Zaslal: ne březen 23, 2008 10:40 am Předmět: Ježíš a léčení
Dneska (velikonoční neděle) byl na dvojce dost zajímavý film, snažící se rozbrat jak to bylo s Ježíšovým léčením. Brali tam zázraky z hlediska jakéhosi iluzionisty a mluvili tam různí lidé jako lékaři a psychologové atd. Pochopitelně se tam snažili dost věcí vysvětlit pomocí placeba, protože slovo podvod se přece jen nikdo neodvážil ani naznačit. Ale uznali, že spousta věcí se prostě nedá vysvětlit tím co byli ochotni ze svého materialistického pohledu připustit.
Co mě hodně zaujalo bylo, když hledali začátek léčitelských schopností.
Zjistili, že jsou zapsány od okamžiku, kdy přišel pro křest k Janu Křtiteli.
To, co tam popsali a jak to vizuálně ztvárnili, velice připomínalo zasvěcení, jak ho známe dneska. Až jsem zírala: vkládání rukou, procesy tady popisované jako sestup Ducha svatého, zvláštní pocity a změny v člověku... Pak musel odejít na 40 dní do pouště, kde prožíval hodně zvláštní pocity. Dost podobné tomu co známe každý z vlastní zkušenosti po zasvěcení. Tady ovšem v mnohem silnějších dimenzích.
Pochopitelně jsou to jen hypotézy, ale ta shoda mě hodně zaujala
a překvapila.
Jo, jasně. Já osobně vyznávám tu verzi, že Ježíš přišel z východu (tibet, atd.), troufám si tvrdit, že tam přišel a už měl reiki. Ale tehdejší lidi ho absolutně nepochopili a vznikla z toho církev, která se sna už ani nedá pokládat za církev - křesťanství.
no, doporučuji si přečíst velice hezky napsanou knihu MARIE MAGDALENA - Svatá nevěsta (Tau Malachi) . Reikist a ti kdo pracují s energiemi tam najdou zajímavé souvislosti, stejně jako ti, kdo se zabývají Kabalou a pod.
Nehledě na to že ta knížka pomůže mnoha ženám přijmout všechny aspekty svého ženství
Renato, ona je tu také možnost, že je to naopak, že všechno, o čem píšeš - Kabala, Reiki, duchovní směry léčení - byly inspirací té knížky.
Je skutečně dobrá, jsem rád, že jsi ji připomněla.
Skoro bych rekl, ze je to jedno, zda ten zpusob leceni, ktery pouzival Jezis bylo reiki nebo ne.
Bud byl Bozim synem a pak mel schopnosti pro nas nepochopitelne a nenapodobitelne a nebo to bylo reiki a nase ego muze rust do nebes (protoze lecine a tedy jsme jako Jezis).
Ne, já myslím, že Ježíš zůstal nepochopen(nechci tím říct že já ho chápu a ostatní lid ne , je to teorie) , není to boží syn, kdyby to měl být boží syn, musel by Bůh, jako takový, být chápán jako odělená jednotka, jako samostatná bytost. Ale myslím, že ona božská jiskra je v každém v nás, u někoho se prejeví více, u někoho méně. U Ježíše to byla mistrovská manifestace napojení se na božksou esenci . Už jen fakt, že Ježíš pocházel z východu, možná se narodil v Jeruzalémě, ale spisy tvrdí, že přišel do onoho kraje teprve později, a začal zde kázat své učení. Ale hlásal mír, a nechť se vše řeší cestou smíru, to bylo pro římské místodržící nepřípustné, křesťané se stali psanci. A dál to pokoračuje tak jak to všichni dobře víme , pořád se omýlá jedna a ta samá písnička.....
No to zalezi na tom, jaky kazdy chapeme Boha, co jsme si o tom precetli, co ziskali jinym zpusobem a co jsme si z toho nakonec vzali pro sebe. Mezi reikysty spise prevlada nazor, ze kazdy je Buh. Ja s timto nazorem nesouhlasim, i kydz mi zapada do predstavy mnou prijateho uceni.
Ta predstava je tato (velice zkratim a zjednodusim):
1. Buh je nejvyssi Bytost, Osoba a je podstatou a tvurcem vseho.
2. Z Nej emanuje vseprostupujici energie, ktera vse uvadi v chod.
3. V kazdem z nas je malicka castecka Boha, dokonce pry i v kazdem atomu.
No a ted zalezi jak si prejeme aby Buh vypadal.
Kdyz dame prednost tomu, ze Buh jsme my. Je v tom trochu pravdy, ale ne uplna a muze to podle mne vezt k pyse, egoismu a nakonec k poruseni dharmy, tedy bezboznosti.
