Dikša

[Dzarmi]

Ahoj všici,
nedávno jsem měla první zkušenost s Dikšou.Přímo při předávání jsem nic necítila a protože se mi děje neustále spousta zajímavých životních příběhů na které má bezpochyb vliv reiki,nerozpoznávám,jaký vliv Dikša na mě má.
Máte někdo zkušenost s Dikšou z dlouhodobějšího hlediska??
Jaké má účinky?jak na vás zapůsobila?Jaký z ní máte pocit?

Džarmí

[Dzarmi]

...nikdo nic??.....


Džarmí

[Psychedelic]

Zkušenosti minimálně rozporuplné. Pokud se vyhnu hodnocení celého dojmu jak z pana Kořenka tak z celé energie, řekl bych snad - už bych neabsolvoval.

[Renata]

osobní z energie nemám žádné, mám pouze názor - jako následek po nadšeném vyprávění kamarádky, která týden strávila s p. Kořenkem a Dikšou kdy mi najednou přišla jako po týdnu stráveném u nějaké sekty.
Ono - asi něco jiného je energie a něco jiného je ten kdo ji a jak prezentuje....Nevím, neláká mne to. Alespoň ne v takto prezentované formě. ALe mnoho lidí tím žije, je jim dobře a našli smysl života, uzdravení, víru. A to je myslím daleko důležittější než můj názor. Já si taky nenechám kecat do mého způsobu života. Respektuji to.

[Dzarmi]

Ale ale?

Tak to já jsem se setkala s Dikšou u mého mistra Honzy.Milého,krásného a uvolněného človíčka,který nemá potřebu někoho,něco.....někam vtláčet.

Myslím,že tu asi nebude moc lidí předávajících Dikšu a přesně,ptala jsem se na zkušenost s Dikšou a ne člověkem předávající Dikšu.Ale vlastně to k tomu též patří.Reikimistr také může být páčko he he.

Já jsů ten,kdo příjemný pocit z Dikši nosí a z předávajícího taktéž. :Jen zatím málo zkušenosti......jdu ji prohloubit a pak vám povím.

Hih ih ihihihi Džarmí

[paja7]

Já s tím mám velmi dobrou zkušenost:-)Asi dva měsíce po dikše jsem byla absolutně happy...prostě štastná...po reiki je to třeba den ,dva.U dikši je to dlouhodobé.Při dikše toho moc necítíš....ale tak týden po to začíná:-)Velmi dobré jednou za čas:-)

[okenko]

Byla jsem na semináři, který jsme si chtěli vytvořit 4 kamarádi. Pracovalo se intenzivně. V neděli před odjezdem jsme na rozloučenou a před cestou navštívili restauraci. Kamarád (byl dlouho v Indii) se mě zeptal: Mohu Ti dát Dikšu? Zadívala jsem se mu do očí a kývla.
Moje pocity při dostávání? Silné energie , které se pohybují po těle. Potom takové zvláštní ´´si v sobě´´. Z dlouhodobého hlediska jsem nevnímala očividné změny. Ale kamarádovi děkuji za Dikšu. Opravdu.

[Damao]

V moudrostech a zásadách Trochu jiné cesty k osvícení podle Terryho Pratchetta lze nalézt velmi propracované metody zvyšování vlastní duchovnosti, které mohou a tedy jsou s účinky dikši minimálně srovnatelné.

Meditace jest plnou čarou na silnici k Osvícení, nicméně v praxi vypadá většinou takhle:
Někdo na večírku řekne, jak úžasně se cítí od chvíle, kdy začal meditovat, a jak mu meditace dokonale vyřešila život.
Rozhodnete se to také zkusit. Musí to být něco mnohem lepšího než provozování Tai-či v parku, které vypadá jako nějaké orientální bojové umění provozované jednou setinou normální rychlosti. Můžete při tom také využít své staré judistické kimono.
Kupte si rohož, vonné tyčinky, větrné zvonky a odbornou knihu. Přidejte se ke skupině.
Nechte doma zprávu svým nejbližším pro případ, že by vaše Já uvázlo v astrální rovině.
Pročtěte si knihu. Úspěšná meditace má několik fází.
První fáze:
Rozložíte svou rohož a zkřížíte nohy. Vyprázdníte mysl.
Druhá fáze:
Napadne vás, zda už meditujete dostatečně dlouho. Začínáte mít obavy, že přestáváte cítit levou nohu. Pokoušíte se vypudit z mysli představu velké krevní sraženiny.
Třetí fáze:
Začnete přemýšlet, jestli by si někdo všiml, kdybyste se podívali na hodinky.
Čtvrtá fáze:
Napadne vás, že jste si pravděpodobně měli před meditací zaskočit na toaletu.
Pátá fáze:
Podíváte se na hodinky. Zjistíte, že už meditujete celých pětačtyřicet vteřin.
Šestá fáze:
Zamyslíte se nad tím, zda máte pro meditaci to správné oblečení. Je vůbec možné dosáhnout Nirvány s velkým červenozlatým obrázkem válečníka kung-fu na zádech?
Sedmá fáze:
Nohu už necítíte vůbec.
Osmá fáze:
V tomto okamžiku se zamyslíte, jestli jste si přece jen neměli vzít sandály.
Devátá fáze:
Začnete přemýšlet, co vám to bzučí za hlavou.
Desátá fáze:
Uvažujete o tom, co by řekli ostatní, kdybyste se po té bzučící potvoře ohnali.
Jedenáctá fáze:
Napadne vás: Když člověk zabije nějaký bzučící hmyz, může ještě potom dosáhnout kosmického osvícení?
Dvanáctá fáze:
V duchu rozebíráte otázku, jestli je zapovězeno zašlápnout mravence. A když ano, platí to i pro slony? Protože pokud ano, jak se k tomu má člověk postavit s přihlédnutím ke skutečnosti, že svět leží na zádech čtyř slonů? Vždyť to je jako kdyby na ně šlapal, ne?
Třináctá fáze:
Napadne vás, jestli jste si raději neměli koupit nějaké dražší roucho.
Čtrnáctá fáze:
Pocítíte neodolatelnou touhu se poškrábat.
Patnáctá fáze:
Začnete pátrat po svém vnitřním já.
Šestnáctá fáze:
Své vnitřní já stále nenacházíte.
Sedmnáctá fáze:
Jdete do hospody.

