Klasická homeopatie - zkušenosti

[Merlin70]

Ahoj,
Pokusím se trochu se vrátit k tématu a prvnímu příspěvku. S klasickou homeopatií moc zkušeností nemám, kromě homeovoxu na hlasivky.(zpravidla vždycky, když zase něco neřeknu). Ale dost často pracuju s různými esencemi, teď jsou to bachovky a princip je v podstatě stejný. Ono při použití homeopatie jde hodně o to, POCHOPIT proč se to a ono děje. A proto se tě ten homeopat vyptává. Není to proto, že by to byl nějaký zvědavec. Z vlastní zkušenosti vím, že při řešení problémů přes alternativní metody, jak kinezka, homeopatika, regrese etc, je moc důležité dobře prozkoumat svoje nitro. A "vysypat" všechno co se o sobě dozvím. I když se mi někdy nelíbí, co se o sobě dozvím. Ale je to součást mě, a je třeba ji přijmout, aby se s tím dalo něco dělat. A čím víc toho řeknu, tedy dám víc informací, tak je větší pravděpodobnost, že se najde ta nejlepší pomoc. Víš, trochu mi přijde, že jdi v pozici, že se ti něco děje, ale ty za to nemůžeš. Omyl. Jen to, co vysíláme, to přitahujeme. Zkus se nad tím zamyslet. Třeba i v tom vztahu k ženám. A že tě nic nebaví, proč? Jak už se ptala Šamanka. Odpovědi hledej v sobě, ne po okolí. U těchhle metod musíš být aktivní stejně jako terapeut. Jestli jsi čekal nějakou "zázračnou pilulku" kterou spolkneš a budeš navěky šťastný, úspěšný a neodolatelný, tak to je jiná pohádka. Pořád se musí makat. A někdy dlouho a tvrdě. Ale stojí to za to. A jak už tady bylo několikrát řečeno, jestli ti nevyhovuje terapeut nebo terapie, tak ji změň. Je to tvůj život, tvoje volby, tvoje zodpovědnost. A také platí, když ti není terapeut "sympaticky" a nemáš k němu důvěru hned od začátku, tak ta léčba bude odpovídat danému stavu.
Moc ti přeji, aby jdi našel to pravé ořechové
Merlin

[Lightworker]

[grasshopper]

Předně vám všem děkuji za vaše názory a příspěvky. Jsem rád, že do tohoto webu přispívají lidé kvalifikovaní v oboru, kteří o problematice již něco vědí.

Někteří z vás tu píšou, že mám tendenci k tomu házet vinu na druhé a tvrdím, že za všechno můžou jiní a čekám, že mi někdo pomůže. Co k tomu říct? Já jsem člověk, který má (a dřív měl ještě vetší) dost velkou sebedisciplínu. Já nečekám, že mi někdo předepíše lék a já budu někde v hospodě pít pivo a kouřit a čekat, že se uzdravím. Už jsem toho od svých 18 let pro své zdraví udělal opravdu hodně (pohyb, zdravá životospráva atd.) Lidé v mém okolí by mohli potvrdit. Jenže problém je najít ty správné informace. Pokud mi doktor poradí dietu a já mu budu věřit a dodržovat ji, jenže dieta bude špatná, tak mi prostě uškodí. Jediné co hledám jsou správné informace. Proto jsem ten dotaz vznesl. Ano, hledám někoho kdo mi může pomoci, ale pomoct se dá i pravdivou informací, jen ji mít...Nečekám zde odkaz na osobu, ke které přijdu, ona mávne proutkem a já budu nejšťastnější člověk na světě. Pokud to z mých příspěvků vyznělo nebo někdo nabyl takového přesvědčení, tak je to nedorozumění.

