Afirmace v tomto znění mě nenapadla. Zkoušel jsem něco jako: Jsem prost všech závislostí. Musím říct, že ráno chuť nebyla, ale to se zlomilo příchodem do práce. )
Moc děkuju, vyzkouším..
Nevíte třeba někdo o nějakém odvykacím kurzu?
Jako dítě jsem byl pasivním kuřákem díky mojí mamince, první cigaretu jsem si dal tak nějak ve 14 a je mi 25. Už tak 8 let držím 20 denně.
Jednou jsem to vydržel i týden, ale bolelo to.
První pokus byl asi před 7 lety - neúspěšný. ,,Chtěla " jsem přestat, ale ve skrytu duše jsem si nedovedla představit, že už si v životě nezapálím, ani na smrtelný posteli ne. S tou myšlenkou jsem se nemohla vyrovnat. Po roce nekouření a šílenýho hladu jsem přibnrala 20 !!!! kilo a chtěla jsem umřít. Nakonec jsem si místo toho zapálila a byla jsem happy, kila zmizela kouřením.
Teď nekouřím skoro rok, ale já v í m , že už nezačnu. Asi 7 kilo jsem sice přibrala, ale s tím jsem počítala a pomalu se jich zbavuju.
Takže chtít a vědět že chci přestat, to je asi první, co by sis měl v hlavě srovnat. Ale můj pocit je ten, že to srovnané máš, protože s tou myšlenkou přestat s cigaretami se zaobíráš co tě ,,znám".
1. Mít to srovnané v hlavě ( smířit se s tou představou si nezapálit)
2. Motivace ( je jedno jaká je motivace ať zdravotní, nebo finanční či jiná)
3. Určit si datum (tzn. že jsem připravená od soboty si nezapálit. Mě do toho přišla nějaká oslava, tak jsem to vědomě o 1 den posunula, ale ne o víc. I když oslava ještě trvala, už jsem si nezapálila. Byla jsem důsledná. A smířená.
Jestli budeš chtít, abych pokračovala, tak budu. Když nebudeš chtít, tak dej vědět. Je toho totiž dost, co jsem musela překopat. Tak abych nepsala zbytečně.
1) Motivace-rozhodnout se na úrovni vědomí, že opravdu chceš přestat kouřit a jasně si to dát za cíl. Nesmí tam být někde na pozadí myšlenka, že je to kvůli někomu,něčemu a že tobě je kouření mooc příjemné. Prostě je nutné udělat a cítit to rozhodnutí sám za sebe.
2) Přesvědčit své podvědomí, že to fakt myslíš doopravdy.
3) Je dobré mít po ruce nikotin.náhražku/náplast, žvýkačka/ jako případnou podporu proti abstťáku. Mám dojem že zdravotní pojišťovny podporují odvykání kouření, podívej se na jejich web, podpora odborníka je další plus.
Moje osobní zkušenost:
Teprve když jsem se vážně naštvala sama na sebe, jaký jsem otrok cigaret, že si kontroluju dopředu, zda se tam, kam jdu, "může kouřit" a když mi to začalo vadit mě osobně, tak jsem se rozhodla, že chci přestat být závislá.
Svému podvědomí jsem to sdělovala afirmací - technikou sankalpa(40 dní). Vyggogli si to, jestli ji neznáš a zajímá tě to. Já tehdy neznala reiki, proto jsem reiki-mentální symbol na odvykání nepoužila, osobně si myslím, že podstata fungování je stejná.
Jako podporu jsem si v prvních 4 týdnech občas vzala nikotin.žvýkačku-to když jsem cítila nesoustředěnost, pobolívání hlavy, abst.příznaky však po měsíci odezněly. Nekouřím 12 let a závislák jsem byla pěkný
Kamarádky zkušenost:
Kdysi chodila s jehličkou(akupunktura) v uchu - kouření omezila, ale vůbec nepřestala.
Pak byla zde v Praze u toho známého Rusa, co přeprogramovává, ale ji přeprogramoval jen na týden, pak se postupně ke kouření vrátila.
Před 2 roky začala mluvit o tom, že chce přestat kouřit, ale že jí to zatím nejde, ale že ví, že k tomu dojde (vyprávěla mi to, a zapalovala si jednu za druhou). Svoji závislost na cigaretách si začala v meditacích rozpouštět. Reiki ona nepoužívá.
Také jí to trvalo pár měsíců, už nevím přesně jak dlouho, na rozdíl ode mě však neměla vůbec žádný absťák, podařilo se jí její závislost vyčistit na duchovní úrovni takže fyzické tělo necítilo žádnou obtíž.
Dnes nekouří asi 3/4 roku a je jasné, že vydrží.
líbí se mi, že to bereš s úsměvem. Já to taky tak brala. Vím, že to dokážeš. Možná to ještě nevíš ani ty, ale já to prostě vím!!!
