Jsem blázen? Nebo mi ostatní lžou?

[Petule]

Zdravím vás všechny,
chtěla bych se vás zeptat na jednu věc, tak snad dostanu i odpovědi:-) Už jeden názor na tento dotaz jsem dostala, ale zajímají mne i ty vaše.
Dosta často se mi stává, že když se podívám na člověka, tak nějak přirozeně vycítím, co ho trápí. Ať už jsou to emoce: strach, bolest nebo nemoce. A to je právě ten problém. Třeba u své švagrové jsem vycítila, že nemá v pořádku žaludek (manželova rodina neví, že jsem byla na reiki). Ptala jsem se jí opatrně, jestli nemá nějaké problémy, tak mi řekla, že ne. U tchána jsem třeba vycítila, že má problémy s prostatou , ale tomu jsem to ani neřekla. Když poznám u někoho, že má strach, tak se třeba opatrně zeptám, čeho se bojí. Opovědí mi, že je se nebojí ničeho. Je toho ale víc.
Tak mi teď řekněte, vymýšlím si to nebo ostatní mi prostě lžou? Jeden názor na to byl, že k nám proudí informace, o kterých ani ti dotyční, kterých se to týká nemají páru. Co si o tomto myslíte vy? Děkuji za každý názor.

[Renata]

Víš, já si myslím, že málokdo se rád chlubí svými problémy. Tvůj jemnocit je určitě v pořádku, jen bych se být tebou učila kdy jej používat a jak, aby druzí neměli pocit že jim koukáš bez jejich svolení do jejich "registrů". Mě osobně se stalo něco podobného, byla jsem ale na druhé straně barikády. byla jsem se známými v hospůdce, bavili jsem se, a jeden léčitel- mimochodem velice uznávaný a dobrý - nám začal bez našeho souhlasu říkat naše diagnózy a doporučení co s tím dělat.. No, byla jsem na něj dost alergická, ne pro jeho jistě dobře míněné rady, ale proto, že jej o ně nikdo nežádal a i to prostředí mi nepřišlo nejvhod proto, aby ukázal všem dost necitlivě a vastně jako vtěrka co umí. myslím, že ctít soukromí je základ. každý jsem nějak cimrlich na svoje nedostatky, někdo víc někdo míň. A rozhodně nikdo nestojí o to aby se řešily veřejně.Takže nejdřív směruj svůj jemnocit taky na to, jestli odhadneš, zda je vhodné tvůj dotaz někomu říct a nebo ne a taky jak. Ale stejně, dala bych si být tebou moc velký pozor na diagnózy. I když můžeš být velice dobrá, může se stát, že něco vycítíš špatně a pokud někomu něco řekneš, byť dobře míněně, tak mu takovou poznámkou nasadíš brouka do hlavy. A pokud by neměl žádné problémy, tak si je k sobě díky podvědomé mysli přitáhne. Kde můžeš brát stoprocentní jistotu že jsi ty svoje vjěmy vyhodnotila správně? To už se rovná černé magii. Vem taky v úvahu, že disharmonie se nejdříve objevují v energetickém poli člověka a mnoho let o nich člověk vůbec neví. Takže na těle žádné potíže nemusí pociťovat. Opravdu, buĎ opatrná a spíš si ty poznatky nech pro sebe, trénuj a cvič. Pokud chceš být svému okolí nějak užitečná, dělej to nenápadně, jen tak mimochodem, když někdo oznámí svoje problémy,zkus nabídnout reiki, doporučení. Ale vyvaruj se diagnostiky . Ta patří do rukou lékařům. Svými vsýledky a nevtíravým způsobem si získáš pomalu důvěru a pak si ve svém čase každý kdo bude chtít za tebou dojde a pobaví se s tebou o svém problému. Takže tyhle nynější zkušenosti ber jako zkoušku svého Ega. Jestli se nachytáš nebo ne.