Abych to vzal chronologicky:
Rok 1994 – první léčení alternativními metodami (akupunktura, doktorka mi nařídila dietu bez cukrů, mléčných výrobků, uzenin.) Problémy seborrhoický ekzém, akné, bolesti zad, krátkozrakost. Výsledky: ztráta hmotnosti na 59 kilo (při výšce 186 cm) – opravdu dobrá dieta na hubnutí… zlepšení akné, ale vypadávání vlasů.
Rok 1998 - institut MUDr. Jonáše v Praze: diagnostika EAV, další preparáty hlavně pro čištění těla, opět úbytky hmotnosti (za 3 měsíce ze 69 na 65 kilo), asi dokonale pročištěné střevo, nevím, padání vlasů pokračuje, záněty horních cest dýchacích stále tak 7x od podzimu do jara (snad jen červenec až srpen to bylo dobré, aby ne, když je v těchto dnech venku až 30 stupňů tepla). Dověděl jsem se ovšem, že vynechání mléčných výrobků není pro lidi s krevní skupinou B nebo AB dobré. Zařadil jsem je znovu do stravy a vypadávání vlasů se zastavilo a dostavil se i nárůst svalové hmoty.
Po celou dobu jsem se snažil o maximálně kvalitní stravu vycházející z makrobiotiky a knihy Fit pro život, později jsem objevil dietu podle krevních skupin a Zónovou dietu B. Searse. Až ty dvě poslední mi vyhovují asi nejvíc. Dále přiměřený sport a dostatek spánku.
Rok 2001 – zahájení léčby klasickou homeopatií, od března 2001 do prosince 2002 jsem nemarodil s dýchacími cestami. Ale od podzimu 2001 začalo období mé apatie, které vyvrcholilo v polovině roku 2002.
Nejvíc mě na této léčbě mrzelo to, že to vlastně bylo polknutí bílých kuliček a ono to pomohlo (pokud tedy pomohla homeopatie a ne léčba Ribomunylem, který mi ve stejnou dobu předepsala alergoložka…). Homeopat neměl na mě žádné požadavky (na stravu, cvičení, životosprávu, chování k druhým apod.) Mrzelo mě to za všechnu tu makrobiotiku, teorie energií jin a jang, akupunkturu apod. protože vše čínské a japonské mě vždy fascinovalo a věřil jsem tomu. Ale u mě to moc nefungovalo. Pak přijde nějaká „pochybná teorie“ (teď už vím, že není pochybná a že třeba kniha Osud jako šance říká v podstatě to samé co kniha Tao Te Ťing-základní kniha taoismu), já spolknu pár bílých kuliček a jsem rok a půl bez nachlazení. Tak jsem ztratil motivaci do všech těch předchozích skutečností. Připadalo mi to, že jsem to všechno (hlavně ty diety - dost velké nároky na čas) dělal zbytečně.
Podzim 2002 – očkování proti tetanu a záněty HCD byly zpět. Podle slov obvodní doktorky to na to nemá vliv. Nicméně mě se to nezdá. Asi jsem si to tím očkováním podělal, jenže zase tetanus je blbá smrt. Nikdy bych se nenechal očkovat proti chřipce, ptačí chřipce a jiným ptákovinám, ale tetanus je tetanus.
Říjen 2006 – přestěhování na jiné bydliště, ještě jsem od té doby nemarodil. Už tu byla vlna chřipkových epidemií a zatím pohoda. A teď čím to je? Možná, že ve starém bytě byly geopatogenní zóny, které mi oslabovaly imunitu. Však si dodnes pamatuji, že po přestěhování tam jsem za dva dny lehl a týden marodil. Ono se zpětně těžko zjišťuje co mi pomohlo nebo co mi uškodilo (homeopatie, Ribomunyl, očkování nebo špatný byt s geopatogenními zónami). To by musel jít vrátit čas, změnit vždy jen jeden faktor a prožít to znova, ale to nejde.

K otázce důvěry v homeopata: Já vím bylo by ideální toho člověka nejdřív nějak poznat. Ale jak? Každý Vám řekne: objednejte se, přijeďte a beru si dejme tomu 400 Kč/hod. Já jsem neměl možnost toho člověka nějak delší dobu navštěvovat, seznámit se s ním a třeba po 10, 20 nebo 40 hodinách (někdy ani to k poznání člověka nestačí) co bych ho znal mu říct bud "Věřím Vám, můžeme zahájit léčbu" a nebo "Promiňte, nemám ve Vás důvěru, půjdu jinam." Jednou takhle kamarádka taky chtěla získat důvěru k jednomu odborníkovi a když mu řekla, že mu nejde dneska nic platit, že si s ním chce nejdřív promluvit, aby zjistila jaký je a jestli se k němu vůbec rozhodne nastoupit léčbu, tak jen vytřeštil oči a nechápal, co si to dovoluje.