Budu to prokládat tím mým prvním neúspěšným pokusem, protože z toho se taky leccos dozvíš. Tak před těmi 7 lety jsem to s úsměvem rozhodně nebrala . Já jsem se tak šíleně litovala, jakej jsem chudák, že přestávám kouřit, že bych nad sebou brečela. A co už mi na tom světě ještě zbyde, když si nebudu moct zapálit. Vidíš ? Když si nebudu moct zapálit.....to jsem brala, jako kdyby mi to zakazoval někdo jiný a ne j á sama. Musíš si uvědomit, že to je tvoje vůle. Děláš to kvůli sobě. Když tím uděláš radost někomu dalšímu, tím líp.
Jenomže tak jsem to tenkrát nevnímala. Hele, dneska s psaním končím, můžeš o tom dumat . Ráno moudřejší večera.
Ahoj Františku,
Kouření je závislost, tak zkus dávat reiki na "závislost" celkově. Ono když přestaneš kouřit, závislost tu zůstane, jen se přesune jinam (někdo začne víc jíst - tím pádem pak přibírá - a odsud to známé - přestal jsem kouřit, ale přibral jsem).
Taky cigareta je taková "kouřová clona", něco, co nechceme moc vidět, tak cigareta nám to zamlží (řekla bych, že by bylo dobré podívat se na to v souvislosti s tvým otcem). Jsou to jen doporučení a další pohled na věc.
A mám historku - moje máma taky kouřila asi 10-15 cigaret denně. No a pořád si přála, aby přestala. A tak se jí to splnilo letos v zimě - po měsíci silné chřipky, kdy brala nějaká silná antibiotika, si cigaretu nezapálila, což jí vydrželo dodne, ale jen proto, že antibiotika jí vynuovala naprosto chuť - a to na všechno. Když něco jí, necítí chuť. (Samozřejmě se jí to nelíbí, ale nepřizná, že si přání přestat kouřit zadala sama, protože takhle to přece něchtěla...). TAk to jen pozor na ty naše nedomyšlená přání. Taky jsem si párkrát nabrala do bot:-) Možná by stačilo k přání přestat kouřit, dát dovětek "za dobrého zdraví".
Ahoj.
Me se to podarilo prestat castecne jiz pred reiki I (sveho casu to byvalo i 15 denne) ale stale jsem byl jeste svatecni kurak, drzel jsem se sice statecne ale pokud jsme sli s kolegy obcas na pivo nebo byla nejaka oslava a nebo mi byla nabidnuta cigareta, nedokazal jsem rict ne. Po Reiki I se situace i v tomhle zmenila....nyni uz si nedovedu predstavit, ze bych si zapalil. Mam k tomu odpor.
Ty uz urcite reiki mas, takze zkus zminene afirmace.
Ale pokud ti jeste muzu poradit, vytipuj si takove ty spousteci mechanismy pri kterych se ti chut na cigaretu dostavi a pokus se je vyskrtnout ze zivota nebo je alespon vyrazne eliminovat. Urcite mi rozumis, jde o takovy ten kuracky ritual, kdy si zapalujes automaticky ani o tom kolikrat nevis...
Treba jiz zminena ranni kava.....nedavej si ji nebo ji nahrad cajem. Dovedes si predstavit ze si zapalis k caji?
Drzim palce a dej vedet jak se tio dari....
Jeste jsem si vzpomnel ze se da v leceni zavislosti dobre vyuzit EFT.
Petr
ahojky,
tak to jsem hodně zvědavá. Celebrity hodně doporučují. Sestra tam byla, byla docela zklamaná, že to bylo hodně hromadné a neosobní, kouří dodnes.
Ahoj Franto,
koukám, že se na tebe navalilo plno informací. Nech si čas na jejich zpracování. Stačí, když budeš chtít a vědět, že to chceš. Nepřestávej kouřit, prostě nekuř ....Ty víš, že chceš nekouřit, tak nekuř !!!
Ve svém příspěvku píšeš : ,, Vydržel jsem to týden a bolelo to ".
Já to také,,vydržela" rok a taky to bolelo a moc. Ale když víš, že to opravdu chceš, tak ti to nebude dělat takové utrpení. Neděláš přeci nic, co nechceš !!! A když si to uvědomíš, tak to dokážeš !!!
Je to velice osvobozující pocit - to mi věř .
Nechci tě otrávit, chci ti pomoct. A opravdu cítím, že to dokážeš. Tady na netu se objevím až v neděli večer. ( tedy aspoň doufám )Jsem zvědavá, jak se rozhodneš. A jsem připravená ti pomáhat. .
