...pořád to kouření...:/

[Narya]

Kouřený je návyk, zvyk vedomý i podvědomý. Můžeme "chtít nekouřit". Chtít zablokovat negativní návyk. Jsou různé způsoby. Postavíme přehradu "NE", zamezíme a budeme doufat, že návyk časem vymizí.

Jenže pak tu máme naše okolí, náš systém jak v životě fungujeme.

Píšeš, že to jde vydržet a pak si v práci zase zapálíš. Takže já bych k činnosti "kouření" přidala místo "práce" a určitě takových míst, kde tu činnost děláš je víc, dosaď si sám.
Další věc jsou "situace" - činnosti, okolní lidi, tvůj vlastní psychický stav - v kterých stavech si chceš zakouřit, v kterých stavech tě to nezajímá a věnuješ se jiným užitečnějším činnostem?

Píšeš že denně vykouříš 20 cigaret. Nejsem kuřák, tak nevím kolik ti zabere jedna cigareta, ale odhaduju že to je sakra dost času. Když přestaneš co užitečného a příjemného pro sebe v tomhle čase uděláš. Až se toho nepříjemného návyku zbavíš, co budeš dělat místo toho?

Jiná věc je samozřejmě návyk těla, zabudování té chemie v metabolismu. Náplasti jsou možná první krůček, ale chtělo by to i nějakou očistnou kůru a vích pohybu, ať se to z těch tkání vyloučí. Ať si zažiješ že je ti najednou vážně líp, i bez toho dehtovýho hnusu.

A o psychickém návyku už jsem mluvila. Ale pro zopakování,
co budeš dělat s tím časem, který jsi věnoval kouření až kouřit přestaneš?

Čím začneš zítra?
Martina

[Narya]

Moc se ti Františku omlouvám za přehlédnutí jedné tvé moc velké moudrosti a přání: Potřebuju zázrak. Chci se ráno vzbudit jako svobodný člověk zbaven závislosti na cigaretách!

Hele když jsou ty vánoce, to je docela fajn čas na zázraky, když tomu zázraku trošku pomůžeme.... Tak by to mohlo vyjít, možná ne hned, možná za 2 měsíce, ale klidně taky hned za měsíc, nebo i rychlejí.

Jenže, aby se mohl zázrak udát, musíme trošku tušit, jaký by měl být ten výsledek zázraku. Takže ti dávám soukromý úkol:
Představ si, že, nikdo neví jak (i když tvý podvědomí určitě vědět bude), prostě se ten zázrak stal, ty ses probudil jako ten svobodný člověk. Podle čeho hned ráno poznáš, že se to stalo, co bude jinak a jak jinak? Jak to poznají lidi okolo tebe, jak lidi v práci, jak lidi jinde, podle čeho ty sám? Věnuj se tomu aspoň 15 minut, aby si dobře zjistil, kam by ses teda rád jako ten svobodný člověk dostal.

[Peta25]

Ahoj....
zaujala me vase diskuze o koureni.
Ja se snazim prestat uz delsi dobu, ale presne, jak tu pisete (Evik), myslim si, ze fyzicky neni problem to vydrzet, ale podvedome jsem neustale nekourici kurak, kdyz nekourim. Ted vim, ze musim, jsem tehotna, a i presto si obcas zapalim...prosim, neodsuzujte me, ja vim, ze to neni nec chvalihodneho.
Chtela bych prestat ale kvuli sobe, ne jen kvuli tomu, ze musim.
Porad o tom mluvim, ze prestavam, ale porad mam na cigarety chut. V mem podvedomi jsou pocity viny za to, ze jsem slaba a navic ohrozuju sve dite. A ostatni, kterym beru pravo na cerstvy vzduch. Pripadam si nevyspele, kdyz kourim. Ale stejne jdu a zapalim si.
Prosim, poradte mi. Kdyz si reknu ze koncim, silou vule to vydrzim. Jak byt ale nekourici nekurak a ne nekourici kurak?

[Peta25]

Lylko, zavidim ti, ze ti bylo v tehu spatne, i kdyz to zni ulitle. Ja jsem taky verila, ze me ta chut na koureni prejde sama od sebe.
Ja to kvuli miminku vydrzim, ale strasne rada bych i kvuli sobe.
Jenze me to svinstvo proste chutna. Je to svinstvo uz tim kolik mi zabere casu o tom premyslet.
Kdyz nekourim a vim, ze nesmim, stejne "trochu zavidim" tem kurakum, i kdyz na druhou stranu jsem na sebe pysna, ze nekourim.