Jinak všechny doktory, které jsem poznal, nezatracuji za to, že mi nepomohli. Někteří to dělali jen pro peníze (paní doktorka co každému zakázala cukry, mléčné výrobky a uzeniny, ať měl nemoc jakoukoliv) a jiní se snažili maximálně pomoct (děkuji panu doktoru Němcovi, že mi poradil dietu podle krevních skupin a Zónovou dietu).
Znám několik lidí, kterým plně věřím, jenže problém je, že ti zase nedělají homeopatii ani žádné léčebné metody.

On ten homeopat nebyl zas tak špatný, ale bylo tam pár takových momentů. Obecně se doporučuje pro lidi trpící akné a pro příliš hubené lidi Pangamin. Když jsem mu řekl, že ho občas beru, tak to rezolutně odmítl, že prý jsou to kvasnice, že to kvasí v trávicím traktu atd. Pak se mě zeptal zda si dám na pití čaj nebo kávu… Tak Pangamin ne a káva ano?? Nebo jsem od alergoložky dostal léky Ribomunyl. Na posílení imunity. V návodu stálo, že se tento lék dobře doplňuje s homeopatickou léčbou. Tak jsem ho užíval, pak jsem mu to časem řekl. On na to, že jsem udělal chybu, že se to nesmí. A jak prý si to tam můžou dovolit napsat když homeopatii nedělají. To mě trochu zaráželo. Tento pán naopak dělal „jen homeopatii“, ale mohl mluvit i do všeho ostatního, ale druzí do homeopatie ne.

Co se týká upřímnosti. Ty jeho otázky byly pro mě tak podivné (některé), že jsem nevěděl co vůbec mám odpovědět. Tak jsem natolik tápal, že kdyby se mě zeptal za 3 dny, odpověděl bych třeba něco jiného. Prostě jsem se snažil něco říct, abych nemlčel. To mohlo vést k nepřesné léčbě. Nebo je taky možné, že můj apatický stav je způsoben něčím jiným, jen zrovna nastal v době po té léčbě jako souběh událostí. Nevím. Možná je to monotónním a sedavým zaměstnáním. Nebo jsem jen ve věku, kdy jsem vyrostl z „klukovských zájmů“ ale ještě jsem nedospěl k tomu mít rodinu apod. Jenže to trvá už dost dlouho.

Jinak taková ta slova (Merlin70), že každý si za vše může sám, zákon karmy, co vysíláme, to přijímáme. Valašské přísloví: „Jaký šel, takého potkal.“ Přiznat si to, akceptovat se jaký jsem apod. To už jsem také slyšel mockrát. Musím být aktivní stejně jako terapeut? Ale jak přesně? Byl jsem předtím aktivní asi 6-8 let a výsledky nikde, jak jsem to popal výše. Pak si vzal bílé kuličky a nemoci HCD zmizely. Bez otužování, bez vitamínů, bez nějaké extra dobré životosprávy (nebyl čas, práce v Německu deset až sedmnáct hodin denně včetně sobot). Tak co si o tom mám myslet. Já jsem samozřejmě rád, ale je to v jistém směru dost demotivující.

To jsem se to nějak rozepsal. Ale považoval jsem to za nutné abych trochu ozřejmil mou situaci.