Ahoj Františku,Ahoj Františku,
„kdysi“ jsem kouřil již cca 18 let a přemýšlel, jak s tím skoncovat, ale obával jsem se abstinenčních příznaků a že to sám nezvládnu. Po krátkých neúspěšných pokusech a obelhávání okolí a hlavně sebe sama jsem začal vlastně hledat motivaci k ukončení, což se zdá sice jako triviální věc, ale pro mě, jako kuřáka, to byla pořádná fuška. Např. jsem si pomyslel „skončím s kouřením“ a okamžitě mi vyvstalo na mysli varování „ co budeš dělat bez cigarety, jak budeš pít kafe, jak budeš řešit stres…….no hrůza. Trvalo to nějakou dobu, než mé podvědomí přijalo situaci, že chci vlastně opravdu přestat kouřit a přestalo mi dávat myšlenkové překážky a teprve tehdy jsem začal opravdově chtít s tímto skoncovat. Zbývala pouze jediná věc a to, že jsem se obával selhání a přemýšlel jsem, kdo by mi pomohl. Najednou jsem se od svého šéfa dozvěděl o kontaktu na p.Prokopjuka - viz. kontakt Dzarmi www.aurazdravi.cz. a bylo rozhodnuto. Vydal jsem se šéfem do Prahy, cestou neustále kouřil jednu cigaretu za druhou, abych si to ještě užil, no a za 15 min. posezení u jmenovaného člověka jsem odešel a již nikdy více si nezapálil. Je pravda, že občas jsem dostal na cigaretu chuť, ale bylo to ve zvladatelné formě a stačilo pomyslet „ však jsem chtěl přestat“ a bylo vše fajn. Pamatuji si ještě na ten úžasný pocit, kdy „lehký jako pírko“ a bez jediného zastavení a zadýchání se jsem po týdnu abstinence vyběhl domů do čtvrtého patra. Teprve časem jsem si uvědomil, jak mě cigareta ovládala, všechno myšlení jsem podřizoval principu nejdřív cigáro a pak to ostatní. Ať už najdeš jakoukoli podporu, nejdůležitější, jak jsem zjistil bylo najít si tu správnou a opravdovou motivaci a přesvědčit sama sebe, cesta se potom rychle objevila. Přeji úspěch, stojí za to!
S panem Prokopjukem mám už taky svou zkušenost. Byla jsem u něj někdy v 95, to se tu teprve rozjížděl. Měl maličkou místnůstku v Budějovicích a byl to moc milý člověk. Zvládla jsem to přesně týden bez cigarety. Dokonce mi bylo špatně, jen když jsem viděla ležet vajgla na chodníku. Párkrát jsem si u něj zopakovala návštěvu, ale pokaždé s menším úspěchem. Potkala jsem se tam s lidmi, kteří přestali kouřit už když si s ním domlouvali telefonem schůzku nebo tam přišli po zkušenostech se známými. Ale taky jsem se tam scházela s lidmi, kteří na tom byli stejně jako já. Takže jsem od Prokopjuka chtěla vysvětlení...řekl mi, že zhruba 20% lidí nikdy nepřestane a že asi patřím mezi ně.
Nejspíš to pořád beru jako výmluvu, proč jsem vzdala další a jiné pokusy.
Náhodou jsem se setkala s člověkem, který byl ve skupině kuřáků, která si Prokopjuka pozvala do jedné vesnice. Vše se odehrávalo v hospodě. Prokopjuk seděl v nějakém salonku a bral jednoho po druhém. Kdo rovnou odešel domů, ten začal znovu kouřit. Kdo potom zůstal v hospodě a pěkně to zapil, tak údajně dosud kouřit nezačal . Zajímavý postřeh.
Možná by se po odvykací kůře měl pořádat zapíjecí obřad .
Jo, tehdy dával záruční list s roční zárukou vrácení peněz. Dobře věděl, že si je bude chtít málokdo i z těch nenapravitelných vyzvednout.
Myslím si, že problém není v Prokopjukovi, jak se snažili v jednom tv pořadu přesvědčit lidi, ale v nás, kteří k němu chodíme. On přistupuje ke všem stejně (aspoň tehdy to tak bylo) a je pravda, že občas dokonce přidal i nějaké to vyléčení jiného problému. Působil na mě opravdu moc dobře a věrohodně. Myslím, že odvykací kůry měl předvším jako rychlé peníze, protože jsem se tam setkala s těžce nemocným dítětem, matka sociálně slabá a chodila tam pravidelně a platila jen symbolickou cenu. Za opravdové léčení bral opravdu málo. Docela by mě zajímalo, jestli a jak ho sláva a peníze změnily.
Nu teď se snažíme dohodnout emailem na dni a je mile srandovní a ochotný,dokonce mě požádal o telefon,že až přiletím,tak mi zavolá.Takže takhle je fajne.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Přejít na stránku 1, 2, 3Další
Strana 1 z 3
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Osobní nastavení
Přihlášení
)
. Já jsem se tak šíleně litovala, jakej jsem chudák, že přestávám kouřit, že bych nad sebou brečela. A co už mi na tom světě ještě zbyde, když si nebudu moct zapálit. Vidíš ? Když si nebudu moct zapálit.....to jsem brala, jako kdyby mi to zakazoval někdo jiný a ne j á sama. Musíš si uvědomit, že to je tvoje vůle. Děláš to kvůli sobě. Když tím uděláš radost někomu dalšímu, tím líp.
.