Meditace na Cestě jsou poněkud jiné a měly by být provozovány po konzumaci některého z transsubstanciálních pokrmů, jako je například prorostlé hovězí se zadělávanou mrkví nebo klobásy zapékané v těstíčku. Pokud se chcete věnovat hloubkové meditaci, měli byste tento základ ještě doplnit nějakou sladkou maličkostí, třeba meruňkovým koláčem se šlehačkou nebo čokoládovým pudinkem s griotkou a oříšky.
Nebojte se, že prasknete. Tak jako následovníci transcendentální cesty spoléhají na otevření Třetího oka, studenti transsubstanciální cesty čekají na otevření Druhého (neboli Moučníkového) žaludku. Má ho každý člověk, ovšem u většiny lidí je v latentním stavu. Velmi jasně to vyjadřuje následující mantra, která se v nějaké formě na světě opakuje každý den:
„Už nedokážu sníst ani kousek, jsem úplně plný!“
„No dobrá, možná bych se ještě mohl mrknout na jídelní lístek, to nic neznamená.“
„Je to sice hezké, ale – okamžik! Mají nugátové překvapení s jahodami!“
A Druhý žaludek jest otevřen.

Ať už bylo svatým jídlem cokoli, po jeho ukončení by se měl student pohodlně uložit do vodorovné polohy na měkkou podložku, ruce si složit na hrudníku a nohy opřít o mírně zvýšenou podložku. Pak by se měl věnovat meditaci o podstatě Bytí, a věnovat se jí tak dlouho, dokud neuslyší, že někdo připravuje čaj.

[okenko]

[LEORA]

Dzarmi
Před asi osmi lety jsem byla na dvoudenním semináři, který vedly dvě ženy. Jedna se jmenovala Jana, druhou si již nepamatuji ani jméno. No a ty nám vyprávěli o Indickém guruovi, zakladateli Dikše, kterou předává se svojí ženou.
Pak jsme dostali od nich během dvou dní toho semináře jakési zasvěcení, z pozdějšího hlediska informací jsem zpětně usoudila, že to byla Dikša.
Ony nám říkaly, že je to jen takové zasvěcení....?

Přímo na semináři jsem se cítila velmi dobře. Cestou ze semináři mi bylo nádherně. Již první noc se mi rozpouštěli tehdejší vnitřní problémy, souběžně se snovými vizemi.
Energie mi vydržela hodně dlouho. Postupně slábla, až se časem vytratila.
Zpětně bych to komentovala jako zážitek kdy se nabiješ nádhernou energií, která vydrží hodně dlouho.

Ještě tehdy prezentovaly, že po několika Dikších může člověk dojít osvícení
Již jsem na další Dikše nebyla. I když v průběhu let jakási snaha byla, ale vždy mě něco odradilo.
Taky to, že Jana i druhá paní se jen mihly tímto seminářem v okolí mého bydliště. Obě bydlely v zahraničí a v tu dobu byly navštívit rodinu v Česku.
Tolik má zkušenost s Dikšou.
Tobě přeji jen ty nejlepší zážitky s ní.....
PS. dodnes nosím v peněžence jako talisman malou fotografii gurua Dikši s jeho ženou, kterou Jana prodávala na semináři....... Leora

[Dzarmi]

...už vím jakou další Pratchettovu knížku si pořídím.......


Džarmí

[Rigi]

Ahojky,
taky přicházím s troškou do mlýna. Byla jsem nejdříve na povídání o dikše (abych vůbec věděla, o co jde, a poznala toho, kdo jí poskytuje). Vzala jsem si z toho, že je to způsob, jak dosáhnout toho, co chci, a to jak duchovně, tak materiálně. Dikšu prováděl p. Rychlík. Přála jsem si přítele:-) a žijeme spolu 4 roky. Při zasvěcení jsem taky nic necítila. Zkusit se má ledaccos, a tohle neškodí. Tolik můj příspěvek. Rigi