[grasshopper]

Pro Šamanku:
Já nevím proč si myslím, že je můj stav způsoben homeopatickou léčbou. Jak jsem psal výše, možná je způsoben něčím jiným. Ale pár známých mi řeklo, že homeopatická léčba je prý takové vytloukání klínu klínem, že na něco pomůže a ty potíže se prý časem vrátí na jiném místě a ve větší míře. Dokonce jsem byl pozván na přednášku nějakého Aleše France, který stál údajně při zrodu homeopatie u nás a když zjistil co to je zač, tak teď je jejím odpůrcem. Na tu přednášku jsem ale nešel. A pak když homeopatie funguje tak, že ovlivňuje duši člověka, pak si myslím, není problém dosáhnout takové změny. Dřív mi třeba vadil ten seborrhoický ekzém a teď je mi to úplně jedno, že jej mám. Teoreticky, homeopat si může říct, já mu ten ekzém nemusím vyléčit, já můžu ovlivnit jeho duši, aby mu prostě nevadil. Aby ho bral jako součást sebe, smířil se s ním, přijal ho. Jako vlastnost a ne vadu. Předepíše lék a bum, je to tam. Ale to jsou už spekulace. Nikoho neobviňuji.

Šamanko ještě s tím zrcadlem a posuzováním lidí. Znáš seriál Kung Fu s Davidem Carradinem? Je to kultovní seriál, udělal z toho herce hvězdu. Natočený 1972-1975. Caradine tam hrál buddhistického mnicha a jednou tam říkal jednomu muži, kterému se nepovedla určitá situace: „Co je důležitější? To jak vidí člověka druzí nebo to jak vidí člověk sám sebe?“ Z té situace jasně vyplynulo, že B je správně.

Já vím, že v určitých situacích se chovám nějak, ale druzí to vidí jinak. Považují to za negativní chování nebo něco nedokonalého, nechci říct přímo špatného. Těžko se to popisuje. Říká se, že jaká je duše, takové je i tělo. U mě to až tak neplatí. Moje duše má třeba vůči jiné osobě pozitivní vztah, ale dotyčná osoba mě dost často pochopí jinak a myslí si, že k ní mám negativní vztah nebo že proti ní něco mám. Prostě moje tělo mě někdy neposlouchá. Přirovnal bych to k fyzické neobratnosti v nějaké pohybové aktivitě. Tak jako nedokážu skočit do dálky 5 metrů i kdyby si to duše přála, tak často nedokážu vůči druhým vyjádřit to co k nim cítím. Občas narazím na výjimečnou osobu, která nesoudí člověka povrchně, ale hodně lidí soudí podle „prvního dojmu“ což já rád nemám a nedělám to. Často jsem narazil na lidi, kteří totiž umí dělat jenom ty dojmy, mazat med kolem úst, ale když po nich člověk skutečně něco chce tak skutek utek. Můj otec říká: „čím víc řečí, tím méně skutků.“ Matematik by řekl, že součin slov a činů rovná se konstantě. Já jsem typem člověka, který má velkou převahu právě těch činů oproti slovům. Jenže ty činy nejsou právě na první dojem tak vidět...

Píšeš: Překvapivě můj dojem byl naprosto odlišný od toho co se dělo ve skutečnosti!!!

Ale co to je skutečnost? To jak vidí člověk sám sebe nebo to jak ho vidí druzí?

[mamka]

Milý grasshoppere,
nemám zkušenosti s homeopatií, ale znám dost lidí, kteří se zaměřili na své zdravotní problémy, zkoušeli lékaře, léčitele, homeopatii, různé specielní kůry a výsledek nic moc.
Nechci ti brát naději. Není proč. Nechtěla jsem se dosud do diskuze na tvé téma zapojovat, ale když jsem si přečetla

[grasshopper]

Milá mamko,
děkuji za příspěvek. Vidím, že jakýkoliv můj příspěvek skýtá nebezpečí v tom, že někdo vytrhne jednu větu z kontextu a k ní napíše sáhodlouhý konemtář. Víš, já byl předtím 2,5 měsíce nezaměstanný, nemohl jsem najít práci. Pak jsem našel zajímavou práci se super lidma a po zkušební době mě vyslali na měsíc do Německa, z měsíce se nakonec stalo asi 3,5 měsíce přičemž to bylo přerušeno 14-denní dovolenou. Takže 3 měsíce zase není tak moc aby to nějak moc zamávalo se zdravím. Určitě to trochu zamávalo, ale co jsem měl dělat? Měl jsem říct zbývajícím kolegům, ať prominou, že já po 8 hodinách končím a oni budou dřít za mě (o to víc). Tam šlo o projekt, který se musel dokončit. Bohužel já nemám práci, kde je provozní nebo otevírací doba od-do jako v obchodě, bance apod.
Jinak jem v té firmě skončil právě kvůli nehorázným přesčasům a teď mám zaměstnání, kde je jich minimum. Takže v tomto směru už je to stabilizované.
Ono by bylo pěkné žít na venkově nebo v horách, jen nevím kdo by mi takový život financoval. Jako vysokoškolák jsem až po 4-5 letech našel zaměstnání s platem, se kterým se dá rozumně utáhnout provoz bytu a nebýt závislý na rodičích. Ale musím do něj dojíždět 40 km... Omlouvám se, že tu mluvím o penězích, ale je to bohužel tak.