Kdyz chceme, aby Buh byl Osoba, mame take pravdu. Ale poznat se to da opravdu tezko. Musis uverit a vira je milost od Panaboha a nebyva tam moc logiky, je to spise srdecni zalezitost a tudiz se tezko prenasi.
A kdyz nekdo nemuze si udelat predstavu nejakeho osobniho Boha, nebot treba ma spatnou zkusenost s institucionalizovanymi cirkvemi, upina se k te energii, zari, brahmajoti, a ta je tak silna, ze pres ni hloubeji nevidi. Zas jen milosti Pana, muze jit dal, a nebo mu to staci.
Proto si myslim, ze palti vsechny tri body nahore. Protoze kdybyh Boha omezoval jen na projev osobni, nebo jen na projev neosobni, byl by omezen a nebyl by tedy svrchovany a Nejvyssi Pravda.
Jinak o Jezisovi se psalo, ze na vychode, snad v Indii byl nekdy myslim od 30 do 33 let sveho veku, protoze to je obdobi, kdy se nem v Bibli toho moc nepise. Rozhodne ale to byla Velka osoba! Po ukrizovani zase mozna pry odesel zpet do Indie, nekam do Kasmiru, kde ma udajne hrob. Ale to jsou vsechno spekulace. Dulezitejsi je podle mne jeho poselstvi a uceni, skoda jen, ze se to spojuje se vzkrisenim a mnozi krestane tvrdi, ze kdyby nahodou nebyl vzkrisen, bylo by to uplne v ....
Je zvláštní, že většina buddhisticky zaměřených lidí má pocit, že pocit být součástí Boha vede automaticky k pocitu nadřazenosti, ega, pohrdání atd.
Myslím si, že to je velké nepochopení a omyl. Nemám na mysli teorie blízké tantrickému učení, některým přírodním učením apod, kdy je člověk prezentován jako Bůh-Bohyně, spíš něco blízkého např. Hovorům s Bohem. Tam jsem žádnou nadřazenost nenašla. Víc bych to popsala jako pocit splynutí s existencí, být součástí všeho, ne se diferencovat jako nějaký nadčlověk. K tomu je tady spousta moderních teorií, které se snaží lidem vnutit pocit jakési exkluzivity nad ostatními.
K tomuto ovšem není možné vnímat Boha jako cosi odděleného, vzdáleného,
cizího.
šamanko, tak si přemýšlím o tom, co píšeš a napadá mne, že všechno povídání a teorie jsou sice fajn zábava, ale to člověku nepřinese výsledný efekt. Myslím tím ten pocit - uvědomění si toho, že jsme součástí božského stvoření. Ten prožitek většinou přijde zcela nečekaně a většinou netrvá než okamžik. Tedy alespoň u mne.
A jak si tak dumám, tak se dívám z okna jen tak "doblba" a v zorném poli mám pár obrovských stromů. Najednou vidím jejich auru. Ačkoli to zkouším pár let, tak i přes návody a teorie, nevidím nic. A teď bác, a já ji vidím. Zároveď se dostavuje přesně ten úžasný pocit sounáležitosti a neskutečného prožitku.
Tím chci jen říct, že mě opravdu fascinuje, jak je to na tom světě nádherné zařízeno a vůbec nezáleží na tom, jestli se snažíme pojmenovat věci nepojmenovatelné, jestli se jim snažíme porozumět hlavou.... co přijít má, to přijde a naše snažení v tomhle objevování není až tak důležité.
Přeji všem krásný sluníčkový den
Myslím, když si řekneme, že každý v sobě neseme božskou jiskru, tak se tím nenadřazujeme, má ji přece každý člověk. Tudíž se nemáme nad koho nadřazovat....
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Osobní nastavení
Přihlášení
, je to teorie) , není to boží syn, kdyby to měl být boží syn, musel by Bůh, jako takový, být chápán jako odělená jednotka, jako samostatná bytost. Ale myslím, že ona božská jiskra je v každém v nás, u někoho se prejeví více, u někoho méně. U Ježíše to byla mistrovská manifestace napojení se na božksou esenci . Už jen fakt, že Ježíš pocházel z východu, možná se narodil v Jeruzalémě, ale spisy tvrdí, že přišel do onoho kraje teprve později, a začal zde kázat své učení. Ale hlásal mír, a nechť se vše řeší cestou smíru, to bylo pro římské místodržící nepřípustné, křesťané se stali psanci. A dál to pokoračuje tak jak to všichni dobře víme 