[BATHORY]

Ahoj Petule,
určitě nejsi blázen! Já to mám taky, takže ti moc dobře rozumím, jen je to jiné v tom, že spíš poznám hlavně to, co člověka trápí, jaké má starosti, že je nešťastný v manželství... třeba mluvila sem s paní po telefonu, kterou sem vůbec neznala a potom mi blesklo hlavou že má 2 děti, dceru a syna, ten syn je mladší a má s ním nějaké problémy. Potom sem se s ní setkala a ona to potvrdila a tohle se mi teď stává pořád a začíná se to víc a víc zesilovat. prostě to tak nějak přijde a něco víš aniž by si věděla proč.
Nebuď z toho nešťastná, ber to jako dar, kterým budeš moct těm lidem jednou třeba pomáhat. Já poznám u lidí které neznám jejich citové problémy ty zase ty zdravotní, časem si na to zvykneš Jenom mysli na tu opatrnost ohledně těch diagnóz ....jak psala Renata
nebuď z toho smutná
Ahoj a pěkný večer B.

[Petule]

Děkuji za odpovědi. Já právě nechci lidem nic diagnostikovat, bez jejich svolení. Já se právě třeba té švagrové opatrně ptala jestli třeba nemá problémy se žaludkem. A kdyby řekla, že někdy nebo tak, tak bych nabídla třeba reiki. Já se právě nechci předvádět, že jako něco vím, nebo cítím. Spíš by si lidé mysleli, že jsem divná a blázen.
Renatko to, co jsi psala o té hospodě, to by mne taky naštvalo, je mi jasné, co jsi mi tím chtěla říct.
Oběma vám děkuji za názory a rady.

[Damao]

Víš, když se někoho zeptáš, jestli ho nebolí hlava, tak v tom bude cítit minimálně náznak diagnózy a začne zatloukat. Tak jako švagrová ten žaludek. Někdy je při reikování cítit zdravotní problém, který ještě nepropukl naplno - lidé mají ve zvyku drobné bolístky bagatelizovat.
Namísto "nebolí tě želudek?" bych zavedl řeč, co ji v poslední době trápí ve smyslu "co nemůže strávit."
To chce cvik. Koneckonců, když působíš Reiki, není přece nutné vědět, co toho dotyčného člověka bolí, pokud s touto informací za Tebou nepřišel.
A ještě něco - když cítíme třeba velké teplo nebo mravenčení - tak to jen rozdíl vibrací naší aury a aury toho člověka, kterého naciťuješ - prostě ten vjem je "rozdílovým signálem". Kde potom vzít jistotu, že to, co cítíš na žaludku Tvé švagrové není nakonec nějaký Tvůj problémek s trávením?

[samanka]

Souhlasím s Renatou i Damaem.
Mimochodem starý homeopatický vtípek praví, že hlavně mužů se NIKDY neptáme na to z čeho mají strach. Protože muži nikdy z ničeho strach nemají!!!
Když je nejhůř, tak můžou jen divný pocit nebo se necítit v nějaké situaci dobře, ale strach? Nikdy.

Pak je tu další věc. Lidi nejsou zvyklí se pozorovat a popisovat svoje potíže (pokud nejsou přesné - bolest žaludku). Takže se na to musí trochu od lesa
a trpělivě.

šamanka

[okenko]

Milá Petule, byť to s vláknem nesouvisí , ráda bych sdílela pocit, který mám při čtení názvu tématu. Jsem blázen? ...................... Kdo je blázen,
jak vypadá a co si kdo představuje pod tímto SLOVEM? Směje se? Pláče? Neplatí složenky?Kdo je zdravý a kdo je blázen? Fšichni jsme gogo? Kdo určuje to, od kdy už je ten onen tam a my jsme zde? Trochu filosofuji, ale slovo je slovo a napsané slovo je o to silnější. M.

[Petule]

Ahoj,
všem děkuji za odpovědi.
DAMAO: já své švagrové reiki nedělala, prostě jsem to vycítila, že její žaludek není v pořádku. V příspěvku jsem přece psala, že manželova rodina neví, že něco jako reiki dělám, tudíž jsem švagrové reiki dělat nemohla. Ale jasně, mohla to být švagrová i z naší strany.
OKENKO: příště dám slovo blázen do uvozovek:-)
Hezký den všem

[Renata]