[zeto]

grasshopper: Zdravím Tě, tvůj příběh mě zaujal. Zaujala mě ta makrobiotika. Také jsi psal že ted máš jinou dietu. Já osobně vím že strava má neskutečnej vliv na člověka a makrobiotika je dle mého nezdravá. Vše je vařené, mrtvé.

Já ted vyznávám vitariánství, ppřípadě fruturiánství, jí se vše živé (ne maso), zelenina, ovoce, semena, ořechy. Je velikánský rozdíl jíst živou stravu a mrtvou stravu. Má to dopad na člověka.

Napadá mě že Tvá nechuť do čehokoliv může pramenit i z tohoto, NECHUŤ. Hlavní téma. Já změnil stravování a můj život se také změnil.

dám ti sem odkazy a sám si zhodnoť zda by to bylo něco pro tebe:

http://www.zapisnik.vitarian.cz/
http://sk2.goo.cz/
http://vitarian.cz/

jsou zde i volně ke stažení publikace zabívající se přirozenou stravou, živou stravou: http://sk2.goo.cz/download/index.htm

[zeto]

[grasshopper]

Zeto, díky za odkazy, mrknu na ně. Nevím zda by mi vyhovovala dieta o které píšeš, je až moc vegetariánská. Tipuju, že máš krevní skupinu A

Podle mých zkušeností mi zatím nejvíc vyhovují tyto diety:
http://dadamo.cz
http://www.drsears.com/welcome.page

Jen s tím časem na přípravu jídel už je to horší. Jo to byly časy, kdy jsem studoval:-) Važ si toho a užívej.

[samanka]

Možná se tě budu ptát taky dost divně, ale zkusím to: takže vlastně na celé homeopatické terapii ti hlavně vadilo:
- terapeut ti pokládal divné otázky,
- nemluvil ti do života, nenařizoval co a jak máš dělat,
- nemusel jsi těžce dosahovat výsledku, poměrně rychle ti vymizel
chronický problém?

O divných otázkách už tu byla řeč. Jimi se homeopat potřebuje dopátrat informací, které vedou k přesnějšímu vyhledání vhodného léku na problém SE KTERÝM JSI PŘIŠEL. To, že ti lék zabral úspěšně a velmi rychle je znamením dobře vybraného léku a měl bys být přece rád, ne?
Můžeš se alespoň věnovat řešení svých dalších potíží. Jasně, taky mám občas pocit, že výsledek přijde jen po veliké námaze a mučení.
Zkus se zamyslet v jaké době přišla vlna apatie. Co se v té době v tvém životě stalo. Co to bylo za období a jestli neprobíhaly nějaké změny, koho jsi potkal, atd.
Mimochodem není úkolem ani záměrem homeopatie ovlivňovat duši člověka, nevím tedy přesně co ty pod tím myslíš? Ani mu řídit život, to je bohužel zase jen na Tobě.

K otázce výživy mám svůj vlastní názor, který se vůbec nemusí shodovat s žádnými teoriemi. Podle mého je nejlepší nebrat žádnou superdietu moc dogmaticky. Prošla jsem už taky pár experimenty a nakonec zvolila tu nejpřirozenější - to co mi vyhovuje a o co si moje tělo řekne. Krevní skupiny a jiné extrémy mi nedělali dobře. Mám zvláštní zkušenost, že nejméně tolerantní, protivné a vzteklé lidi jsem potkala mezi zastánci makrobiotiky. Mimo jiné to bylo nejméně chutné jidlo jako jsem kdy jedla.
Proč se nutit do věcí, které mi nechutnají jen proto že jinému ano?
Ne každá dieta nebo jídelní režim je vhodný pro každého. Ostatně tohle není jen můj ojedinělý názor. Každý organismus je stejně jako člověk individualita.

