A co takhle energetičtí upíři ?

[saman]

Ahoj.Když je mi někdo nepříjemný,je chyba VŽDY VE MNĚ.Je to jako přirovnání k ladičce a piánu.Ladička na jeden tón rozezní v piánu jednu strunu.Ladička na více tónů rozezní více strun v piánu.A čím víc máme s druhým člověkem něco společnýho,tím více stejných strun se rozezní v nás. Akorát my jsme nervózní a nebo naštvaný, že my už jsme něco překonali a on to ještě neumí a nebo to ani neví.Je to stejný koukat na své identické dvojče.ČASEM ZAČNEME VIDĚT CHYBY, KTERÉ NIKDO JINÝ NEVIDÍ.Čím více má vlastnosti,které jsme my už zvládly,tím více nás znervózňuje.Ale je to vždy jen pro to,že jsme moc kritičtí.Dejte mu šanci aby se vám ukázal v jiném světle,než vy ho chcete vidět.Zjistíte,že o něm nic nvíte,protože jste to ani nechtěli vědět a nebo vidět.Vždyť je to ten nejbáječnější člověk pod sluncem.Každý jsme to zažili,že nám byl někdo nepříjemný do chvíle, než jsme ho poznali.A to je pravidlo.Každý je nějak zajímavý.Třeba jen tím, že je to z jeho strany póza, obrana, protože on se vás bojí třeba víc, než vy jeho.A nebo si hopředstavte na nočníku,jak je rudýa tlačí a zjistíte,že je to taky jen člověk.Problém není v něm,ale v nás.Já to můžu tvrdit,už nemám problém s nikým.Vážím si každého a každý si váží mne.Nikdo pro mne není důležitější,než jsem já a já nejsem důležitější,než nejposlednější člověk na zemi.Když by odešel,zůstane zde prázdné místo stejně jako po mně.Proto jsme si rovni.Každý jsme originál a někdo tím, že mi nastavuje zrcadlo a tím mi ukazuje co mi vadí a co mám zpracovat.Tak jak mi může být nepříjemný,když mi pomáhá zjistit pravdu o sobě.Platí vždy, když chci něco hodnotit, tak se na to musím podívat očima toho druhého.
Když mi něco vadí,musím zjistit proč mi to vadí a zpracovat to.Vždy když mluvíme o druhých mluvíme o sobě.To co ti vadí na druhých je nezpracovaný v tobě.Není to útok na tebe, ale jen snaha ti pomoci se v sobě vyznat.Víš, i ty mi nejsi nepříjemný a jsem v klidu, a to proto, že si důvěřuji,mám se rád, miluji se za to jaký jsem a jak vypadám a děkuji za to bohu,že mne takového udělal a jsme nevýslovně rád, že jsi to napsal a mně tím pomohl si uvědomit pár věcí a něco z toho napsat.Bůh vám žehnej děti moje.Šaman

[Dzarmi]

Dnes se mi stala taková příhoda s energetickým upírem.Malá návštěva na oběd a myslela jsem,že ani nedojím.Měla jsem jedinou myšlenku a to spát.Pak když jsem se probudila,tak mi došlo,co se vlastně stalo.Brrr.
Ráda bych poznala takového človíčka,abych si po případně nějakou ochranu mohla vytvořit.
Asi si toto téma přečtu kompletní.......jsem si myslela,že by se mě to nemuselo až zas tak moc týkat,ale jen jsem si to neuvědomovala.

Džarmí

[Damao]

Jarmilko, fakt si myslíš, že Tě něco zvenčí ohrožuje víc, než ohrožuješ Ty samu sebe? Nemůže se nám stát nic, co nedovolíme.
Jenže - my dovolujeme. Vědomě i nevědomě. Jak se chceš chránit sama před sebou?
Určitě to zvládneš jinak, i bez těch scénářů o nebezpečí v někom nebo v něčem.
Srdečně zdravím do Irska!

[smart]

Jenom to uvedu na pravou míru: Pokud jsem výše psala o šéfovi/kolegovi, tak já je nevnímala jako energetické upíry (i když situace, které mezi námi nastávaly, mi energii braly a to jen proto, že jsem ji tam dávala sama). Vlastně jsem tenhle příklad zmiňovala proto, že se obecně ze situací se nemá utíkat, je lepší je řešit. Vždyť proto jsme TADY,ne?

Přiznávám, že mi nevadí občas takové kolize zažívat, protože je beru jako výzvu, co s tím, jak postoupit na své cestě o krůček dál.

Pokud mě někdo uspává, tak mě jenom velmi jemně upozorňuje, že Huston má někde v kožichu slabé místo, které je dobré zacelit

[saman]

