Duše a její vliv na náš život

[Dzarmi]

Ahoj Iviku,
já jsem cítila takové doteky na dlani během zasvěcení do druhého stupně a měla jsem pocit,že někdo stojí za mým levým ramenem.Měla jsem z toho příjemný pocit a radost.Měla jsem chuť se otočit a říct AHOJDA

Záleží na pocitu,vjemu.A to asi cítíš ne?Příjemné nebo nepříjemné??

Mam zkušenost i s jiným energetickým nepříjemným dotykem.Jde o pocit a nebrat to přes hlavu.Ta to chce samozřejmě vysvětlit,ale někdy to není potřeba,stačí se vcítit.

Džarmí

[ivik]

Renato,moc děkuji za odpověď.Já úplně bažím po duchovnu,po andělích,ani mi tak ty doteky nevadí,někdy tomu říkám aby mě to chytlo za ruku a tak experimentuji se vzájemnou komunikací.Většinou mi to vyhoví.Stejně tak jako rány ve skříni a nebo když praská žehlička,která je dva dny studená.Tyto zvuky mi jsou nepříjemné,tak prostě požádám,aby mi svou přítomnost dali najevo jinak,že mě to leká.Buď to přestane a nebo se to změní na jemnější bouchání,praskání,rupání.Mít jistotu,že se mnou takto komunikuje světelná bytost,tak se asi radosti umlátím.Ale vím,že mezi námi jsou dvě strany mince (jako všude),té druhé se bojím.Tedy ne že úplně bojím,ale mám k ni respekt a já jako naprosto neznalá i obavy,aby to opravdu nebyla nižší bytost,kterou bych třeba svým přátelským postojem k sobě nějak nenalepila a pak aby nebylo nějak zle.Možná to špatně vysvětluji,sama nevím,jak to podat.LSVJ-jsem naprostý začátečník,denně se zkouším napojovat na Vyšší Já,napojení vždy cítím na zádech a v týlu hlavy,ale kyvadlo mě trošku zlobí,chová se,jako by si v odpovědích s tabulkou nebylo jisté(chvilu ukazuje tam a vzápětí zase jinam,to třeba v otázce na procenta.Ale jak říkám,jsem začátečník.Jinak tímto směrem jsem se tak nějak dostala naprosto náhodou a vlastně ani nevím jak.Ze dne na den,jako bych se probudila.Začala jsem prahnout po tom,kdo jsem,co tu dělám,co tu mám udělat a hlavně tisíce otázek Proč,proč,proč!Mám toho v sobě navalenýho hodně,tolik toho chci a chci to rychle.Jsem nedočkavá a na nic jiného než na duchovno už snad nemyslím.Žiju sama se třemi dětmi a cítím se sama.Najednou mě všechno a všichni začali opouštět a byla jsem na tom zle.Nyní to chápu tak,že to byla nějaká předpříprava toho,co se mi teď děje.Dětství jsem měla příšerný,strašně nerada jsem na něho vzpomínala,nyní mi to už problém nedělá.Začala jsem to vnímat,jako něco,co se prostě stát muselo,čím se musela projít protože...a to je to.Proč?Cítím to v sobě,jen to umět přečíst,odpověď v sobě mám,časem k ni snad dojdu.Už nějakou dobu cítím,že jsem se snad narodila na špatné planetě,chtěla bych odtud....Domů,srdce mě táhne k mým blízkým,k jiné rodině než tady te pozemské.Myslím na anděla a stýská se mi,pláču,ale nevím proč.Kéž by mi někdo mohl na tyto otázky odpovědět.Příští měsíc se chystám na Léčení s anděli,udělám další krok jim vstříc.
Tady to forum je strašně super,když už si ho otevřu,nemohu se od něj odlepit.Je to tu krásný a lidi jsou tu taky krásný.Je fajn,že je doba jiná a toto téma už nemusí být Tabu.I když,mě maminka říká...Nikomu o svých zážitcích neříkej nebo tě někam zavřou a moc to nežer,nebo zapomeneš na realitu.Všem tu přeji hodně moc štěstíčka a pohodičky.