šamanka

[zeto]

[grasshopper]

Odpověď pro Šamanku:
To co píšeš mi na homeopatii nevadilo. Mě nevadilo, že mi pokládal divné otázky. Jen mi to přišlo takové, jak už jsem tu několikrát popisoval. Pokud se mi něco v živote nedaří a někdo se mě zeptá jaký jsem z toho měl pocit, že se mi to nedařilo, zavání mi to tím, že místo dosažení cíle mě tento člověk bude chtít zbavit touhy po tomto cíli. Aby byl výsledkem léčby sice fyzicky zdravý, ale pasivní člověk bez zájmu o život to si myslím není dobré.
Jinými slovy - například: před léčbou mě třeba nejde Angličtina jak by bylo záhodno a mám velkou motivaci se zlepšovat. Po léčbě mi stále nejde, ale je mi to úplně jedno (už z toho nemám špatný pocit, který toho člověka tak zajímal). Považuješ to za dobré řešení? Snad už to nebudu muset opakovat a vysvětlovat znovu.

No to je otázka, zda chronický problém vymizel po homeopatii a nebo po léčbě klasickou medicínou! Moje obvodní doktorka tvrdí, že to bylo tím Ribomunylem (od alergoložky), že prý homeopatie používá tak naředěné léky, že nemohou být účinné.

Píšeš: "Mimochodem není úkolem ani záměrem homeopatie ovlivňovat duši člověka, nevím tedy přesně co ty pod tím myslíš? Ani mu řídit život, to je bohužel zase jen na Tobě."

To mě docela zaráží, pokud neznáš tento základní princip. V homeopatii se působí astrálním tělem nebo-li duší léčivé substance - rostliny, nerostu apod. zkrátka nějakou informací na duši člověka. Ke změnám na materiální úrovni dochází až následně. Nebo nedochází, pokud už je nemoc v hodně pokročilém stadiu. (Kniha Znovuzrození od T. Dethlefsena.)

Podle homeopatie nemoc je stav, kdy v duši člověka něco chybí a to se podle určitých pravidel manifestuje jako příznak na fyzickém těle. Ne náhodně, ale třeba ekzém je údajně způsoben tím, že člověk by „nejradši vyskočil z kůže“. Krátkozrakost zase tím, že člověk některé věci nechce vidět atd… (kniha Nemoc jako cesta). Pokud se mezera v duši zacelí, duše se stane kompletnější, pak příznak na fyzickém těle zmizí, není ho již třeba.

Tolik teorie z knih. Jaká je pravda, to nevím, nejsem na tyto věci odborník. Proto jsem založil toto fórum, abych se dopátral pravdy. Budu rád, pokud se sem ještě někdo vyjádří k mým posledním a dlouhým příspěvkům. Ale prosím k jádru věci, k homeopatii, k tomu panovi Francovi, co byl u zrodu homeopatie a teď ji zavrhuje. Nevíte o tom něco?

[samanka]

grasshopper: aha, to s tou duší jsem pochopila spíš jako že jsi měl dojem aby tě ten homeopat nechtěl manipulovat. Omlouvám se.

Proč si myslíš, že to když se tě někdo ptá, jak se cítíš v nějaké situaci tě má zbavit motivace pro to v ní pokračovat? Není úkolem léčení udělat z člověka pasivní zdravou mumii. Nechápu v čem vidíš to špatné řešení? Terapeut se tě zeptal jen na pocity, aby mohl určit důvod PROČ - neřekl ti přece na všechno se vykašli a nic nedělej, nebo ano? Možná ti naťukl tvoje myšlení aby o tom začalo uvažovat. Nic ti nezakázal, nenařídil atd.?
Spíš bys měl uvažovat sám nad svým životem. Co tě baví, co bys chtěl dělat, jaké máš zájmy a koníčky? Prostě věnovat svou pozornost spíš tomu co bys chtěl než nechtěl a začít s tím něco dělat, nesvádět svoji pasivitu na něco jiného. Viděla jsem dost pacientů a můžu 100% říct, že každý byl naprosto, naprosto jiný. Podle své povahy a životní energie, stylu...Žádné univerzální živé mrtvoly. Někteří spíš tvůj opak plný vášní a emocí...