Petulko, asi bych to řešila prosbou všeho nejlepšího pro všechny v rodině. Ono jde vždycky tak jak má. A pak děkuj za to, že tyhle schopnosti máš a že je užíváš jak pro svůj užitek tak i dle možnosti a svobodné volby i pro druhé. A že se ti neustále zdokonalují.
SoustřeĎ se na to co máš (myslím tím vlastníš za dary)a ne na to, co se nevede zrovna tak jak by se ti zdálo dobré.
A jinak- blázen v tarotu je nádherná karta. BuĎ jsi blázen - nezodpovědná a naivní, nebo už nad věcí a nezabýváš se blbostma.Už víš jaká je tovje cesta a jdeš po ní beze strachu. Tedy v očích druhých jsi za blázna což není vůbec špatná pozice.
Ať se daří

[mamka]

Milá Petro,
víš, ono to opravdu není snadné, když víš o něčích zdravotních problémech a ten dotyčný vůbec netuší, že existuje reiki a s ní i ty. A navíc je hodně podezřelé, když někdo ví o mých problémech bez odborného vyšetření. Nemůže tě tedy ani požádat o pomoc a když se nabídneš, tak ucukne, protože si řekne..."co ta Peťula naše blbne? Není nějaká divná a na co si to hraje?" ... nebo tak něco . Většina reikistů to ze svých začátků dobře zná. Časem vycítíš, na koho to můžeš takzvaně vybalit rovnou, na koho musíš jít oklikou.
Napíšu tu jeden, zrovna čerstvý, případ. Byl za mnou v práci kolega z Prahy. Na první pohled naprosto vyšťavený, hrozně chodil kvůli bolestem v kyčlích, problémy s očima, prostě žalostný pohled. Přitom je to člověk, který celý život rozdával lidem dobrou náladu a svou energii (a to doslova). Vrtěl se na židli, že ho bolí záda. Tak jsem si za něj stoupla a jen mu začala promačkávat ramena. Jemně a přitom mu dala "ochutnat" reiki. Úplně vytuhnul, co prý to s ním dělám, že to je úžasný. Zeptala jsem se ho, jestli chce, abych pokračovala a on nadšeně souhlasil. Takže jsem se mu věnovala tak 15 minut a on se najednou rozpovídal o tom, jak ho už vyčerpává, když po staru rozveseluje lidi, že oni odcházejí nabití a on je naprosto vyždímaný, že netušil, že je taky možné člověku energii dodat atd.. Po reiki byl kupodivu ochotný bavit se o takových věcech, o způsobu ochrany a dokonce uvěřil, že nošení dvou mobilů, v každé kapse jeden, mu způsobuje ty bolesti v kyčlích.
Vždycky mě překvapí, že jsou kolem lidi, co ani netuší, že reiki existuje.
A ještě víc mne překvapí, jak změní své chování a myšlení, když reiki "ochutnají" . Je to mnohem účinnější, než sáhodlouhé vyprávění o tom, co je reiki, jakou má historii, jak působí atd. Jednou mi malý chlapec řekl, že se hrozně bál, co se bude dít, když ho na reiki připravovala babička, mamka a nakonec i já, když přišel. Nevěřil nám. Kdyby to nejdřív na sobě cítil, tak by se těšil a nebyl plný strachu.
Stejně reagují i dospělí lidé. Tady na věku nezáleží.

Vím, že někteří mistři říkají, že nemáme reiki nabízet, že si o ni člověk má sám říci. Jenže jak, když skutečně existuje spousta lidí, kteří ani neví, že reiki existuje, že i normální mamina od plotny může pomoci. Že to nemusí být zrovna věhlasný léčitel. Ano, reiki máme především pro sebe, jenže ženské mají vyvinutý ten samaritánský komplex (ne spasitelský, jak se občas tvrdí) a nedokáží se dívat na člověčí trápení, když se mohou pokusit pomoci. Jde opravdu jen o to, najít přijatelnou formu. A na každého platí něco jiného

Takže, Peťulo, nemysli si, že jsi blázen, ani že ti lidi lžou. Ty vnímáš to, co se oni ještě často snaží přehlížet. Takové to první nebo už několikáté varování, které vysílá tělo před propuknutím skutečných potíží.
Jak by řekly děti :" to neřeš" . Všechno chce svůj čas.

[Petule]

Děkuji za odpovědi.
MAMKO: ty mě umíš vždycky tak hezky pohladit po duši. Psala jsem ti meila. Tak jestli budeš mít čas tak mrkni. Každopádně ti dík za moc pěkný komentář.[/b]

[Zbultran]