[blankas]

[Damao]

Metoda sankalpy je velmi účinná i při odvykání kouření. Ovšem je třeba si uvědomit, že nikotinismus je jednou z nejzákeřnějších závislostí, protože zdánlivě člověka bezprostředně na životě neohrožuje. Proto je mnohými podceňována. Jakmile kuřák několikrát za sebou zopakuje období kdy na čas kouřit přestal a pak znovu začal, vytvoří tím ve svém životě nebezpečnou setrvačnost právě pro vlastní vůli - "přestat kouřit je jednoduché, už jsem si to zkusil mnohokrát úspěšně - takže zatím můžu kouřit dál, až budu zase chtít, klidně přestanu" - tuhle výmluvu jsem slyšel při terapii nikotinismu mnohokrát.
Vážným problémem pro terapeuta je najít v čem spočívá necelistvost klienta. - Všechny závislosti vznikají díky necelistvosti osobnosti - prostě určitou část sebe sama dotyčný potlačuje. Tím vzniká podvědomá potřeba hledat "berličky" - v jiných osobách nebo v životním stylu (kouření). Dokud není dotyčný člověk odhodlán vymanit se z tohoto stavu necelistvosti, mají všechny používané techniky jen omezenou účinnost. V lepším případě si klient jen vytvoří berličku z něčeho jiného.
Právě takto vznikají "nekouřící kuřáci" jak trefně uvedla Peta 25. Doufám, že se jí podaří přestat kouřit - jen pozor, v závislosti na tom, kolik jsi kouřila před otěhotněním se někdy od 3 měsíce těhotenství doporučuje spíše výrazně omezit kouření. Ale to si určitě rozvážíš.
Jinak se doporučuje děvčatům, co se připravují na mateřství, aby přestaly kouřit dostatečně dlouho před plánovaným otěhotněním a navíc ještě pročistily tělo například homeopatiky - doporučuji poradit se s tím, kdo dělá homeopatii na základě měření EAV.
Termín dostatečně dlouho, nebo dostatečně včas je ošemetný. Někdy stačí rok, já to měl tak, že teprve po 7 letech jsem cítil úlevu a očistu při dýchání. V trávicím traktu a v játrech mi ty jedy zůstaly ještě mnohem déle.

[polgara1]

Tak jsem právě 9-ti měsíčním nekuřákem !!!

Napíši Vám, jak se mi to podařilo a třeba to bude někoho inspirovat )

Mým prvním krokem bylo to, že jsem si uvědomila, že se mám ráda a že kouřením dodávám svému tělu pěkné jedy.
Pak jsem si sedla a rozebrala to, kdy jsem vlastně začala kouřit a co mi to dodávalo ( bylo to v 15-ti a dodávala jsem si v pubertě sebejistotu) a zjistila jsem, že mi to tak slouží i dnes.
A poslední věc byla ta, že jsem si řekla, že jsem NEKUŘÁK. Ne že přestávám kouřit, ale že jsem nekuřák. To mělo hodně velký účinek. Někdo se mě po 2 měsících ptal, zda kouřím a já se na něj opravdu nechápavě koukala, proč se mě na to ptá. Proč se někdo ptá nekuřáka zda kouří?

Také jsem zjistila, že při přestávání mi největší problémy působilo DÝCHÁNÍ.
Poslouchala jsem někoho po telefonu a měla jsem velku chuť na cigaretu a nevědomky jsem začala "kouřit" propisku. Vdechovala a vydechovala jsem vzduch v rychlém sledu jako při kouření a chuť na cigaretu mě ihned přešla.

Držím palce všem přestavším i těm, kdo nad tím uvažují.

[okenko]

Polgaro, moc moc moc blahopřeju! Já nekouřím od 3. října , ale...
Víš - mám problém - jak nazvat stav , kdy nekouřím. Nekuřák - vždyť tam
je negace, když zavřu oči a řeknu nekuřák - vidím kouření. Vždyť víme, že vesmír nevnímá zápor.
Máte-li kdokoli název pro stav - kdy jsem nekouřící - podstatné jméno a žádný zápor, budu moc vděčná za důležitou inspiraci. Díky a papa, M.

[Lightworker]

Možná by stačilo říct: "Jsem svobodná"

[Annaka]

[Peta25]

Horal mi moc nesedi, hlavne jsem si prestavila to mesto, ve kterem ziju Asi bych byla pro tu svobodu...kdo nekouri, je svobodny, je sam sebou.....nenapada me moc slov bez ne na zacatku
Mozna by se dalo rict"jsem pan sveho zivota, ziji v souladu s ostatnimi bytostmi a dopravam jim cerstvy vzduch, Dech je zivot - miluji a prijimam zivot"....

Vidite, jak mi to jde, ale zatim tak teoreticky, ale i to je dobry zaklad
Vsak i ja se stanu brzo panem seho zivota a budu zit v souladu a ahrmonii s ostatnimi bez vycitek, ze jim zamoruju vzduch...

[polgara1]

Okenko, děkuji a také Ti blahopřeji.
Slova jsou někdy nedokonalá, já se spíš naladila na to, co to slovo znamená, co obnáší, jaký má smysl.

Myslím si, že můžeš dát energii do cítění. Nebo si třeba vymysli svůj výraz. Co to pro tebe znamená - nekouřit? Jsi ta, co vyhrává? Ta, co vítězí? Tak si nahraď slovo nekuřák slovem vítěz.

[okenko]

Děkuji, Míša.