Pokud homeopatii nevěříš a snažíš se na ní hledat mouchy, v pořádku, máš tady spoustu jiných terapií, dalších možností. Ale stejně se nakonec musíš vrátit tam odkud jsi vyšel, tedy sám od sebe svého života. Nehledat chyby a důvody pro svoje neuspěchy všude kolem sebe a svádět je na okolí. Jasně není to nic příjemného. Často to bolí, ale taková náročná práce se vyplatí ve vlastní spokojenosti a zlepšení života. Není to nic na zázrak na počkání, ovšem vyplatí se.
Neznám pana France, ani jeho důvody a názory. Ale znám dost zajímavých lidí, kteří tímto způsobem roky léčí a mají výsledky. Ve Francii a jiných zemích je homeopatie normálním léčebným systémem, někde normálně hrazeným pojišťovnou (Fr).

šamanka

[mamka]

grasshoppere,
především se dodatečně vracím k vytržení jedné věty na které jsem stavěla svou odpověď (přepracování, dlouhá prac.doba). Možná jsem v tomto konkrétním případě byla mimo. Ale celkově asi ne. Jestli se pletu, tak mě oprav, ale tvůj příběh mě přesto zavání celkovým "přetažením" tvého člověka.
Znám to totiž z osobní zkušenosti. Když mám v práci neskutečný blázinec a trvá dva tři měsíce, pořád jsem celkem v pohodě. Když to nejhorší pomine, nastává totální útlum a mám prostě "vygumováno". Jsem naprosto apatická, je mi všechno úplně fuk. I věci, které by mne jindy nenechávaly lhostejnou. Tělo i mysl si dá pauzu, aby mohlo načerpat nové síly a energii.
Je pravda, že už jsem trochu starší materiál, ale delší stres funguje podobně i u mladých. Když nemáme rozum my, tělo a mozek vypne i bez našich přání a příkazů. Když si náležitě odpočine, zase nás nechá vrátit se do starých kolejí a můžeme je huntovat dál.
Čím delší a častější je období stresu, tím delší je období nabírání nových sil.

Možná je tvůj problém zrovna v tomhle? To ale nejlíp posoudíš ty sám, protože o tvém životě nevíme vlastně nic a tak se snadno stane, že se vyjadřujeme jen k určité větě, okamžiku, který nás v tvém povídání zaujme. Možná to opravdu nemá vůbec nic společného s homeopatií, jen došlo k časové souhře - vypnutí po stresu a homeopatic.léčba. A nebo jen léčba pomohla tvému tělu a mysli vypnout, aby se dostavil postresový relax, když ty sám jsi chtěl jet dál?

[Krabas]

Ahoj Grasshoper,
sice ti k tomuto tématu nemám vůbec co říct, protože homeopatie mě nikdy neoslovila, ale reaguju protože se mi líbí tvé otázky a reakce na lidi, kteří ti tu odpovídají.

Já osobně bych ti doporučil práce s energetickými systémy, jako je reiki, shamballa 1024 a podobně. Myslím, že by tě to mohlo velmi oslovit.
Hodně zkušeným homeopatem je tu Lightworker, studoval ji v německu. Ten by měl znát většinu odpovědí na tvoje otázky. Jestli jsem ho dobře pochopil, tak už i on sám se na homeopatii vybodl a věnuje se převážně působení energiemi duchovního systému Shamballa 1024. Pokud udělal takové rozhodnutí, pak k tomu musí mít nějaký pádný důvod. Takže je možné, že homeopatie se tak trošku stala oborem mimo téta pro dnešní dobu. Ale to se jen domnívám, neboť jsem se jí níkdy nevěnoval.

Hodně zdaru