jiná. Přesto chci, abys věděl, že si Tě upřímně vážím. I když navenek to tak nevypadá. I přes ta tvrdá slova.

Mirek

[Damao]

Podívej, Mirku, to, že se na mnoho věcí díváme z opačného hlediska neznamená, že bychom k sobě nemohli být laskaví. Není to přece důvod k tomu, abychom jeden druhého "mistrovali" a přesvědčovali - prostě máme na život jiný pohled. Důvěřuji Ti a Tvé pravdivosti. Přijal jsem, že Ty to "máš" tak a já zase jinak. Tím, že vyjadřuji své mínění a názory nemohu přece nikomu škodit, jestliže on má svoji pravdu.
Jsou dvě pravdy proti sobě, to je myslím v pořádku. Obě mají svoji hodnotu.
Nakonec se někde určitě sejdeme, budeme-li mít zájem.

[sunnyi]

Dík Damao. Řekl bych, že nemá smysl to dále rozebírat. Snad se jednou pochopíme.

Mirek

[lilaa]

Dostala jsem tip na prý velmi dobrou knížku, bohužel, na internetu jsem zatím nenašla obchod, který by ji v současné době prodával. Je od E. Berneho - Jak si lidé hrají. Našla jsem zajímavý úryvek:

Jsou autoři, psychologové a sociologové, kteří akcentují "model rodiny" a dovozují z toho, že jedinci hledají podvědomě takový vztah, který jako děti modelově poznali ve své rodině a ještě do toho pletou pohlaví. Odvažují se tvrdit, že dcera hledá partnera podobného svému otci a syn manželku co nejvíce naplňující ideál jeho matky.

Jsem přesvědčen o jisté naivnosti této teorie. Ne proto, že ne každá rodina je úplná, ne proto, že ne každá disponuje kluky a holkami, ale proto, že v rodině dominantního otce běžně vyrůstají dominantní dcery a submisivní synové. Prosím neplést s praktikami SM, ty zdaleka nejsou o dominanci nebo submisivitě, byť se to často takto prezentuje. Ani v rodině se samými syny nebo dcerami nemusí být všichni dominantní nebo podřizující se, natož aby museli být zaměřeni S nebo M.

Hezky o tom psal, již dávno tomu, švédský expert s iniciály E. B., Eric Berne (Jak si lidé hrají). Ten dělí populaci na tři základní typy, zjednodušeně řečeno: dítě, rodič, dospělý. Dítě v partnerském vztahu potřebuje otce (matku). Občas si postaví hlavu, zlobí, ale z rukou otce (matky) také přijme "trest", protože ví, že k rodiči se může vždy z důvěrou obrátit pro odpuštění, pohlazení, ví bezpečně, že se na něj může spolehnout, že ho mamka (taťka) nikdy nenechá na holičkách, že v situacích, kdy si neví rady (což bývá často) za něj rozhodne nebo mu poradí. Dospělých je relativně velmi málo a nehledají za partnera dítě ani rodiče. Je jim dobře jenom s jiným dospělým. "Rodič" k sobě hledá "dítě", protože dospělý ho nechce (on jeho také ne) a s partnerem téhož založení by se neustále a tvrdě sekal o svoji pravdu (pozici). Dvě "děti" by to samy spolu nikam nedotáhly, v lepším případě k pláči, v horším do hospody a v nejhorším k závislosti na drogách.

Četl jste někdo tuto knihu? Dá se někde koupit?

[Evik]

Já koncem týdne jedu shánět knížku Moc přítomného okamžiku, tak mě huba neupadne, když se pozeptám i po té tvojí. Kdybych jí objevila, tak bych ti jí koupila a poslala poštou, jestli máš zájem...? Jinak tu knihu neznám, ale teorie z úryvku jsou zajímavé.

[zdenkaabc]

Moc přítomného okamžiku jsem objevila na http://shop.stesticko.cz/inshop/

Tak pokud neseženeš v kamenném obchodě, tak zkus toto internetové knihkupectví. V Almanu a knihkupectví Hledající je kniha momentálně rozebrána

[rendyy]

Bhagat - Esence...

http://www.maitrea.cz/?text_content=clanek&clanekID=161

[okenko]

Rendyy, mohla bych si od Tebe Bhagata půjčit? Míša.

[blankas]