Tak ,tak, Damao.Když si myslím,že jsem slabý a nebo to jen předpokládám, tak mne porazí i slabý vánek.Když si myslím,že jsem silný,tak pořádný vítr mne vyvrátí z kořenů.Když ale ani nepomyslím na to jaký jsem či nejsem a jen budu vnímat vánek,nic se nestane.Bude-li však silný vítr,nebudu mu vzdorovat jak beran,jen se ohnu třeba ažk zemi ale nic mne nevyvrátí.
Já nejsem silný ani slabý.Důvěřuji v Boha a když Bůh s námi kdo proti nám.Energetický upír neexistuje, jen v mysli slabých či přehnaně silných ale pro mne je to jen někdo,kdo nemá energii a potřebuje si ji vzít.Mám reiki a tak mám energie na rozdávání at si veme a já mu poděkuji za léčbu.Ale když mám o sobě něco pokřiveného v sebehodnocení,pak i potřebný člověk je pro mne upír.A nejhorší sebehodnocení je strach a nedůvěra.Cítím-li po předání energie únavu,ospalost, není to chyba upíra ale moje.Něco ve mně je špatně.Bud nemám já osobně dost energie,což je na pováženou a doporučuji cvičit pět tibetanů nemo tai-tchi( čert ví jak se to píše ) a nebo třeba i-ting-ting nebo jógu a třeba stačí jen rychlá chůze.Ale je to jen má výmluva na upíra,i když neůmyslná.Chyba je ve mně.A nebo to věští něco jiného a upravil bych životosprávu.
Už jen tím,že o tom přemýšlím je chyba,je to má nedůvěra v sebe.U mne to funguje tak,že nepřemýšlím ve strachu nebo nějakým hodnocení o ničem.Když přijde upír smrtka,tak já se jí nebojím ani ji nepřivítám.Prostě přijde jenom další životní zkušenost i když poslední.Jen ji přivítám jako možnost poznat něco jiného.Ale to až v okamžiku,kdy na mne sáhne.Do té doby pro mne neexistuje.Je ve mně,dotýká se mne moje smrt,která možná někdy přijde.Vůbec né.Když třeba za pět minut někdo přijde a vycucne mi tolik energie,až z toho budu ospalí,vím proč viz výše,ale budu štastný,že jsem tolik moc někomu mohl posloužit.Mne to neublíží,reiki mne dobije sama a nebo si dám packy,ale vždy z toho budu mít dobrý pocit.Stejně i z té smrti.A vo..vo..votom to je.Šaman

[smart]

Šamane, moc nerozumím tomu, proč smrtku chápeš jako upíra?

[Rigi]

Kdysi jsem se doslechla (a později i dočetla) o energetických upírech. Došlo mi, že přesně to je moje matka. Odjakživa vyvolávala hádky, z absolutně malicherných příčin. Nechala jsem se vyprovokovat, pohádala se, a ejhle: naše máma byla po hádce absolutně SPOKOJENÁ, NABITÁ ENERGIÍ, řekla bych přímo ZÁŘÍCÍ. Běhala po dvoře jako čamrda. Před hádkou jen tak posedávala. Docvaklo mi to. Vyvolává hádky schválně, aby vysála energii. Jakmile jsem to pochopila, přestala jsem jí tu energii dávat na zlatém tácu. Začala provokovat - zvedla jsem se a odešla. Nicméně se zaopatřila po svém, teď provokuje a hádá se s mým tátou. Se stejnými výsledky.

[Damao]

To, o čem píšeš, že dělal Tvoje matka patří do kategorie ovládacích schémat. Lidé, pokud nejsou otevření sami sobě i životu, mívají pocit, že jim bude lépe, když na sebe strhnou pozornost svých blízkých.
V podstatě i takoví lidé se mohou jevit jako energetičtí upíři - usilují o pozornost, tedy energii. Důležité je poznamenat, že na náznak ovládacího schematu od někoho blízkého reagujeme spontánně jiným ovládacím schematem - např. na "agresora" reagujeme jako "trpitelé", nebo na "pozorovatele, či nezúčastněného" reagujeme jako "tazatelé".
Samozřejmě to platí i v opačném gardu, takže "trpitel" může druhého vyprovokovat do role "tazatele" nebo "agresora" atp. Uvědomme si jenom, v kolika rodinách je někdo, kdo si u ostatních pod nějakou záminkou např. rodinných zájmů vynucuje určité chování, stanovuje kdo a co má právě dělat... Muži jsou spíše těmi diktátory a ženy mají nejoblíbenější hru na bláto a traktor.... V podstatě jde jen o to, ža vysáváme tímto způsobem jeden druhého a narůstá v nás nespokojenost.
Vesmír (nebo Bůh ) nám poskytují dostatek energie i bez těchto her.

[okenko]

Damao, na webspiritu jsem Kryštofa nenašla. Tak nevím, zda je závada na přijímači nebo vysílači. Mějte se, M.

[Damao]

Nj, máš fakt pravdu. Obrázky pro dnešek z galerie zmizely. Určitě to bude jen přechodná závada.

[Aika]

tak vám to tu lidičky čtu a čtu... moc zajímavé a hezké názory.

Já hodně souzním se Šamanem - čiliže pokud jsme si pevni a jisti sami sebou, není co řešit. Mně k tomu pomohla jedna dobrá duše na R3. Vlastně jich bylo mnoho. Docvakly mi dvě podstatné věci: mezi mnou a mnou nestojí nikdo. ( a věřte, že jsem potřebovala zástupy). A druhá - neposuzuji ani sebe - prostě jsem. A nemůže se mě dotknout nic, co nedovolím. Naučila jsem se to, co se mě dotýká, rozdýchat a je-li nutno, nevpustit dovnitř a rozebrat si to později. Pokud mohu řešit hned, řeším. Nehledám v sobě vinu ani špatnost - prostě řeším.

Rozdíl mezi předtím a potom je ten, že je mi skutečně dobře. A energie mám dost, ačkoliv - bez nočního spánku mi skutečně ten kyblík dojde ) ) Jinak - věřím v sebe, v rozvoj, v hledání a nalézání. A víra - to je panečku zlatý klíč.