[sunnyi]

ivik:

"Já úplně bažím po duchovnu, po andělích..."

Asi je to Tvoje cesta, začít takhle, od andělů apod. Nechci to bagatelizovat, může Ti to být velkou útěchou, pohlazením i pomocí. Skutečné duchovno o tomhle, alespoň podle mého, rozhodně není.

Mirek

[Roso]

Ahoj Iviku
Ten pocit opojení dobře znám. Zažil jsem to, když jsem se odstěhoval od manželky a začal se zabývat duchovnem. Raketový start. Začal jsem lítat v oblacích. Pozemské věci mně přestaly zajímat. Naštěstí jsem se včas vzpamatoval a našel harmonii mezi duchovním a fyzickým světem. Jenomže já jsem byl sám a "mohl jsem si to dovolit".
Uvědom si, že máš tři děti. Je potřeba abys našla harmonii mezi oběma světy. Žádny extrém není dobrý.

Vytvoř si smysl života, uspořádej si životní hodnoty, vytvoř si životní vize a priority a podle toho pak žij.

Měj se hezky
Roso

[ivik]

Ahoj Dzarmi...s těmi pocity máš naprostou pravdu,co nemůžem vidět musíme cítit intuitivně.Zrovna včera-usínala jsem a najednou cítila zimnici od pánve nahoru po zádech.Přikryla jsem se až po bradu,ale zima byla stále.Necítila jsem se nějak nepříjemně,vzpomněla jsem si,že jsem někde četla,že takto se pravděpodobně projevují vyšší světelné bytosti.Já jsem tak nějak v klidu,ale pořád tu jsou i pochybnosti,jestli si to třeba nevsugerovávám já sama,ráda bych nějakou jistotu-ach to ego.

[ivik]

Moc moc všem děkuji za odpovědi,rady a názory.Nějak jsem neměla s kým si o tom popovídat,takže vaše příspěvky jsou pro mě radostí.Jste fakt bezva.Budu se muset trošku poohlédnout po nějakém tom zdravém středu.Většinou jsem přes den "na Zemi" a jak děti usnou tak "lítám".Zrovna nedávno jsem se přistihla,jak v duchu mluvím sama se sebou.Já si i odpovídala.Pořád jsem sama v sobě něco probírala.Tohle bylo pro mě něco naprosto nového.Spíše se jednalo o úvahy,jednou byly moje a potom zase "moje". Fakt nejsem blázen...i když-pozná blázen že je bláznem?

[okenko]

a pozná král, že je král? Vodnář je často zobrazován jako blázen. Proč?
Já si to říkám tak: každý z nás má v sobě možnost volby. Mohu hrát v životě i roli blázna. Dokud budu chtít. Horší je, když mám strach se zbláznit. Potom to není role, potom je to emoční past. Já jsem si už různými metodami strach ze ´´zbláznění´´ zpracovávala. Ovšem - ono zase je otázka, jak kdo vnímáme slovo blázen a co představuje pro každého z nás. Hezký den, Iviku, Míša.

[samanka]

ivik: děvče, buď opatrná a trénuj uzemnění a kontakt s realitou. Tvoje děti tě potřebují, ať jim nezopakuješ "nepěkné dětství" s maminkou ulítnutou kamsi do superduchovna. Navíc jsi přímo načasovaná na velké nebezpečí, že tě stáhne nějaká skupina, kde to skutečně bude jako na jiné planetě, vztahy samá láska (no comment, zažilo to hodně z nás), duchovno nadoblačné, růžovo kam se podíváš a může se za tím skrývat cokoliv.
Nechci ti kazit iluze, ale zvláště zážitky z dětství, rodina a rodiče se nedají hodit jen tak za hlavu. Většinou se k tomu potřebujeme vracet častěji v životě, vyřešit, porozumět odpustit.
Moc ti přeju, aby ses naučila skutečně vyvažovat materiální svět a duchovno. Protože to že jsme tady, má svůj důvod a toužit být na jiné planetě je dost zbytečné. Už jednu máme, jiná třeba zase příště.
Držím palce
šamanka

šamanka